Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel.

„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.

Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN. Ekonom Lukáš Kovanda poukázal na srovnání, podle něhož je koruna druhou nejvýkonnější evropskou měnou.

Debatu o přijetí eura v posledních dnech rozproudil zejména ministr pro EU Martin Dvořák (STAN). „Naše optimální představa je, že bychom euro mohli mít v roce 2028. Bude i fotbalové EURO a bylo by pěkné, kdybychom postoupili zároveň tam i tam,“ uvedl Dvořák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. O koruně prohlásil, že to je „pidiměna, proti které si každý může docela dobře vyskakovat“. Výhodu přijetí eura spatřuje Dvořák ve vstupu do „daleko většího společenství“.

Dvořákovy výroky posléze ostře kritizoval například ekonom a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Jan Skopeček (ODS). „Koho zajímají v debatě o přijetí eura neinfantilní, skutečné argumenty a nevystačí si s hláškami pana ministra, že máme postoupit v roce 2028 na fotbalové EURO i do eurozóny, ať si přečte např. aktuální ‚Analýzu sladěnosti‘ z pera ČNB,“ uvedl Skopeček v příspěvku na sociální síti X.

Studie ČNB podle něj mimo jiné ukazuje, že česká ekonomika je pro přijetí eura strukturálně výrazně nevhodná a současný nezdravý stav veřejných financí představuje překážku pro flexibilitu fiskální politiky státu, která by přijetím nadnárodní měny byla ještě více oslabena. Skopeček se také odvolal na dohodu uzavřenou při vzniku stávající vlády, že současný kabinet o přijetí eura rozhodovat nebude.

Rozepře mezi koaličními partnery neunikla ani opozičním poslancům. Bývala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se na sociální síti X divila, že „pětikoalice nemá po dvou letech jasno ani v tom, jakou měnou by se mělo v České republice za pár let platit“. „Ještě budeme rádi, že nám tady tahle parta nezavede Mexické peso,“ přisadila si Schillerová.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.