Současná vládní „line to take“, řečeno termínem strategických komunikátorů, k tragické střelbě na filozofické fakultě zní: Udělali jsme všechno správně a víc vám bohužel nemůžeme říct, protože informování o případu si vyhradil dozorující státní zástupce. Při absenci přesnějších informací tedy diskuse ponouká k vyjadřování možná zcela zbytečných a nemístných spekulací a sporů mimo mísu.
Poslanci napříč spektrem domlouvají svolání mimořádné schůze sněmovny k prosincové tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zásahu policie. Deníku Echo24 to řekl předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten předpokládá, že pro schvalování bude dost hlasů, proběhnout by případně měla už v úterý. Zákonodárci tím do značné míry reagují na stížnosti poslance hnutí ANO Jana Richtera, jehož dcera byla jednou ze zraněných během neštěstí.
Pražská Metropolitní univerzita po tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy volá po omezení legálního držení zbraní. V otevřeném dopise České konferenci rektorů a Radě vysokých škol pak uvádí jako jedno z opatření, které by zmíněné orgány mohly představit vládě a zákonodárcům, i povinné psychologické vyšetření před nabytím povolení vlastnit zbraň, ale také posílení pravomocí policejních složek.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) bude mít výsledky prověřování policejního zásahu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) nejdříve na jaře, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v diskusním pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Připomněl, že vnitřní kontrola policejního prezidia odhalila nedostatky v krizové komunikaci a ve využívání analytických nástrojů. Kvůli zásahu na univerzitě se objevila kritika, že policie situaci podcenila.
Je-li společnost nečekaně a poprvé konfrontována s něčím strašlivým a zlým, těžko od ní čekat, že na to bude reagovat jaksi uměřeně, střízlivě a věcně. Vlastně by to bylo až zarážející, kdyby vykloubená realita byla přijata kontrolovaně, vyváženě, nevykloubeně. Z toho hlediska je úplně pochopitelné, že reakce české společnosti na hromadnou vraždu na pražské filozofické fakultě byla v něčem překvapující. Projevilo se to také ve vztahu k médiím. Oprávněný požadavek, aby sdělovací prostředky o tom zločinu referovaly s respektem vůči citům pozůstalých a dalších lidí.
Českobudějovická KDU-ČSL požaduje nejrychlejší možné svolání celostátního sjezdu strany. Podle ní kauza kolem předsedy Mariana Jurečky vrhá na stranu špatné světlo. Českobudějovická KDU-ČSL vyzývá ostatní organizace, aby se k tomu připojily. Potřebuje získat podporu minimálně pětiny okresů. Řekl to člen českobudějovické KDU-ČSL a bývalý ministr kultury Jaromír Talíř. Sjezd lidovců je plánovaný na podzim. Jurečka se v den tragické střelby na pražské filozofické fakultě 21. prosince účastnil večírku na ministerstvu do ranních hodin.
Rozruch ve čtvrtek vyvolala slova poslance hnutí ANO Jana Richtera, který na jednání sněmovního bezpečnostního výboru odhalil, že mezi zraněnými ze střelby na fakultě byla i jeho dcera. Richter navíc vytkl policii i vedení školy styl komunikace o tragédii a stěžoval si, že jeho dceru nechali dlouho ležet na chodníku, než málem vykrvácela. Proti tomu se policie vymezila a nyní se pro Echo24 k zásahu vyjádřili i pražští záchranáři.
Každý zná prince Bajaju, českého pohádkového hrdinu, který se sám postaví přesile zla. Není to ojedinělý literární typ, mytologie má ráda tyto postavy. Přesto člověka vždy znovu překvapí, když se někdo takový objeví v reálném životě, byť má do romantických představ Boženy Němcové většinou daleko.
Na čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru padla nečekaná informace – jednou z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byla i dcera poslance a manažera hnutí ANO Jana Richtera. Ten na výboru kritizoval postup záchranných složek, které prý jeho dceru málem nechaly před budovou vykrvácet. „Moje dcera žije, bere antidepresiva,“ řekl Richter. „Nikdo se mi neozval ani z fakulty, nikdo se mnou není v kontaktu,“ dodal.
Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.
Mezi méně skloňovanými skutečnostmi kolem prosincových událostí na Filozofické fakultě UK se objevuje i fakt, že měl být v době útoku střelce, přesněji v 15 hodin, na schodech mezi prvním a druhým patrem hlavní budovy adventní koncert. Měl probíhat pod vedením profesora Davida Ebena a pořádal ho Ústav hudební vědy. Zůstává nejasné, zda to mohlo s úmysly a plány vraha nejméně 14 lidí souviset, a jakým štěstím se podařilo zabránit možná ještě většímu masakru.
Vedení Univerzity Karlovy podá na poslance Jiřího Kobzu (SPD) trestní oznámení. Omluvu poslance za jeho výroky související s prosincovou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) považuje vedení univerzity za nedostatečnou. Poslanec se svým vyjádřením, za které se omluvil v úterý, mohl dopustit podle školy šíření poplašné zprávy a podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. ČTK o tom informoval mluvčí UK Václav Hájek.
Policisté o riziku věděli minimálně 90 minut před střelbou. Tehdy podle detailního dokumentu o komunikaci akademiků s policií, který zveřejnila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, přišli policisté poprvé na vrátnici hlavní budovy fakulty na Palachově náměstí a hledali podezřelého a dost možná i ozbrojeného studenta. Vedení fakulty jim v den útoku nabízelo několikrát pomoc, policisté ale nabídky nevyužili.
Vedení KDU-ČSL v úterý večer dle očekávání podrželo ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, když ho potvrdilo ve funkci i přes kauzu jeho vánočního večírku v den tragické střelby na filozofické fakultě. Lidovci tak ukázali neobyčejnou loajalitu vůči svému stranickému šéfovi, jehož vysvětlení byla v průběhu uplynulých týdnů mnohokrát médii vyvrácena a jím samým pokroucena. KDU-ČSL podpořilo Jurečku ve vládě i čele strany prý s ohledem na dosavadní pracovní výsledky.
Že včera lidovci podrželi svého předsedu Mariana Jurečku, je dobře. Tím nechceme říci, že ministra práce a sociálních věcí by snad byla bývala politicky škoda. Ale strany, natož když vládnou, by přece jen měly ztělesňovat nějakou mocenskou hierarchii. Tady se část veřejného prostoru a opozice pokusila zrušit vicepremiéra, nadto předsedu jedné z koaličních stran, na základě pohoršení, které bylo z velké části prefabrikované. Když David Kozák vraždil na Filozofické fakultě UK, chyběly tři dny do Štědrého dne.
Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu. V Česku jsme zvolili odlišný přístup. Když vzniká tento článek, je patnáct dní po smrtícím útoku na Filozofické fakultě UK a my toho mnoho nevíme.
Celostátní výbor KDU-ČSL dnes večer podpořil Mariana Jurečku v tajném hlasování jako předsedu strany i jako ministra, a to s odhledem na jeho dosavadní pracovní výsledky. Hlasováním reagovalo na kritiku jeho rozhodnutí nezrušit vánoční večírek ministerstva práce a sociálních věcí po tragické střelbě na Karlově univerzitě a Jurečkovy další komunikace. Usneslo se, že chyboval, omluvilo se dotčeným a vzalo na vědomí jeho omluvu. Informoval o tom místopředseda vládní strany a Sněmovny Jan Bartošek.
Výzkumníci z katedry měření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vyvinuli akustický detektor, který je díky několika mikrofonům a softwaru využívajícím umělou inteligenci schopný během několika sekund rozpoznat střelbu, zaměřit její polohu i určit použitou zbraň. Podle jeho autorů může systém mít jak vojenské, tak civilní využití – například ve školách, nemocnicích a jiných veřejných prostorech.
Známe očekávané výsledky policejní kontroly. Zásah policistů na filozofické fakultě podle měřítek Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia obstál. „Byl proveden rychle, správně a profesionálně,“ uvedlo policejní prezidium. Vedení policie ale současně připouští, že první zásah proti aktivnímu střelci na české škole měl i svá slabá místa. Vedení univerzity ani fakulty o hrozícím riziku nic nevědělo.
Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia nezjistil pochybení v postupu policie při zásahu proti střelci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zásah byl rychlý a profesionální a v souladu s právními i interními předpisy. Na tiskové konferenci k vyhodnocení zásahu to dnes řekl ředitel úřadu Michal Tikovský. Do budoucna doporučil lepší krizovou komunikaci. O skutečnosti, že se po mladíkovi pátrá kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům, podle Tikovského nebylo informováno vedení fakulty.
Policie se dosud zabývala 165 skutky, které mají návaznost na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. V 93 případech zahájila úkony trestního řízení, ve 12 z nich jsou ukončeny. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. Nejčastějšími skutky jsou podle Kubíka schvalování trestného činu (34 případů) a nebezpečné vyhrožování (29), následují násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a šíření poplašné zprávy. V pěti případech jde podle náměstka o cizince.
Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.
Premiér Petr Fiala se v kauze ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky nachází v obtížné situaci. Vicepremiér Jurečka čelí kritice za to, že se v den střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy účastnil vánočního večírku na svém ministerstvu, a to i během a po tragédii. Šéf KDU-ČSL už asi dva týdny čelí tlaku a žádostem o pořádné vysvětlení. Tím do problému zatahuje i Fialu, který má ale omezené manévrovací schopnosti.
Šéf lidovců Marian Jurečka sám aktivně nepodá v úterý na celostátním výboru strany návrh, aby straníci hlasovali o jeho odchodu z postu ministra práce kvůli vánočnímu večírku ministerstva v době střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nevnímá také, že by někteří z koaličních partnerů navrhovali jeho rezignaci. Předpokládá, že situaci proberou v úterý lídři koaličních stran. Jurečka to v pondělí řekl novinářům. Znovu se omluvil za to, že situaci špatně vyhodnotil a pochybil. Je přesvědčen o tom, že záležitost dostatečně vysvětlil.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je „připraven zvážit, že by nabídl rezignaci“ kvůli vánočnímu večírku pořádaném na ministerstvu v době tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce České televize s tím, že situaci chce řešit s výkonným výborem své strany KDU-ČSL. Marián Jurečka upřesnil, že večírek skončil v době, kdy odjížděl na mimořádné jednání vlády. Později byl už Jurečka podle svých slov na ministerstvu jen s asi třiceti nejbližšími spolupracovníky.
Zásah policistů proti aktivnímu střelci na filozofické fakultě v Praze provázejí některé nezodpovězené otázky. Mohla policie tragické střelbě předejít a byl postup policistů správný a dostatečně koordinovaný? Tím se nyní zabývá vnitřní kontrola policejního prezidia, jejíž závěry policie brzy zveřejní. Zda nedošlo ze strany policistů k pochybení, má prověřit také Generální inspekce bezpečnostních sborů, na výsledek druhé kontroly si ale bude muset veřejnost počkat déle.
Ani po několika dnech neopadá tlak na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, na jehož resortu se i po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dál konal vánoční večírek. Jurečka to po několika dnech mlčení vysvětlil tím, že se o incidentu dozvěděl až večer, tedy několik hodin poté, co zareagovali ostatní politici. Že by ale šéf KDU-ČSL mohl tak dlouho o tragédii nevědět, vyvrací svědectví ministrů a členů Bezpečnostní rady státu.
Přestože od tragédie na filozofické fakultě uplynuly už dva týdny, v péči lékařů zůstává v několika pražských nemocnicích i nadále asi desítka ze zhruba 25 lidí, kteří při útoku střelce utrpěli vážnější zranění. Stav většiny z nich je v tuto chvíli stabilizovaný, včetně tří pacientek, o něž se nadále starají lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole, potvrdila deníku Echo24 v pátek mluvčí nemocnice Jana Krejčí Merxbauerová. Mezi hospitalizovanými byl podle zahraničních médií i manželský pár vysokých úředníků z Dubaje.
Události jako vraždění na Filozofické fakultě UK představují pro společnost také děsivou otázku. Není možné ji „vymlčet“, nějak se jí vyhnout, protože nepodléhá naší vůli, bude tu nezávisle na našem rozhodnutí, jak se k ní postavit. A ve dnech bezprostředně následujících chtějí lidé slyšet odpovědi. Nejlépe takové, které by tu děsivost nějakým způsobem zkrotily, proměnily ve srozumitelný řetěz příčin a následků, který je pak možné analyzovat a na tom základě pak navrhovat různá řešení, pochopit, kde, v čem a kdy se stala chyba.
Po strašných zločinech, jako bylo vraždění na FF UK, se často apeluje na to, aby nevedly k zásadní změně života společnosti, aby logická snaha zabránit tomu, aby se něco podobného už neopakovalo, nevedla k tomu, že se dominantními organizačními principy společnosti stanou strach a paranoia. Bezpečnost nesmí být posilována na úkor svobody, zaznívá často. „... jako společnost musíme především překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději v lepší časy. (...) Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody,“ řekl prezident Pavel.
