Stálé zdražování potravin, elektřiny, plynu a ostatních věcí svádí pracovníky k žádostem o zvýšení mzdy. Pokud však platy a mzdy porostou naproti inflaci, zdražování jen tak neskončí. To je vzkaz analytiků na současný tlak odborů, které požadují kompenzaci růstu platů o inflaci. Před vysokým navyšováním mezd varuje také viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová. Podle ní je totiž možné, že bankovní rada bude muset agresivně jednat v případě, pokud se lidem bude na podzim inflace kompenzovat právě zvyšováním mezd.

Zdražování veškerého sortimentu v obchodech je velmi znát pro řadu domácností. Lidé si musí připlatit za obědy v restauracích, v obchodech s potravinami nebo v dalších prodejnách. Inflace v červnu dosáhla 17,2 procenta a nepřekvapivě zdražování táhly ceny potravin. Kromě toho velmi značně rostou ceny energií. Ekonomové očekávají, že na podzim by se situace měla změnit a v příštím roce by zdražování mělo klesat.

Pracovníci si však v očekávání dalšího zdražování žádají o vyšší mzdové ohodnocení. Nahrává tomu jak situace na trhu práce, kdy je o zaměstnance velký zájem a v případě odmítnutí mohou nastoupit ihned ke konkurenci za žádané podmínky. Na straně druhé mají také lidé oprávněný pocit, že prudké zdražování chtějí kompenzovat obdobným růstem jejich finančního ohodnocení.

Podle dubnového průzkumu Hospodářské komory se navíc firmy chystají mzdy zvyšovat. Plánuje to sedm z deseti oslovených společností a meziroční růst mezd má být nejčastěji od 5 do 10 procent. Desetina podniků navíc bude navyšovat mzdy o 10 a více procent.

Před tím však varuje ekonomka Eva Zamrazilová, která se v červenci stala viceguvernérkou České národní banky. V rozhovoru pro ČT uvedla, že na tom také záleží, jak centrální banka bude v příštích měsících postupovat. „Pokud mzdová vyjednávání budou uměřená, tzn. že zaměstnanci nebudou žádat plnou kompenzaci inflace, potom to bude faktor toho, že se inflace skutečně zpomalí a navrátí k cíli. Pokud ovšem by žádali indexaci mezd o plnou inflaci, potom by s námi inflace zůstala opravdu ještě delší dobu a vynutilo by si to agresivní měnovou politiku,“ uvedla Zamrazilová.

Centrální banka už nyní bojuje s inflací tím, že dosud razantně zvyšovala základní úrokové sazby. V poslední době navíc bankovní rada přešla na strategii, kdy se zaměřuje na kurz. Kvůli tomu zřejmě využila na 500 miliard korun, aby udržela silnější korunu.

To by hrozilo v ještě větší míře, pokud by lidé začali hromadně požadovat další navyšování. „V případě, že mzdy a platy porostou příliš rychle, tak budou v ekonomice vytvářeny nové inflační tlaky, které budou vyvolávat potřebu dalšího zvyšování mezd a platů, což bude roztáčet inflační spirálu. Na makroekonomické úrovni je tedy racionální, aby se proti inflaci zakročilo tím, že růst mezd a platů nebude kompenzovat celou inflaci,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle něj je to ale špatnou radou na individuální úrovni. „Jednotlivci by se měli snažit, aby jejich mzdy a platy rostly co možná nejrychleji, aby inflace nesnižovala jejich životní úroveň. To vytváří jeden z mnoha rozporů mezi makroekonomickým a mikroekonomickým pohledem,“ dodává Křeček.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně je inflace stále nákladová a jakýkoliv růst mezd navyšuje objem peněžních prostředků na nákupy pro zaměstnance. „Pokud je neuspoří ale utratí, zvýší se tlak na ceny, neboť výroba je drahá (nejsou materiály ani lidé) a nelze ji zvýšit bez zvýšení nákladů. A tak se ceny mohou zvýšit i kvůli těmto extra nákupům, nejen kvůli drahé výrobě. Nezáleží přitom na tom, jestli se se zvýší o „plnou“ kompenzaci či méně či více. Čím více vzrostou mzdy, tím déle tu s námi inflace bude,“ dodal pro Echo24 Bartoň.