Německá kancléřka Angela Merkelová svou politikou otevřenosti vůči nelegálním migrantům udělala katastrofální chybu. V rozhovoru pro britský dnešní list The Times to prohlásil nastupující americký prezident Donald Trump. Kancléřka se se svou proimigrační politikou dostává pod stále větší vnější i vnitropolitický tlak. Naopak za přistěhovaleckou politiku ji před pár dny osobně pochválil odcházející šéf Bílého domu Barack Obama.
Největší německá muslimská organizace DITIB přiznala, že někteří její imámové donášeli turecké vládě informace na příznivce stíhaného duchovního Fethullaha Gülena. Potvrdil to předseda organizace DITIB Bekir Alboga v rozhovoru pro Rheinische Post. Duchovní prý nedostávali instrukce přímo od vlády, o tomto prohlášení však panují pochyby.
Už dva miliony lidí zhlédlo na YouTube za týden klip, v němž členky saúdskoarabské dívčí skupiny jezdí na kolečkových bruslích, hrají basketbal a kuželky a zpívají píseň na téma Bože, zbav nás mužů.
Většina mladých rekrutů Islámského států má jen základní znalosti islámu a náboženství bere jako druhořadý motiv pro boj se západními státy, tvrdí vojenští analytici z prestižní americké akademie West Point. Podle nich toho využívají radikální verbíři a vnucují jim vlastní interpretaci islámu, píše server Independent.
Rakouský kardinál a český rodák Christoph Schönborn nemá muslimům za zlé, pokud si přejí islamizaci Evropy. On sám by zase chtěl, aby jako kdysi převládlo křesťanství na Blízkém východě. Ústup křesťanství v Evropě podle něj mají na svědomí hlavně samotní Evropané. Teolog a filosof, o němž se uvažovalo jako o možném papeži, to uvedl v rozhovoru pro list Kronen Zeitung.
Dva dny před teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Tunisko souhlasilo s přijetím Anise Amriho, který byl vyhoštěn z Německa a který je pravděpodobným pachatelem útoku. Oznámilo to v pondělí tuniské ministerstvo zahraničí. Německé úřady zatím neuvedly, zda tuto informaci obdržely. Berlín letos odmítl Amrimu udělit azyl a usiloval o jeho vyhoštění, které ale komplikoval fakt, že Tunisan neměl doklady a jeho vlast zpočátku odmítala, že jde o jejího občana.
Protože vražednou zbraní tuniského atentátníka na vánočním trhu v Berlíně 9. prosince večer byl nákladní automobil, nespadají oběti útoku pod zákon, který by jim zajistil pomoc. Upozorňuje na to německý tisk, mimo jiné list Berliner Morgenpost, který vzniklou legislativní situaci označil za nepříjemnou, prekérní.
Německá kancléřka Angela Merkelová v září prohlásila, že uprchlíci přicházející do Evropy by mohli pracovat třeba jako řidiči. Dobří šoféři jsou obzvláště vyhledávaní, prohlásila tehdy Merkelová. Její výrok teď vyvolává na sociálních sítích silné emoce, protože za volantem kamionu smrti, který v pondělí najel do lidí v Berlíně, zřejmě seděl právě imigrant.
Při pondělním útoku na vánoční trh v Berlíně zemřela také česká občanka. Informovalo o tom ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí. Žena dlouhodobě žila a pracovala v Německu. Český velvyslanec již o jejím úmrtí informoval rodinu.
Německé úřady již mají více důkazů, které ukazují na to, že podezřelý Tunisan Anis Amri je skutečně pachatelem pondělního útoku na vánoční trh v Berlíně. Po návštěvě Spolkového kriminálního úřadu to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Thomas de Maiziére. Kancléřka Angela Merkelová vyjádřila hrdost nad tím, jakým způsobem většina Němců na útok reaguje.
Německá policie dnes podle tamních médií provedla několik razií v souvislosti s útokem na berlínský vánoční trh, který si vyžádal 12 mrtvých. Server deníku Bild uvedl, že policie při jedné akci zatkla čtyři osoby, které byly v kontaktu s podezřelým Tunisanem Anisem Amrim, nejvyšší státní zastupitelství to ale posléze popřelo. Berliner Zeitung informoval o zátahu v berlínské mešitě, kterou Amri navštěvoval a kterou tajné služby hodnotí jako jedno z center radikálního islámu.
Německo nabízí odměnu 100.000 eur (2,7 milionu korun) za informace, které povedou k dopadení Tunisana podezřelého z pondělního útoku kamionem na vánoční trh v Berlíně. Po Tunisanovi, který je identifikován jako 24letý Anis Amri, tak Spolkový kriminální úřad (BKA) formálně zahájil veřejné pátrání.
Mnichovská policie začala ve středu prošetřovat trestní oznámení podané na politika Alternativy pro Německo (AfD) Marcuse Pretzella kvůli příspěvku na Twitteru, v němž označil oběti atentátu na berlínském vánočním trhu za „Merkelové mrtvé“. Politiku německé vlády v migrační krizi označil za příčinu útoku také místopředseda této strany Alexander Gauland, informovala dnes agentura DPA.
V souvislosti s teroristickým útokem v Berlíně roste kritika na adresu německé kancléřky Angely Merkelové i ze strany Česka. Po ministrovi financí Andreji Babišovi (ANO) se do ní opřel i Institut Václava Klause, podle něhož je neomluvitelné a slabošské, když německá kancléřka na teroristické činy „nemá odpověď“. Institut tak reagoval na výrok Merkelové, že nedokáže odpovědět na to, „jak je možné, že na vánočních trzích, které jsou oslavou života, dojde k vraždě“.
Zhruba 350.000 migrantů už letos přišlo ze třetích zemí na území Evropské unie. Dnešnímu vydání německého listu Ruhr-Nachrichten to řekl ředitel evropské pohraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri. Celkem 180.000 migrantů do Evropy přišlo přes Turecko a 170.000 z Libye a Egypta přes Středozemní moře.
Lidé z takzvaného Západního světa přeceňují počet muslimů, kteří žijí v jejich vlasti. Přeborníky jsou v tom Francouzi, podle kterých je jejich muslimská komunita dokonce čtyřikrát větší oproti skutečným číslům. Pozadu nezůstávají ani Češi. Ukázal to nedávný průzkum agentury Ipsos Mori, na který upozornila francouzská verze listu The Local.
Jízda na velbloudovi v Praze, pálení koránu v Brně, výroky o vraždění muslimů na internetu. To všechno jsou věci, které Martina Konvičku dostaly do hledáčku policie. Známého bojovníka proti islámu lidé podezírali například z podněcování k nenávisti nebo z hanobení části obyvatel. Konvičkovi však zatím vždy přálo štěstí a z ničeho usvědčen nebyl.
Drtivou většinou hlasů, 132 z celkového počtu poslanců 150, schválila v úterý dolní komora nizozemského parlamentu (Generální stavy) návrh vlády zakazující zahalování tváře na vybraných veřejných místech. Zákon, kterému se neoficiálně říká „zákaz burky“ se bude uplatňovat ve státních budovách, školách, v hromadné dopravě a nemocnicích. Za porušení zákazu hrozí pokuta až 405 eur.
Dolní komora nizozemského parlamentu v úterý schválila zákaz zahalování pomocí burky či nikábu na některých veřejných místech. Rozhodnutí poslanců však ještě musí potvrdit senát. Informaci přinesla agentury Reuters a AFP.
Stovky policistů dnes ráno po celém Německu zasahovaly proti salafistům. V deseti spolkových zemích prohledaly kolem 190 mešit, bytů, kanceláří a skladů. Zásah souvisel s islámským spolkem Pravé náboženství, který podle úřadů podporoval ozbrojený džihád a rekrutoval bojovníky. Ministerstvo vnitra zároveň jeho další činnost zakázalo a spolek rozpustilo.
V České republice působí nejméně 42 politických stran, hnutí, spolků a iniciativ, které se profilují jako vlastenecké nebo se nějakým způsobem vymezují vůči imigraci. Vlasteneckých uskupení je téměř tolik, kolik je migrantů v českých detenčních zařízeních – začátkem listopadu jich tam bylo 62.
Když jsem si nedávno v pořadu Českého rozhlasu „Jak to vidí“ postěžoval, že abrahámovská náboženství se na rozdíl třeba od buddhismu málo věnují environmentálním problémům, vysloužil jsem si celou řadu rozhořčených reakcí. Z toho ani jedna nebyla od židů a křesťanů.
Policie odložila případ advokátky Kláry Samkové, která v květnu na semináři v Poslanecké sněmovně přirovnala islám k nacismu, fašismu a komunismu. Její výroky byly podle zdůvodnění v mezích svobody projevu. Informoval o tom zpravodajský web Českého rozhlasu. Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali tehdy označil vystoupení právničky za urážku islámu a společně s dalšími diplomaty opustil na protest seminář. Výroky se zabývali žalobci, kteří případ postoupili policii, i Česká advokátní kancelář.
Krajní pravice a nejrůznější protiislámská uskupení ztrácejí v České republice podporu. Ve své nové situační zprávě o extremismu to uvádí ministerstvo vnitra. Podle ministerstva za to může mimo jiné rozhádanost mezi jednotlivými subjekty. Ve zprávě se také píše, že snaha Martina Konvičky upozornit na sebe různými „spektakulárními akcemi“ má spíše negativní dopad.
Jordánskem otřásla vražda Nahída Hattara a světovými médii zavanul další mrazivý průvan strachu. Jordánsko – země, na niž bylo dosud z hlediska Evropy spolehnutí, zadržující k evropské radosti více než milion a půl syrských uprchlíků – se „vybarvila“.
Mezinárodní trestní soud poslal v úterý poslal malijského radikála Ahmada Mahdího Fakiho na devět let do vězení za zničení kulturních památek v Timbuktu. Faki se v procesu k činu přiznal a projevil lítost. Prokuratura pro něj původně žádala až 30letý trest. Faki je první člen radikální islámské skupiny, který stanul před ICC, a proces je také první, v němž byla osoba souzena za ničení kulturního dědictví.
.námý jordánský spisovatel Nahid Hattar, který stanul před soudem kvůli karikatuře islamistů, byl hned poté na ulici zastřelen náboženským fanatikem. Policie útočníka již zadržela a shoduje se, že motivem vraždy byla právě karikatura.
Minulý týden přinesl i deník ECHO24.cz zprávu, že kdesi ve Štýrsku „Turek rituálně podřezal osmdesát ovcí“, čímž vyvolal „kulturní šok“. Zpráva zase vyvolala na sociálních sítích (tedy na Facebooku) ostrou kritiku.
Soud ve středu zprostil obžaloby bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku v případu šíření radikální islámské knihy. Kauza vypukla po předloňském zásahu v pražských muslimských centrech. Sáňkovi hrozilo až deset let vězení, státní zástupkyně pro něj požadovala tříletou podmínku. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Londýnská policie je příliš zasažena politickou korektností, než aby dokázala řešit narůstající extremistické názory některých svých muslimských příslušníků, myslí si Javaria Saeedová, která se kvůli tomuto problému rozhodla po deseti letech opustit své místo ve sboru. Její tehdejší kolegové jsou prý často rasisté s velmi vyostřenými názory, svěřila se v rozhovoru pro Sunday Times.
