Finanční správa dříve ujišťovala, že se podnikatelé nemusejí bát a žádat o kompenzační bonusy v době koronavirové krize. Berňák ale nyní nepřestává s podáváním trestních oznámení, které míří na možné podvodníky. Podle finanční správy se u žádostí o kompenzační bonusy objevily i organizované skupiny, které se snažily získat peníze ze státní kasy. Zavedení těchto bonusů pro podnikatele a živnostníky na začátku provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), po kterých nebylo řadě lidí jasné, zda o peníze žádat, či nikoliv.

Kompenzační bonusy pro osoby samostatně výdělečně činné se ukázaly jako jedna z nejvíce efektivních pomocí, se kterou přišel stát během koronavirové krize. Podání bylo jednoduché, kdy stačilo jen čestné prohlášení a peníze putovaly na účet poškozeného podnikatele. V první vlně se kompenzační bonus přejmenoval na Pětadvacítku, kdy živnostníci žádali o příspěvek ve výši 25 tisíc korun.

Finanční správa pak při spuštění programu slibovala, že nebude uskutečňovat plošné kontroly. Trestní oznámení na možné podvody pak měly zamířit jen v nejkřiklavějších případech. Program fungoval od loňského dubna a do poloviny června podala finanční správa devět trestních oznámení. V následujících měsících se pak tempo několikanásobně navýšilo.

Do konce června tak finanční správa eviduje 119 trestních oznámení za škodu více jak 61,2 milionu korun. „Pro srovnání podala finanční správa ke dni 1. 3. 106 trestních oznámení v celkové výši téměř 58 milionu korun. Je pravděpodobné že čísla trestních oznámení nejsou konečná, ale rostou již jen minimálně,“ řekl pro Echo24 Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Podle něj eviduje finanční správa různé osoby i organizované skupiny, které se snažily svést na vlně žádostí podnikatelů. „Finanční správa má nastavené kontrolní nástroje, které využívá při „vyplácení“ jakýchkoliv prostředků. Patří mezi ně například nadměrné odpočty i přeplatky. Tyto kontrolní mechanismy jsou využity i při vyplácení kompenzačních bonusů a na jejich základě dochází k detekování rizikových případů a k následnému podávání trestních oznámení,“ dodal Heřtus.

Finanční správa už na začátku vyplácení kompenzačních bonusů hrozila, že s přihlédnutím k nouzovému stavu se sazba u tohoto podvodu pohybuje od 2 do 8 let odnětí svobody. „Kompenzační bonus podléhá režimu daňového řádu, tzn. kontrola je možná 3 roky. Těm, kdo bonus dostali, aniž na to měli nárok, může finanční úřad dodatečně vyměřit daň ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu,“ řekl dříve pro Echo24 Heřtus.

Přitom podnikatelé tehdy měli protichůdné informace od ministryně financí Aleny Schillerové. Konkrétně například fotbalisté byli ministryní napadáni za to, že by chtěli kompenzační bonus využít. „Nechám to na těch fotbalistech a na jejich morálním přístupu, jestli si chtějí přijít říct o 25 tisíc. Myslím si, že by neměli. Ale je tam pojistka v tom zákoně. Já jí nechci vyhrožovat, protože to nebude účelem, aby finančáci příští rok, rozhodně budou mít jiné starosti než se po podání přiznání v roce 2021 na dani z příjmu vrhnout na prověřování desetitisíců živnostníků, to určitě dělat nebudou, protože celá řada těch lidí je v problémech a my nechceme prostě je po roce začít buzerovat,“ řekla Alena Schillerová v horní komoře parlamentu.

Přitom i tato profese měla na příspěvek od státu dosáhnout. „V rámci podnikatelského prostředí byly výše zmíněnými událostmi zasaženy nejen segmenty, na které opatření vlády směřovala přímo, ale též segmenty, které utrpěly v důsledku změny chování zákazníků, jejich priorit, jakož i změnami, které se dotkly jejich obchodních partnerů a dodavatelů,“ uvádí důvodová zpráva zákona. Na příspěvek tak jednoznačně nedosáhli lidé, kteří si podnikáním pouze přivydělávají při zaměstnání, registrovali se na úřadu práce či čerpají dávky v hmotné nouzi.