ÚHEL POHLEDU: Na úvod jedna dobrá zpráva: česká inflace zpomaluje. A zpomaluje razantně. I když se to na první pohled z čísel zdát nemusí. Čeští centrální bankéři už během prosince začali se snižováním úrokových sazeb. Modlili se proto, aby jim jejich krok zpětně posvětili statistici. Centrální bankéři si konkrétně přáli slyšet, že se zpomalování tempa spotřebitelské inflace nezaseklo. A přesně to se stalo.

Nakonec to dopadlo tak, že spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně klesly o 0,4 %. Meziročně v prosinci vzrostly o 6,9 %. To bylo o 0,4 procentního bodu slabší tempo než v listopadu. Trh přitom věřil v to, že meziroční tempo inflace přestane v prosinci zpomalovat a bude stagnovat na listopadové hladině 7,3 %. O to víc se muselo centrálním bankéřům ulevit poté, co si přečetli o zpomalení tempa inflace.

Možná vám to jako moc velké zpomalení nepřipadá, ale hned se k tomu dostaneme: Podobně jako u dat za říjen a listopad totiž musíme i za prosinec připomenout jednu důležitou věc. Tempo meziroční inflace uměle tlačilo nahoru jednorázové opatření na kompenzaci vysokých cen elektřiny z roku 2022, které bylo schované pod název „Úsporný tarif“.

Domácnosti v té době jednoduše obdržely na účet výplatu státní podpory. Ve statistice se to pak projevuje tak, že ceny elektřiny během prosince na papíře rostly o výrazných 142,4 %. Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by meziroční cenový růst během prosince roku 2023 dosáhl hodnoty pouhých 4,2 %. To znamená, že by inflace zpomalovala mnohem viditelněji.

Každopádně tempo meziroční inflace nejvíce tlačí dolů potraviny. Tady většina sledovaných potravin zpomalila meziroční cenový růst, nebo dokonce prohloubila cenový pokles. Většímu poklesu tempa inflace naopak brání oblast bydlení. Statistici mluví o skokovém nárůstu cen elektřiny. Je ale potřeba říct, že kdo ještě využívá SIPO, do očí ho udeří také růst dalších nákladů na bydlení. Ceny nájemného z bytu totiž za posledních 12 měsíců narostly o 7,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 5,5 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % nebo tepla a teplé vody o 24,2 %. Alespoň že ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,7 % a tuhých paliv o 2,0 %.

Podle předběžných výpočtů v prosinci harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně narostl o 7,6 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu dosáhla meziroční změna HICP v prosinci za eurozónu 2,9 %. Inflace v eurozóně tak zůstává výrazně nižší než v Česku. Jenže – nejvyšší inflace ze zemí eurozóny byla v prosinci na Slovensku (6,6 %). A protože jsme před okamžikem řekli, že bez optického klamu pod názvem „Úsporný tarif“ by inflace u nás byla v prosince na 4,2 %, je zjevné, že by to bylo pod slovenskou hodnotou.

Ani fakt, že Slovensko má na rozdíl od Česka euro, tedy jako deštník proti vysoké inflaci nefunguje. Ba právě naopak. Jakmile totiž zbavíme zemi kurzového konvergenčního kanálu, začne dlouhodobá konvergence probíhat pouze a jen skrze ceny – tedy inflace zrychlí.

Pro letošní rok počítáme s průměrným tempem inflace v blízkosti 3 %. Zpomalení inflace alespoň umožní to, aby mohly mzdy reálně růst.