Pětikoalice vedená Petrem Fialou (ODS) zahájí ve Sněmovně dosud první dohodovací řízení. Svolal ho právě sám premiér v reakci na pondělní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí společné evropské měny, ekonoma Petra Zahradníka. Ostatní strany chtějí ale řešit především dodržování koaliční smlouvy ze strany ODS.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se jmenováním zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura snaží rozehrát vnitrokoaliční hru, řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček v České televizi (ČT). Podle něj jde o "partyzánštinu". Dvořák to odmítá. Jmenování zmocněnce považuje za krok, který dělají ministři běžně a nikdy o něm neinformují.
Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) avizuje, že chce při skládání nové Evropské komise získat pro Česko konečně silné ekonomické portfolio. Jak silnou oblast nicméně český eurokomisař získá, záleží také na osobnosti, kterou vláda nominuje. Právě to je ale nyní problém, protože o výsadu nominace se přou Piráti a hnutí STAN. Odborníci, které oslovil deník Echo24, zhodnotili české ambice.
Horká výměna názorů na sociálních sítích se odehrála mezi bývalým premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (STAN). Topolánek se kvůli Dvořákově oznámení o novém vládním zmocněnci pro euro ostře pustil do vlády. Chování politického hnutí STAN označil za velký podraz. "Myslím, že je čas na rekonstrukci vlády. S Martinem Dvořákem bych začal," prohlásil Topolánek.
Premiér Petr Fiala (ODS) svolal v reakci na jmenování ministerského zmocněnce ekonoma Petra Zahradníka pro euro dohodovací a smírčí jednání vládní koalice. Tématem bude i debata o kompetencích a potřebě udržet společnou koaliční pozici v důležitých tématech, uvedla ČT Řízení a hledání racionálního postupu na úrovni celé vlády podporuje také KDU-ČSL a další zástupci vlády, uvedl předseda lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Také dodala, že o jmenování zmocněnce Dvořák s nikým nekomunikoval.
Jmenování ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura se nesetkalo u koaličních partnerů s pochopením. Proti jsou nejen představitelé ODS, kteří jsou většinově z principu proti přijetí eura, ale také třeba Piráti. Podle jejich šéfa Ivana Bartoše by bylo dobré, kdyby byla pozice koordinátora obsazena na základě vládní shody.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) dnes jmenoval svým zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. O obnovení funkce národního koordinátora pro euro některé vládní strany začaly hovořit poté, co se mimo jiné po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla o případném přijetí společné evropské měny začalo více diskutovat. Zatímco čtyři vládní strany - STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti - jsou pro, negativně se k tomu staví občanští demokraté.
Vláda by měla znovu obsadit pozici zmocněnce pro euro. Debata o možném přijetí společné evropské měny by totiž měla být oproštěna od politických důsledků, emocí a být více odborná, řekla na pondělní konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Posledním národním koordinátorem pro zavedení eura byl do roku 2017 Oldřich Dědek. Debaty se zúčastnili zástupci koaličních stran, přes pozvání nedorazili politici opozičních hnutí ANO a SPD.
Letošní kolo kampaně korporátní lobby za přijetí eura nechává Čechy chladnými. O osobním prospěchu z jeho přijetí je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí. Více než pětkrát tolik Čechů, 42 %, ovšem zase s určitostí říká, že by jim euro osobně nijak neprospělo. Ukazuje to lednový průzkum Medianu pro Český rozhlas. Lobbisté za přijetí eura tak budou muset nabídnout veřejnosti nové argumenty. Ovšem těžko říci, zda mají kde brát. Finanční přínosy eura jsou totiž spíše mikroekonomického rázu, a navíc v čase klesají (kvůli měnovým aplikacím v chytrých mobilech, jež zlevňují a zpohodlňují směnu měn, nově kvůli možnosti českých firem účtovat v euru...); v podstatě jde o již konečný a smrskávající se účet.
Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.
ÚHEL POHLEDU: V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, respektive samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru. Tak Češi tedy prý řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny, v referendu roku 2003, takže žádné další referendum nemá smysl.
Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.
Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo. Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %.
Potenciální přijetí eura, o kterém se v posledních dnech znovu velmi živě debatuje, s sebou přináší řadu praktických aspektů. Například jestli porostou ceny zboží a služeb nebo co se stane s úsporami lidí, včetně nejrůznějších spořících účtů či stavebních spoření, ale také s penězi, které mají lidé schované doma v hotovosti. Na tyto praktické dotazy odpovídají ekonomové, které oslovil deník Echo24.
Tým expremiéra Andreje Babiše po delší době opět sonduje terén. V úterý se ve schránkách jeho příznivců a dalších zájemců objevil email, v němž se hnutí ANO ptá lidí na názor na dvě nejtřaskavější politická témata těchto dnů. Máloco totiž teď Babiš a další mediálně řeší jako korespondenční volbu a euro v České republice. V obou případech jde přitom o témata, v nichž se opoziční hnutí ostře vymezuje vůči vládě Petra Fialy.
Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.
Zavedení eura v České republice by podle místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda. ANO, které přijetí eura odmítá, takový plebiscit hodlá připravit, uvedla v neděli bývalá ministryně financí Schillerová v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Podle ní i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude případné nahrazení české koruny předmětem politického rozhodnutí, prioritou je dát do pořádku veřejné finance.
Novoroční projev prezidenta Petra Pavla naplno rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Takový proces je otázka let a už jenom úvahy o něm budí bouřlivé rozpory mezi veřejností i politiky nejen napříč vládní koalicí, ale i uvnitř jednotlivých stran. Po učinění politického rozhodnutí do procesu přijetí eura vstoupit následuje řada kroků, na jejichž konci bývají pravidelně opět kontroverze. Vidět to lze na dřívějších příkladech, došlo k tomu před lety na Slovensku a nedávno i v Chorvatsku. V dlouhodobém měřítku jde však většinou o „šok“, který se v čase rozptýlí.
Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.
Slova o přijetí eura, která vyřkl prezident Petr Pavel během novoročního projevu, rozvířila celospolečenskou debatu. Političtí aktéři se v této otázce nemohou shodnout, k rozkolům ale dochází i v rámci vládní pětikoalice. Ačkoliv od projevu uplynulo již pět dní, debata stále neutichá. Aktivní v ní je například místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), zastávají ale opačné názory.
Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat.
Bývalý prezident Václav Klaus spolu s dalšími zástupci svého Institutu Václava Klause (IVK) dnes vyzval politiky, aby zanechali veškerých aktivit směrem k urychlenému přijetí eura. K tématu společné měny žádají širokou celospolečenskou debatu a referendum. Přijmout euro podle Klause není aktuální a nutné. Kdo vidí v euru východisko z českých ekonomických problémů, tak se hluboce mýlí, konstatovala někdejší hlava státu. Kritizoval také nynějšího prezidenta Petra Pavla, že téma eura nastolil bez předchozí diskuse ve vládě a Parlamentu.
Ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) překvapilo vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) ohledně debaty o přijetí eura. Ministr upozornil, že vládní prohlášení explicitně avizuje snahu o naplnění takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení společné evropské měny. Fiala po středečním jednání vlády řekl, že se kabinet v programovém prohlášení nedomluvil na tom, že by se v současném volebním období zabýval přijetím eura. Česko podle něj v současnosti ani neplní potřebná kritéria.
Vláda se v programovém prohlášení nedomluvila na tom, že by se v současném volebním období zabývala přijetím společné evropské měny. Česko v současnosti ani neplní potřebná kritéria pro zavedení eura, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda se podle něj soustředí na ozdravení veřejných financí, což premiér označil za předpoklad pro to, aby se debata o euru v Česku vůbec mohla reálně vést. Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k přijetí eura.
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu překvapil veřejnost svým velmi jasným apelem na přijetí jednotné evropské měny. Názor ve společnosti přitom na tohle téma není jednoznačný. Zatímco téměř všechny strany vládní koalice jsou pro zahájení procesu přijetí eura, proti se staví ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
Na novoročním projevu prezidenta republiky jsou pozoruhodné tři momenty. První je rozumná prosba nepoměřovat celý loňský rok předvánoční střeleckou orgií na FF UK v Praze (byť tu prosbu Petr Pavel lehce znehodnotil výzvou nehledat další viníky, tedy nezajímat se o chování policie ještě před zásahem). Věta „Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ je samozřejmost, jakou už dávno před Pavlem měli zdůrazňovat i další ústavní činitelé.
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.
Zatímco ministerstvo financí a Česká národní banka zatím nedoporučují usilovat o přijetí eura, představitelé vládních stran s výjimkou ODS mluví jinak. Společnou evropskou měnu považují za něco, co by Českou republiku podle nich posunulo dopředu. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, se domnívají, že nadále převažují negativa nad pozitivy a Česko by mělo s eurem ještě počkat.
Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. To zároveň implikuje, že vláda nemá ani usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů a to navzdory tomu, že by Česko mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí společné evropské měny. Zbýval by právě vstup do ERM II. Ostatní vládní strany mají jiný názor než Stanjura.
Účetnictví, placení daní i vyplácení mezd zaměstnancům v eurech, dolarech či librách. Takovou možnost dostanou do nového roku firmy, které mají většinu tržeb v cizích měnách, a účtovat v korunách jim nepřináší velký smysl. Zcela domyšlený však návrh, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, není.
