Rekordní už více než rok trvající zdražování a nejvyšší pád životní úrovně v historii České republiky je tím, co lidi v této chvíli nejvíc trápí. Nakonec to potvrdily i tři velké debaty prezidentských kandidátů na všech hlavních televizích. Vůbec nejostřejší osobní střet se nakonec odehrál až v samotném finále, ve čtvrtek večer v televizi Nova. Mezi Danuší Nerudovou a Andrejem Babišem.

Televizní dramaturgové zamířili debatu správným směrem. Jestli má český prezident nějakou silnou pravomoc, která je jen a jen jeho, nikdo ho v ní nevyvažuje, nekontrasignuje ani ne kontroluje, je to jmenování velmi mocné bankovní rady České národní banky, která nemá za úkol nic menšího než hlídání cenové stability. Něco, co jsme dlouhé roky při nízké inflaci považovali za samozřejmost. A teď, když nám najednou kvůli nezvládnutému zdražování padá životní úroveň, vidíme, jak je ta stabilita vzácná.

Prezident si přitom vybíral centrální bankéře podle toho, jestli odmítají zvedat úrokové sazby, a tím pádem krotit inflaci. Zeman je totiž zcela unikátně v rozporu se všemi renomovanými ekonomy (s výjimkou Jana Švejnara) přesvědčen, že zvyšování sazeb inflaci nesnižuje, ale zvyšuje. Tento pozoruhodný ekonomický názor s ním sdílí ještě turecký prezident Recep Erdogan. V jeho zemi je aktuálně inflace na 64 procentech, ale sazby na procentech.

Moderátor se kandidátů zeptal, co si o výsledcích myslí. Petr Pavel prohlásil, že není ekonom, ale konzultoval se svým poradcem, exguvernérem Zdeňkem Tůmou a ten mu sdělil, že úroky by měly být výrazně vyšší.

Danuše Nerudová byla ostřejší a řekla, že ČNB podle ní neplní dobře svůj mandát cenové stability a měla by sazby zvednout. Byl to moment, kdy v debatě ožila. Hned se ale přihlásil o slovo debatní nováček Andrej Babiš a prohlásil, že vysoké úroky poškozují ekonomiku. Nerudová mu pak ostře vmetla do tváře, že poškozují hlavně jeho „předlužený“ Agrofert s desítkami miliard úvěrů. A že většina lidí naopak kvůli nezvládnuté inflaci přichází o peníze. Inflace je výhodná pro dlužníky, a naopak zlo pro ty, kdo mají příjmy a úspory. Následovala ostrá výměna názorů. Bod, kdy to mezi kandidáty jiskřilo nejvíc ze všech debat.

Nerudová se pak posunula dál a znovu připomněla, co říkala už na podzim. Stojí za vážnou úvahu, jestli by prezident neměl tak zásadní pravomoc, jako je jmenování centrálních bankéřů, v rámci systému pojistek, brzd a rovnováh s někým sdílet. Nabízí se Senát.

Tento systém dobře funguje u další klíčové instituce, Ústavního soudu, kde každou nominaci Hradu musí schválit senátoři. Tím se jména adeptů nasvítí. Jsou nuceni jít se předvést do Senátu, zkoumají se jejich názory.

Podobně se obsazují i centrální banky řady vyspělých zemí. Včetně Fedu ve Spojených státech. O lidech, které tam dosadil Miloš Zeman, víme velmi málo. Nikdy nebyli nuceni veřejně obhájit své názory. A zjevně to nefunguje. Inflace je velmi vysoká a banka proti ní odmítá zasáhnout vyššími sazbami. To znamená, že neplní svůj mandát cenové stability.

A rozjel se velmi nebezpečný trend. Člověk si po čase zvykne na hodně nepříjemných věcí, přizpůsobí se a začne je považovat za normální. Takhle si zvykáme na inflaci. Když najednou za prosinec není přes 16, ale jen přes 15 procent, mnozí to berou skoro s úlevou. Cože? Zdražuje se jen o 15 procent? Sláva. To smíření je mimořádně nebezpečné. Země s nestabilními cenami zpravidla moc neprosperují.

Podle posledního zápisu většina centrálních bankéřů naznačuje, že sazby bude nejspíš nakonec potřeba zvednout. V několika rozhovorech to naznačil už dokonce i guvernér Michl.

Snad čekají jen na vystřídání na Pražském hradě. Je dobře, že jsme se ve finální debatě dozvěděli, co od koho čekat. Tady by měla začít debata před druhým finálovým kolem.