Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.
Vláda se v úterý dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se nenašla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vytvoří tento krok nečekaně silný inflační tlak.
Propad trhu hypotečních úvěrů bude zřejmě pokračovat i v nejbližších měsících. Pravděpodobné zvýšení poptávky po hypotékách po prázdninách budou tlumit vysoké úroky. Ty by se ale v dalších měsících mohly začít postupně mírně snižovat. Shodli se na tom odborníci. Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových pěti procent. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010.
Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.
Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.
Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování měnové politiky bylo nevyhnutelné.
V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. ČNB za poslední dva měsíce musela na udržení kurzu koruny podle oficiálních statistik utratit skoro 160 miliard korun. Podle Mory ovšem devizové intervence nelze jako nástroj měnové politiky používat dlouhodobě.
Udržení koruny pod hranicí 25 za euro stálo za měsíce květen a červen deset miliard eur. Skoro 250 miliard korun. Zatím nejsou k dispozici data na červenec. Česká národní banka ale uměle drží korunu intervencemi pod touto laťkou stejně jako v předchozích dvou měsících. Pokud to stojí stejné peníze jako v onom období, dá se očekávat, že koncem července se objeví celkový účet za intervenci 15 miliard eur, 375 miliard korun.
Zatímco ještě před pár lety byly hypotéky velmi levné a poskytnutí půjček na bydlení trhalo rekordy, tak nyní se stávají nedostižným zbožím pro řadu domácností. A to zejména pro mladé rodiny. Přitom polovina mladých lidí plánuje v následujících pěti letech řešit svou situaci okolo bydlení. Situace na trhu jim ale nenahrává. Důvodem jsou zdražující hypotéky, na které dosáhnou jen někteří. K tomu se přidávají i vysoké ceny nemovitostí, které však v poslední době zastavily svůj strmý nárůst.
Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.
Zvyšování základních úrokových sazeb a všeobecné zdražování má tvrdý dopad na domácnosti, které mají hypotéky. Právě u půjček na bydlení došlo ke zhoršení podmínek, kdy skončila doba levných úvěrů. Současná průměrná výše úrokových sazeb u hypoték se vyšplhala až na 6 procent. Pro jedince, kterým končí několikaletá fixace to může znamenat i velké problémy s ufinancováním. Měsíční splátky se totiž mohou vyšplhat i o několik tisíc korun oproti minulosti.
Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil v pátek, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to v pátek sdělil v prohlášení na webu ČNB. Prioritou bude podle něj snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.
Strach z nekončícího zdražování a dříve nemyslitelných cen všeho od potravin po energie se uhnízdil v hlavě většiny Čechů. Ti proto často bez rozmyslu nakupují, protože sázejí na to, že brzy bude ještě hůř. Zvrácení fenoménu utrácení a ukotvení inflačních očekávání je tak podle převládajících názorů odborníků prioritou. Proto jak mezi politiky, tak na trzích vzrůstají obavy z toho, jak bude vypadat měnová politika pod vedením nového guvernéra Aleše Michla, který v těchto dnech usedá do čela ČNB.
Ruku v ruce s utahováním měnové politiky ve snaze zchladit inflaci zdražují rychle i hypotéky, a lidem se tak ještě více vzdaluje sen vyměnit nájem za vlastní bydlení. Doby, kdy se hypoteční sazby pohybovaly na dvou procentech, jsou dávno pryč, a se současnými úroky může měsíční splátka u průměrné hypotéky vyskočit klidně až o deset tisíc korun. Přísné jsou i podmínky pro výši čistého příjmu a bankéři upozorňují, že pravidla začnou brzy činit obtíže i domácnostem nadstandardně vydělávajícím.
Razantní navýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou se očekávalo vzhledem k poslednímu zasedání „jestřábí“ bankovní rady před příchodem nového guvernéra Aleše Michla. Zvýšení sazby na sedm procent je však podle reakcí trhu přeci jen mírné. Koruna totiž po oznámení zvýšení projevila tendenci jemně oslabovat. Je tedy možné, že centrální banka bude muset dále intervenovat za silnější korunu a prodávat část devizových rezerv.
Boj proti inflaci znovu lidem a firmám prodraží úvěry a hypotéky. Česká národní banka se chystá na své poslední zasedání v současném složení. Od července totiž skončí hned trojice jmen ze sedmičlenné bankovní rady. Tedy guvernér Jiří Rusnok, viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Nastupující guvernér České národní banky potřebuje bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“. Kvůli možnému styku s nejcitlivějšími informacemi to požaduje vnitřní předpis centrální banky. Nově jmenovaný Aleš Michl ji zatím nemá, podle mluvčí ČNB už ale o vyšší stupeň prověrky požádal. Dostane ji však možná až za devět měsíců. Do té doby se nebude smět účastnit jednání vlády, kde se budou projednávat informace v příslušném režimu.
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.
Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě tři nové členy bankovní rady. Těmi jsou Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Zamrazilová byla současně jmenována do funkce viceguvernérky ČNB namísto odcházejícího Tomáše Nidetzkého. Eva Zamrazilová byla doposud předsedkyni Národní rozpočtové rady, Karin Kubelková hlavní analytičkou Hospodářské komory a poradkyní premiéra Petra Fialy.
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje na Pražském hradě nové členy bankovní rady České národní banky. Vyplývá to z oznámení Hradu. Jména nových centrálních bankéřů neoznámil. Na konci června končí mandát guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi.
Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.
Volba Aleše Michla novým guvernérem České národní banky jejího současného šéfa Jiřího Rusnoka překvapila. Řekl to v nedělních Otázkách Václava Moravce. Šéf odborářů a kandidát na prezidenta republiky Josef Středula by v pozici guvernéra raději viděl člena bankovní rady Marka Moru. Současný šéf České národní banky původně nechtěl volbu Aleše Michla komentovat. "Rozhodně mě [jeho volba] překvapila," odpověděl na naléhání Rusnok.
Prezident Miloš Zeman má přesně měsíc na jmenování tří nových členů bankovní rady. V červnu skončí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a radnímu Vojtěchu Bendovi. Poté, co si hlava státu za nového guvernéra vybrala Aleše Michla, který poslal českou korunu do pádu, z něhož ji musela tahat intervence centrální banky, všichni s velkým napětím očekávají tři nová jména. Jde především o to, jestli to budou lidé se stejným názorem, jako má nový guvernér.
Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.
Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.
