Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu překvapil veřejnost svým velmi jasným apelem na přijetí jednotné evropské měny. Názor ve společnosti přitom na tohle téma není jednoznačný. Zatímco téměř všechny strany vládní koalice jsou pro zahájení procesu přijetí eura, proti se staví ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ uvedl prezident ve svém novoročním projevu.

Jeho přímá podpora euru vyvolala zřejmě největší překvapení z celého projevu. K přijetí eura se Česká republika při vstupu do EU zavázala, nicméně se napříč politiky i ekonomy liší názory na jeho užitečnost a vhodnost spuštění procesu přijetí. Ve vládě Petra Fialy (ODS) shoda rovněž nepanuje. V programovém prohlášení přitom stojí: „Prověříme přínosy a rizika vstupu ČR do ERM II z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky.“

Hlavními odpůrci přijetí eura jsou přitom nejsilnější občanští demokraté v čele s ministrem Stanjurou. „Připravenost (na přijetí) je vedle slučitelnosti právních předpisů a již přežitých (maastrichtských) kritérií Smlouvy o fungování Evropské unie nutné rovněž posuzovat podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s eurozónou či schopnosti ČR tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky jinými mechanismy,“ uvedl už dříve pro Echo24 mluvčí MF Petr Habáň. „Bez rozhodnutí o datu přijetí eura je případný vstup země do ERM II nevýhodný,“ dodal Habáň.

Naopak jiné vládní subjekty mají přijetí eura jako svou prioritu. „Jako TOP 09 jsme pro co nejrychlejší přijetí eura. I díky konsolidačnímu balíčku budeme opět splňovat potřebná kritéria. Určitě budeme o nezbytnosti spuštění procesu přijetí eura s koaličními partnery jednat. Je potřeba celý proces zrychlit,“ řekl pro Echo24 například šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že není důvod v zahájení kroků k přijetí jednotné měny čekat. „Přistoupení do eurozóny usnadní obchodování našich firem i cestování našich občanů. Z dlouhodobého hlediska je také pravděpodobné, že nám společná měna přinese vyšší míru stability nezbytné pro naše hospodářství,“ míní Kohajda.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že odkládání vstupu ČR do ERM II je chyba. „V přijetí eura vidíme mnoho pozitivních ekonomických dopadů, a to například odstranění kurzového rizika či nižší náklady na obsluhu státního dluhu. Jediný, kdo vydělává na tom, že máme jinou měnu než okolní země, jsou banky. Ročně jim firmy a lidi na poplatcích za převod pošlou nemalé peníze,“ řekl pro Echo24 Vlček.

Piráti podle slov svého předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše v první řadě prosazují navázání koruny na euro. „To ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze státního dluhu, mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy. Získali bychom tím rovněž možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny, což je pro nás, jakožto exportně orientovanou ekonomiku, podstatná výhoda,“ řekl pro Echo24 Bartoš.

Ekonomové: Česko si musí odpracovat domácí úkoly

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že předčasné stanovení data vstupu do eurozóny nepřináší žádné výhody. „Naopak, může přinést řadu nepříjemností v momentě, kdy se příprava na přijetí eura zpozdí. Stanovení data přijetí eura dává smysl až v momentě, kdy na to bude česká ekonomika připravená a ve společnosti bude shoda na přijetí společné evropské měny. V současné situaci určitě není kam spěchat,“ míní Peterka.

„Z mého pohledu v současné situaci převažují nevýhody přijetí eura nad případnými výhodami. Nepodléhejme tlaku úzkých zájmových skupin, které přirozeně při podpoře přijetí eura sledují primárně svůj zájem a nehledí příliš na dopady na ekonomiku a jednotlivce v ní,“ dodal Peterka s tím, že zkušenosti ze současného období velmi vysoké inflace ukazují důležitost vlastní měnové politiky pro Českou republiku. „O tu bychom přijetím eura přišli. Česká národní banka ještě v čele s bývalým guvernérem Jiřím Rusnokem začala včas zvyšovat úrokové sazby, a bojovat tak proti sílícím inflačním tlakům a všeobecnému růstu cen,“ řekl Peterka.

Analytik Banky Creditas Petr Dufek se domnívá, že stanovení data termínu přijetí eura by měla předcházet široká diskuse, a to jak odborná, tak v rámci široké veřejnosti. „Přijetí eura totiž nepřináší pouze samá pozitiva. Zatímco zrušení kurzového rizika by určitě ocenili exportéři, zafixování kurzu by pro obyvatele znamenalo jednorázové přecenění hodnoty jejich finančního majetku – ať už depozit, pojistek či penzijního spoření,“ uvedl pro Echo24 Dufek.

ČR by navíc musela vstoupit do bankovní unie a prakticky se podle něj zřeknout kontroly svého finančního sektoru ve prospěch úředníků ve Frankfurtu. „A když se podíváme na úroveň tuzemských bank, jejich kvalitativní parametry a dlouhodobou vysokou výkonnost, není důvod na současném nastavení nic měnit. Bylo by to vlastně trochu i paradoxní zřeknout se možnosti kontroly, ale přitom nést náklady konání zahraničních kontrolorů,“ dodal Dufek s tím, že pozitiva zatím nepřevažují. ČR si podle něj před vstupem musí nejdřív odpracovat své domácí úkoly a obyvatelstvo musí vzít euro na milost.