Tag: právo

Články k tagu

Duopol Babiš–Zeman čistí justici

Oba dva mají nevyřízený účet s českou justicí a opět je spojuje stejný zájem. Policejní vyšetřování trestních kauz českého premiéra se nepodařilo zastavit. V posledních dnech se dokonce začalo ukazovat, že by se mohlo rozšířit o krymskou větev a do hry by mohl vstoupit trestný čin zavlečení. Vedle policie je vyšetření případu dotačního podvodu na Čapím hnízdě práce také vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, která dvakrát vyšetřování prověřovala a posvětila jeho správnost.

Brutální útok Andreje Babiše na spravedlnost

Bleskový sled událostí těsně před Velkým pátkem odstartoval dosud nejbrutálnější útok na spravedlnost a právní stát, jaký Česká republika ve své polistopadové historii zažila. Atmosféra pro něj dozrávala už dlouhé měsíce, kdy policie finišovala vyšetřování dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo, kde jsou Andrej Babiš a jeho rodina obviněni z dotačního podvodu velkého rozsahu, za nějž jim hrozí až deset let vězení. Případ se táhne dlouhé tři roky. Policie několikrát žádala o prodloužení termínu. Naposledy jí ho dozorující žalobce Jaroslav Šaroch protáhl do konce letošního prvního čtvrtletí.

Žádné důkazy pro konspiraci Trumpa s Moskvou. Podezření z bránění spravedlnosti zůstává

Po dvouletém vyšetřování ve čtvrtek americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo zprávu zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabýval vlivem Ruska na prezidentské volby v USA v roce 2016 a možným bráněním průchodu spravedlnosti ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Ministr spravedlnosti William Barr ještě před zveřejněním dokumentu uvedl, že Rusové se volby pokusili ovlivnit, nynější prezident s nimi ale v této věci nespolupracoval. Žádný důkaz podle Barra ani nepotvrzuje, že by Trump bránil spravedlnosti.

Pravomoci prezidenta jsou nelogické

Někdy si prý připadá „jako misionář nebo osvětový pracovník, který poučuje o ústavním soudnictví“. Soudce Ústavního soudu Vladimír Sládeček se tak možná cítil i při odpovědích na následující laické otázky.

Oběti protikorupční revoluce

Měli rozjeté kariéry, často ve vysokých státních pozicích, jenže poté nastal zlom. Přišlo stíhání kvůli obvinění ze závažných korupčních kauz, v jednom případě se objevilo nařčení z pedofilie. Až po mnoha letech zazněly osvobozující rozsudky. Oběti však musely prožít řadu let pod tlakem vyšetřování policie, části médií a především celé veřejnosti. Dodnes se tito lidé vyrovnávají s kariérními, zdravotními i sociálními následky, které je budou často provázet až do konce života.

Nemůžu se ubránit dojmu, že vyšetřovatelé Čapího hnízda jsou trochu líní, míní Zeman

Prezident Miloš Zeman se znovu opřel do českého soudnictví, když kritizoval Nejvyšší správní soud za to, že údajně vychází vstříc všemožným ekologickým aktivistům a zpomaluje tak výstavbu dálnic. Strefoval se i do Ústavního soudu za jeho neefektivitu. Podobně prezident hovořil o hlavních aktérech vyšetřování kauzy Čapí hnízdo – policistovi Pavlu Nevtípilovi a jeho nadřízeném, státním zástupci Pavlu Šarochovi. „Jestliže třikrát požádali o prodloužení termínu, nemůžete se zbavit dojmu, že oba dva jsou trochu líní,“ řekl Zeman v pořadu Týden s prezidentem na tevizi Barrandov.

Richelieu z Brna

Zatím to vypadá, že justice ustála nájezd prezidenta Miloše Zemana a jeho party z Pražského hradu. Po výpovědích emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka víme, že si prezident a jeho lidé chodili říkat o to, jak by měli soudci rozhodovat v živých kauzách, na nichž prezidentovi záleželo buď mocensky (služební zákon, jmenování profesorů), nebo to zasahovalo do osobních zájmů jeho lidí (plzeňská teplárna).

Baxa se mi mstí, míní Zeman. Funkci v Ústavním soudu mu prý nenabízel

Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem. Podle Zemana se mu Baxa mstí za to, že jmenoval novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) Michala Mazance. Řekl to ve čtvrtek v televizi Barrandov.

Údajná Zemanova nabídka Baxovi by mohla být trestný čin, řekl ministr Kněžínek

Pokud by se prokázalo tvrzení bývalého předsedy Nejvyššího soudu Josefa Baxy, že mu prezident Miloš Zeman naznačoval jmenování do čela Ústavního soudu výměnou za ovlivňování rozsudku, byl by to trestný čin minimálně ve stádiu přípravy nebo i pokusu. Uvedl to dnes v rámci interpelací ve Sněmovně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka ke kauze údajného ovlivňování soudců Hradem.

O přístupu Zemana k justici budou jednat poslanci. Možná za zavřenými dveřmi

Sněmovní podvýbor pro justici se bude ve středu zabývat podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Pražským hradem. Poslanci tak reagují na schůzky prezidentova kancléře Vratislava Mynáře se soudci. Zda bude jednání veřejné, nebo za zavřenými dveřmi, rozhodnou až členové výboru. Mezi pozvanými je spolu s Mynářem i někdejší šéf a dnes soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček.

Miloš Zeman bere lidem víru ve spravedlnost

Otevřené výpovědi emeritního předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, jak se je snažil ovlivňovat prezident Miloš Zeman a jeho pobočníci, spustily tvrdý střet prezident versus justice. Je to hodně nešťastný konflikt, který může dlouhodobě vážně ohrozit naši civilizační úroveň a prosperitu.

Zeman a jeho parta testují soudce

Bývalý předseda a dnes soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru veřejně popsal, jak si u něj prezident Miloš Zeman fakticky říkal o rozsudky v případech, které ho zajímaly. A vyjadřoval podivení nad tím, když soudci rozhodli proti jeho přání. Při osobních setkáních Zeman Baxovi coby předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit.

Právní řád v Česku nefunguje

Milan Sedláček, který na začátku 90. let přešel z brněnských divadel do diplomacie, byl v březnu 2011 obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Vrátil se z Thajska, kde byl pár měsíců velvyslancem, a začal mu nový život. Kariérní degradace, několik desítek soudních stání, během nichž byl šestkrát prohlášen za nevinného, načež následovalo pět odvolání státního zástupce. Jedenáct let nekonečné kauzy, která byla nejspíš úplně o ničem.

Zrušme verbální trestné činy

Veřejný prostor zamořují drby bez důkazů ve stylu, kdo co ukradl a kdo koho podplatil. Znějí z úst lidí, kteří reprezentují klíčové instituce v zemi. I od premiéra, a dokonce i od soudců, kteří by se měli přísně řídit důkazy a nepodléhat polopravdám a žvástům. Soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka roznášel nepotvrzené drby novinářům, když tvrdil, že někdo konkrétní (miliardář Pavel Tykač) za amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 zaplatil 300 milionů korun. Důkazy nepředložil. Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra to považoval za nepřípustné chování soudce a podal na kolegu Kydalku kárnou žalobu. Nejvyšší správní soud mu dal minulý týden za pravdu a potrestal ho důtkou. Libor Vávra v rozhovoru vysvětluje, proč je potřeba trestat nepodložené drby a křivé obvinění a zároveň ustoupit od trestání jiných verbálních činů, jako jsou projevy nenávisti na internetu. Policie právě minulý týden na sociálních sítích oznámila, že se právě na verbální kriminalitu chystá zaměřit.

Maření spravedlnosti v rozporu s etickým kodexem? Nový trestný čin mate advokáty

Zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti může zavést mezi advokáty zmatek. Návrh, který za dva týdny dostanou senátoři do lavic, počítá s tím, že se možné maření spravedlnosti bude týkat věcných a listinných důkazů. „Kdybysme se v praxi řídili formálně textem, tak odpovědným za předložené a nepravdivé důkazy je advokát. Klientům tak budeme muset říci, vážený pane, nejsou to náhodou padělané důkazy?,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.

Kauza Kavanaugh. Demokratický tyátr zmobilizoval republikány

Schvalovací proces nového soudce amerického Nejvyššího soudu ukázal, že politické hlubiny polarizované Ameriky jsou ještě temnější a hlubší, než jak se jevily bezprostředně po zvolení Donalda J. Trumpa prezidentem. V sázce bylo tentokrát více: prezidentské období trvá jen čtyři roky a mnoho demokratů doufá, že Trump příští volby v roce 2020 prohraje. Soudci Nejvyššího soudu jsou však jmenováni doživotně, což znamená, že Kavanaugh může ovlivňovat podobu Ameriky po dalších třicet či více let – a to velmi podstatně.

Šéfy státních zastupitelství čekají změny. Kněžínek chce, aby prošli konkurzem

Vedoucí státních zastupitelství čekají personální změny. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) totiž chce příští rok předložit novelu, podle níž by všichni museli ve funkci skončit a projít konkurzem, pokud by chtěli pokračovat. Funkční období vedoucích státních zástupců, kterých je nyní zhruba sto, by mohlo být dále pouze desetileté. Unie státních zástupců zavedení funkčních období pro šéfy státních zastupitelství podporuje. Upozorňuje ale, že vyměnit vedoucí státní zástupce nelze naráz.

Ortel nad Maďarskem

Evropský parlament se rozhodl pro dosud bezprecedentní krok. Spuštění článku 7 proti Maďarsku může vést v krajním případě až k odebrání hlasovacích práv. K přijetí byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 absentovalo. Pro hlasovali všichni poslanci hnutí ANO (Dlabajová, Charzanová, Ježek), dále z českých zástupců Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche.

Rumunská vláda by podle Jourové měla reformu justice ještě zvážit

Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby by si ještě rozmyslela kritizovanou chystanou reformu justice. V rozhovoru s německým deníkem Die Welt upozornila na riziko ohrožení nezávislosti soudců. "Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců. Kromě toho podrývají důvěru veřejnosti v justici," řekla Jourová v rozhovoru, který německý list přináší ve svém dnešním vydání. "Bylo by prospěšné, kdyby byly plány vlády ještě jednou přepracovány," dodala Jourová.

Soudy se táhnou, protože z rozsudků se staly slohovky a exhibice

V minulých týdnech rozsudek Nejvyššího soudu znovu upozornil na případ klientů zkrachovalého H-Systemu, který se v různých soudních sporech vleče už přes dvacet let. Lidé, které tehdy podvedl majitel firmy Petr Smetka, žijí po celou tu dobu v nejistotě kolem svého majetku. Smetka už je na svobodě, za podvod si odseděl dvanáct let. Jak dlouho by se měly táhnout soudní spory, aby je ještě lidé byli schopni vnímat jako spravedlivý proces, který je jejich právem daným ústavou? Proč u nás soudy trvají tak dlouho? V rozhovoru pro Týdeník Echo to vysvětluje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Umění se soudit

Londýnská City dlouhodobě vede žebříčky nejatraktivnějších finančních center světa. Když Britové rozhodli o brexitu, v prvních dnech se rozjela panika a silné výroky, kolik bank opustí Londýn po odchodu z Evropské unie. Jednání o nových podmínkách, jak budou vztahy mezi Evropou a Británií v budoucnu vypadat, se nevyvíjí moc optimisticky. I proto, že britská premiérka Theresa Mayová není schopná jasně formulovat, jak přesně by si Londýn ty nové poměry představoval. V její Bílé knize ze Chequers prosazuje setrvání na jednotném trhu pro zboží, ale už ne pro služby. Tedy ani pro finanční.

Na radnicích se krade jen výjimečně. Přesto má NKÚ kontrolovat jejich hospodaření

Vláda i opoziční Piráti chtějí, aby měl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možnost kontrolovat hospodaření samospráv. Zástupci obcí a měst jsou proti. Upozorňují, že už nyní jsou kontrolovány a další dohled by znamenal administrativní zátěž. Poukazují také na analýzu Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž bylo bylo v letech 2013 až 2017 proti představitelům samospráv vedeno 438 trestních řízení, přičemž 84 procent případů bylo ukončeno bez zahájení trestního stíhání.

Některé věci ve státě jsou neveřejné

Parlament projednává nový zákon o zpracování osobních údajů, reflektující evropskou směrnici GDPR. Vyvolává i změny několika dalších zákonů, mezi nim zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Vláda toho využila k navržení rozsáhlejších změn. Největší mediální pozornost vzbudil návrh doplnit zákon o odstavec „Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé“.

Dočasně pověřený ministr? Nic takového v ústavě není

Předseda vlády Andrej Babiš podle svých slov dočasně pověří vedením ministerstva spravedlnosti Jana Kněžínka. Podle ústavního právníka Marka Antoše však žádný takový výklad není v ústavě možný. „Stane se členem vlády a bude pověřen řízením ministerstva,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš. Nový ministr tak bude jako všichni ostatní jmenován a odstoupit může rezignací, či ho odvolá předseda vlády.

Trumpovým kandidátem na soudce nejvyššího soudu je Kavanaugh

Kandidátem prezidenta Donalda Trumpa na soudce Nejvyššího soudu Spojených států se stal Brett Kavanaugh. Prezident svůj výběr oznámil v noci na úterý SELČ v přímém přenosu z Bílého domu. Pokud třiapadesátiletého soudce federálního odvolacího soudu americký senát schválí, vychýlí se poměr hlasů v nejdůležitější americké soudní instituci, která má devět členů, ještě více ve prospěch konzervativců.

Polský prezident poslal předsedkyni nejvyššího soudu do penze

Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.

Trump se sešel se čtyřmi kandidáty do nejvyššího soudu

Americký prezident Donald Trump se sešel se čtyřmi kandidáty na volné místo u nejvyššího soudu. Osobně chce jednat ještě se dvěma, uvedla v pondělí jeho mluvčí Sarah Sandersová, aniž by zveřejnila jejich jména. Právě z této šestice by měl vzejít nástupce odcházejícího soudce Anthonyho Kennedyho, jehož jmenováním může Trump vychýlit poměr hlasů v devítičlenné nejdůležitější soudní instituci v USA ještě více ve prospěch konzervativců.