Tag: euro

Články k tagu

Euro by bez opakovaného referenda ani neexistovalo

ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.

Debata o euru v minulosti: Premiéři z ČSSD mluvili o roce 2010, Rusnok či Nečas o r. 2020

Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.

Inflace dál zpomaluje

Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.

Přijetí eura z praktického pohledu: Jak se převedou úspory a vzrostou kvůli tomu ceny?

Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.

Babiš na výzvědách. ANO rozeslalo průzkum k největším „strašákům“ Fialova období

Tým expremiéra Andreje Babiše po delší době opět sonduje terén. V úterý se ve schránkách jeho příznivců a dalších zájemců objevil email, v němž se hnutí ANO ptá lidí na názor na dvě nejtřaskavější politická témata těchto dnů. Máloco totiž teď Babiš a další mediálně řeší jako korespondenční volbu a euro v České republice. V obou případech jde přitom o témata, v nichž se opoziční hnutí ostře vymezuje vůči vládě Petra Fialy.

Koruna a frank, dvě nejvýkonnější evropské měny

Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.

Hnutí ANO připraví referendum o zavedení eura v ČR

Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla v neděli bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.

Co by euro udělalo s vaším důchodem. Změna vždy budí kontroverze

Novoroční projev prezidenta Petra Pavla naplno rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Takový proces je otázka let a už jenom úvahy o něm budí bouřlivé rozpory mezi veřejností i politiky nejen napříč vládní koalicí, ale i uvnitř jednotlivých stran. Po učinění politického rozhodnutí do procesu přijetí eura vstoupit následuje řada kroků, na jejichž konci bývají pravidelně opět kontroverze. Vidět to lze na dřívějších příkladech, došlo k tomu před lety na Slovensku a nedávno i v Chorvatsku. V dlouhodobém měřítku jde však většinou o „šok“, který se v čase rozptýlí.

Prezident způsobil lavinovou reakci. Debata o euru působí rozkol i v koalici

Slova o přijetí eura, která vyřkl prezident Petr Pavel během novoročního projevu, rozvířila celospolečenskou debatu. Političtí aktéři se v této otázce nemohou shodnout, k rozkolům ale dochází i v rámci vládní pětikoalice. Ačkoliv od projevu uplynulo již pět dní, debata stále neutichá. Aktivní v ní je například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), zastávají ale opačné názory.

O co Evropa přišla zavedením eura

Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.

Proč najednou euro?

Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat.

Klaus vyzval k referendu ohledně eura. Do novoročního projevu to Pavel zařazovat neměl, tvrdí

Bývalý prezident Václav Klaus spolu s dalšími zástupci svého Institutu Václava Klause (IVK) dnes vyzval politiky, aby zanechali veškerých aktivit směrem k urychlenému přijetí eura. K tématu společné měny žádají širokou celospolečenskou debatu a referendum. Přijmout euro podle Klause není aktuální a nutné. Kdo vidí v euru východisko z českých ekonomických problémů, tak se hluboce mýlí, konstatovala někdejší hlava státu. Kritizoval také nynějšího prezidenta Petra Pavla, že téma eura nastolil bez předchozí diskuse ve vládě a Parlamentu.

Lidé o euru neslyší od politiků rozumné slovo, vzkazuje ministr Dvořák

Ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) překvapilo vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) ohledně debaty o přijetí eura. Ministr upozornil, že vládní prohlášení explicitně avizuje snahu o naplnění takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení společné evropské měny. Fiala po středečním jednání vlády řekl, že se kabinet v programovém prohlášení nedomluvil na tom, že by se v současném volebním období zabýval přijetím eura. Česko podle něj v současnosti ani neplní potřebná kritéria.

Vláda se nedomluvila na přijetí eura. Česko stejně nesplňuje kritéria, tvrdí Fiala

Vláda se v programovém prohlášení nedomluvila na tom, že by se v současném volebním období zabývala přijetím společné evropské měny. Česko v současnosti ani neplní potřebná kritéria pro zavedení eura, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda se podle něj soustředí na ozdravení veřejných financí, což premiér označil za předpoklad pro to, aby se debata o euru v Česku vůbec mohla reálně vést. Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k přijetí eura.

Prezident volá po euru, většina vládní koalice je pro. Podle ekonomů ještě nenastal čas

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu překvapil veřejnost svým velmi jasným apelem na přijetí jednotné evropské měny. Názor ve společnosti přitom na tohle téma není jednoznačný. Zatímco téměř všechny strany vládní koalice jsou pro zahájení procesu přijetí eura, proti se staví ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

Petr Pavel k nám asi zabloudil z antiutopického románu

Na novoročním projevu prezidenta republiky jsou pozoruhodné tři momenty. První je rozumná prosba nepoměřovat celý loňský rok předvánoční střeleckou orgií na FF UK v Praze (byť tu prosbu Petr Pavel lehce znehodnotil výzvou nehledat další viníky, tedy nezajímat se o chování policie ještě před zásahem). Věta „Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ je samozřejmost, jakou už dávno před Pavlem měli zdůrazňovat i další ústavní činitelé.

Pavel zahájil na Nový rok ofenzívu za přijetí eura. Narazí u ODS a opozice

Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.

„ČR si musí nejdřív odpracovat domácí úkoly.“ Negativa u eura zatím převažují, míní experti

Zatímco ministerstvo financí a Česká národní banka zatím nedoporučují usilovat o přijetí eura, představitelé vládních stran s výjimkou ODS mluví jinak. Společnou evropskou měnu považují za něco, co by Českou republiku podle nich posunulo dopředu. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, se domnívají, že nadále převažují negativa nad pozitivy a Česko by mělo s eurem ještě počkat.

Dveře do eurozóny se otvírají. Stanjura euro nechce, zbytek vlády to označuje za chybu

Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. To zároveň implikuje, že vláda nemá ani usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů a to navzdory tomu, že by Česko mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí společné evropské měny. Zbýval by právě vstup do ERM II. Ostatní vládní strany mají jiný názor než Stanjura.

Koruna je k euru nejslabší za více než rok. Oslabila i k dolaru

Česká měna si dnes pohoršila k oběma hlavním světovým měnám a k euru je nejslabší za více než rok. K 17:00 koruna oslabila k euru oproti předchozímu závěru o 11 haléřů na 24,65 Kč/EUR. Vyšší byl kurz naposledy loni na konci září. K dolaru dnes koruna oslabila o 26 haléřů na 23,36 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.

Kdo žádá euro, přebírá zodpovědnost i za Ficovy dluhy

Nová slovenská Ficova vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník. Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiér Robert Fico. Koaličními partnery jeho Směru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Směru odštěpený Hlas a Slovenská národní strana. Taková koalice by měla celkem pohodlnou – byť určitě ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady.

Koruna je zranitelnější, bude pokračovat v pádu. ČNB s jejím oslabením počítá

Česká národní banka poslala korunu směrem k prudkému pádu a podle prognóz s tím tak i počítá. Po oficiálním oznámení konce devizových intervencí se sice snažil guvernér Aleš Michl krok bagatelizovat s tím, že jde o formální krok a neznamená žádnou změnu v politice silné koruny, podle některých analytiků tím však trh příliš nepřesvědčil.

Že by chtěl Fiala euro? To mu podsouváte, nic se nemění, brzdí vláda spekulace

Poněkud překvapivě zmínil o víkendu premiér Petr Fiala skutečnost, že Česká republika by měla příští rok splňovat klíčové kritérium pro přijetí eura. Předseda vlády tím vyvolal lehké pozdvižení a další komentáře, mimo jiné i proto, že jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně. Úřad vlády teď situaci vysvětluje tím, že je Fialovi změna v přístupu k euru podsouvána médii a jde spíše o pozitivní ekonomický ukazatel.

Příští rok splníme zásadní podmínku k přijetí eura, prohlásil překvapivě Fiala

Česká republika bude podle premiéra Petra Fialy příští rok splňovat jedno z nejzásadnějších pravidel pro budoucí přijetí eura. Předseda vlády to oznámil ve svém nepravidelném internetovém pořadu Otázky a odpovědi z Kramářovy vily. Jedno z takzvaných maastrichtských kritérií požaduje nízké zadlužení státu, Fiala ve videu publikovaném na sociálních sítích řekl, že tuzemsko by mělo v roce 2024 klíčový požadavek splňovat, třebaže jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně.

Nejmocnější žena země mluví a koruna padá

Minulý týden vystoupila viceguvernérka Eva Zamrazilová před rozpočtovým výborem sněmovny. A obchodníky s korunou šokovala. Přestože česká inflace stále patří k nejvyšším v Evropě, viceguvernérka naznačila úvahy o snižování úrokových sazeb. Pro kontext celé debaty. Inflace v Česku nyní dosahuje 9,7 procenta. Průměr Evropské unie je 6,4 procenta. Stejně tak vysoká inflace je v sousedním Německu, s nímž jsme ekonomicky úzce propojeni.

Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v ČR v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

ECB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4 %. Je tak nejvýše za 22 let

Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.

Euro není pro tuto vládu téma. Nejdříve musíme zkrotit inflaci, říká Fiala

Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.