Nespravedlivý rodičovský příspěvek napadneme u Ústavního soudu, nejdřív ale musíte jít na pracovní úřad. Takový postup vzkazují lidovci mladým rodinám, které nedosáhnou na příspěvek navržený vládou Andreje Babiše. Současná úprava podle KDU-ČSL znevýhodňuje na 70 tisíc rodin, které příspěvek vyčerpaly v průběhu roku. Rodiny tak musejí žádost formálně podat, aby na příspěvek dosáhly při případném úspěchu u Ústavního soudu.
Sociální demokraté chtějí i přes protest hnutí ANO zavést bankovní daň. Se zdaněním nesouhlasí hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem a jeho ministryní financí Alenou Schillerovou. Socialisté však chtějí nový příjem do státní kasy zavést hlavně kvůli vyšším výdajům na důchody nebo na rodičovský příspěvek. Podle expertů by se však zdanění dotklo klientů, kterým by se zdražily služby. Babiš zdanění bank dlouhodobě odmítá, mimo jiné i proto, že firma Agrofert, kterou dočasně převedl do svěřenského fondu, má u bank napůjčováno více než 30 miliard korun.
Základní rodičovský příspěvek vzroste od ledna o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se rodičovská zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Nemálo lidí se sociálním cítěním pobuřuje nedávný návrh ODS, aby lidé, kteří opakovaně spáchali přestupek, přišli o dávky v hmotné nouzi nebo o příspěvek na bydlení.
Rodiče s malými dětmi cítí nespravedlnost. Zatímco ti, kteří se rozhodli odejít z mateřské do práce dříve, nedostanou od státu nic, tak rodiče s malými dětmi, kteří hodlají zůstat doma, se mohou těšit na vyšší přísun peněz.
Vedle ohlašované klimatické krize a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku je hitem veřejné debaty kritika stoupající nerovnosti. Obojí se přímo spojuje do jednoho ve stylu: příliš málo velmi bohatých ovládá příliš mnoho majetku. Z levice sílí volání po dalším posílení přerozdělování, které je už dnes v západních společnostech nejsilnější v historii. Ve Spojených státech amerických už se od adeptů na roli vyzývatele Donalda Trumpa za konkurenční Demokratickou stranu Bernieho Sanderse a Elizabeth Warrenové objevují návrhy na každoroční konfiskaci majetků milionářskými daněmi. Rovnost ve společnosti se dá měřit různě. A podle toho, jaké měřítko si vyberete, se také tatáž společnost může ukázat jako země s velkou nerovností, nebo jako země relativně rovnostářská. Ti, kdo chtějí upozornit na rostoucí nerovnost, nejčastěji sahají po nejpopulárnějším a nejvyhrocenějším srovnání. Jak velkou část bohatství, případně příjmů, ovládá nejbohatší jedno procento společnosti.
Důchodcům a lidem s nezaopatřeným dítětem hrozí nečekané kontroly od úředníků, kteří budou v bytech kontrolovat počty kartáčků a kusů oblečení. Podle kritiků to hrozí kvůli schválené změně u příspěvku na bydlení, který nyní pobírá 168 tisíc příjemců. Návrh na zpřísnění podmínek podala poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová, která chce zamezit podvodům při získávání příspěvku. Přílepek je však přidaný k zákonu, který řeší vyšší rodičovský příspěvek pro mladé rodiny na příští rok.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
Plánované navýšení rodičovské od 1. ledna příštího roku o 80 tisíc korun není zatím vůbec jisté. Schválení zákona ve třetím čtení se zaseklo, protože vláda chce nejdříve projednat navýšení některých daní, které mají pomoct navýšit rozpočet. Opozice odsoudila chování vlády, protože si podle nich bere rodičovský příspěvek jako rukojmí a sama navrhla mimořádnou schůzi. Kabinetu Andreje Babiše se však krátí čas, protože je zákon třeba schválit do konce roku. Minimálně další měsíc ještě bude návrh na navýšení dávky ležet v Senátu.
Hudba se ztišila, na stole se vrší hrací známky, šustí bankovky. Důstojní pánové při těle zvyšují nonšalantním pohybem už tak astronomické sázky. Při této hře někdo zbohatne a jiný z kasina odejde jako žebrák, přesto každý dává uvolněným úsměvem najevo, že právě on je budoucí vítěz, který drží nejlepší karty. Kdo z hráčů blufuje a kdo první ztratí nervy, se ukáže během chvíle.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Vláda Andreje Babiše se snaží rozdávat dárky v podobě slev a vyšších penzí důchodcům, na sociálně slabší z domovů důchodců a pečovatelských služeb se však nedostává. Na letošní rok totiž stále zbývá doplatit jedna miliarda korun v oblasti sociální služeb, která se věnuje lidem odkázaných na pomoc druhým. Přitom právě tento sektor se řadí mezi velmi podfinancované odvětví. Organizace varují, že nedostatek peněz se promítne zejména na snižování úvazků, platů, propouštění a také k uzavření služeb.
Miliarda korun, která měla zalepit díru v sektoru sociálních služeb, stále neřeší pokračující krizi.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
Krize v oblasti sociálních služeb nadále přetrvává, i když se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodly na dofinancování. Kraje požadovaly po vládě dvě miliardy korun, které nutně potřebují k udržení provozu jednotlivých zařízení. Maláčová s Schillerovou poskytly pouze jednu miliardu s tím, že zbytek bude záviset na čerpání financí z evropských fondů. Podle krajů se však problém nevyřešil a nadále hrozí odchod až deseti tisíc pracovníků.
Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.
Evropská komise nám od dubna zadržela 17,6 miliard korun. Touto větou oznamoval předseda vlády Andrej Babiš před poslanci důvod, proč se skokově navýšil schodek státního rozpočtu za květen. Za pouhý měsíc se tak prohloubil o dalších 21,1 miliardy na skoro 51 miliard korun. Ke konci roku přitom vláda plánovala, aby schodek dosáhl 40 miliard. Problém je však na straně výdajů, které skokově vzrostly kvůli platům ve státním sektoru a různým dávkám.
Podfinancovaný sektor sociálních služeb je v kritickém stavu. Mohou za to vládní škrty, které nedovolí krajům získat z rozpočtu více než 15 miliard. Na potřeby související s provozem a platy však potřebují zařízení minimálně další dvě miliardy. Další peníze odmítá poskytnou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která problém vidí u ministerstva práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že se potřebné dvě miliardy ušetří v rámci všech ministerstev. Pokud se peníze nenajdou, hrozí propuštění 10 tisíc pracovníků.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se stále nechce vzdát myšlenky na vyšší zdanění bank. Sociálnědemokratická politička vytáhla téma před důležitým projednáváním rodičovského příspěvku, u kterého nepanuje shoda mezi hnutím ANO a ČSSD. Finální verze návrhu počítá s tím, že by se příspěvek navýšil všem, kdo by čerpal rodičovskou 1. ledna příštího roku. Socialisté navíc požadují, aby si premiér Andrej Babiš vybral mezi matkami nebo bankami. Předseda vlády totiž zdanění bank dlouhodobě odmítá.
ČSSD vládě 20. května navrhne, aby zvýšený rodičovský příspěvek dostaly všechny rodiny, které ho budou k 1. lednu 2020 pobírat. Budou ho čerpat podle věku dítěte, důležité také bude nastavení rodičovského příspěvku. Novinářům to v neděli řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se podle ní zvýší o 80.000 na 300.000 korun. Větší šanci na maximální vyčerpání příspěvku budou mít podle Maláčové rodiny s mladším dítětem. ČSSD původně požadovala zvýšení příspěvku pro všechny.
Sociální demokracie se nevzdává plánu zatížit banky vyšší daní a tím získat navíc peníze do rozpočtu. Při zatím posledním koaličním jednání však návrh odmítl předseda vlády Andrej Babiš, který schůzku se sociálními demokraty zrušil. Šéf ČSSD Jan Hamáček se přesto pokouší návrh hnutí ANO předložit znovu po jednání s Alenou Schillerovou.
Dostanou přidáno pouze rodiče dětí narozených v příštím roce, nebo se bude vyšší příspěvek vztahovat i na čtyřleté děti? Dilema rodičovskho příspěvku se nevyřešilo ani po dalším koaličním jednání, na kterém chtěla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přednést celkem tři varianty. Téma koaličního jednání, které svolal Andrej Babiš, bylo však pouze o řešení vztahů mezi oběma vladními stranami. Diskuze o sporné rodičovské pak bude pokračovat během řešení státního rozpočtu na příští rok.
Koaliční dohady o podobě navýšení rodičovské pokračují. Ministryně práce a sociálních věcí Jan Maláčová (ČSSD) prosazuje, aby si o 80 000 na 300 000 korun polepšili všichni rodiče s nejmladším dítětem do čtyř let. S tím nesouhlasí premiér Andrej Babiš (ANO). Nejvhodnější by podle něj bylo, aby zvýšenou dávku dostali rodiče novorozenců a také ti, kteří rodičovskou zrovna pobírají. Vládní návrh totiž počítá s navýšením jen u dětí, které se narodí po 1. lednu 2020. Předseda vlády tvrdí, že rodiče mají často pocit, jako by jim kabinet něco bral, a viní z toho Maláčovou.
Poslední týdny otřásá vládní koalicí střet ohledně navýšení rodičovského příspěvku. Hnutí ANO spolu se sociální demokracií hledají přebytečných 11 miliard, které by vystačily na navýšení rodičovské o 80 tisíc na 300 tisíc korun. Rodičovský příspěvek je však v Česku jeden z nejvyšších v porovnání s některými státy v Evropě.
Magistrát města Ústí nad Labem se vrhl na boj proti obchodu s chudobou. Vyhlásil totiž po celém svém území bezdoplatkovou zónu na bydlení. V praxi to znamená, že noví žadatelé nedostanou sociální dávku doplatek na bydlení. Podobný postup se šíří po celých severních Čechách, kromě Ústí nad Labem už bezdoplatková zóna funguje v Mostě či Děčíně. Regulace má ale i svoje odpůrce, kteří upozorňují na to, že to neřeší situaci stávajících nájemníků.
Byl to docela rychlý obrat. Z étosu přidáme všem na všechno, kulminujícího nápadem na školní obědy zdarma pro všechny děti bez ohledu na příjem jejich rodičů, což naštěstí odmítli i svéprávní ředitelé škol, se vláda Andreje Babiše velmi rychle dostala k poznání, že zdroje tu nejsou. Proto je v rozpočtu velmi rychle potřeba začít hledat místa, kde se dá škrtat. Ministryně financí Alena Schillerová už rovnou přišla s návrhem, který mimo jiné počítá s propuštěním desetiny státních zaměstnanců nebo snížení rozpočtu zcela zbytečného ministerstva pro místní rozvoj na polovinu.
Sociální demokraté ve vládě zvýšení životního minima o 380 korun neprosadili. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kabinet podle informací ČTK zamítl. Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst po sedmi letech o 11 procent. Pro samotného dospělého se měla zvednout o 380 korun na 3790 korun. Záměr přidat už od ledna v kabinetu loni v prosinci neuspěl. Proti je ministerstvo financí.
Česku hrozí od ledna potíže s vyplácením sociálních dávek a jejich výpadek kvůli informačním systémům. Ministerstvo práce totiž zatím nezajistilo náhradní řešení po skončení smlouvy s nynějším dodavatelem, jímž je společnost OKSystem a jemuž na konci roku vyprší kontrakt. Informoval o tom předseda sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti).
Bývalý premiér David Cameron se dřív, než spustil referendum o brexitu, snažil vyjednat nové podmínky vztahu Londýna s Evropskou unií, které by mohly Brity přesvědčit, že má smysl zůstat. Nebyl náročný, chtěl docela málo. Dostal ale ještě méně. Většinu Britů to nepřesvědčilo a rozhodli se pro odchod. Jednou z těch věcí, které žádal, ale nedostal, bylo omezení daňových bonusů na děti pro cizince, kteří přijdou pracovat do Spojeného království. Tehdy se proti mimo jiné ostře postavili premiéři zemí střední a východní Evropy včetně Česka. Vadilo jim, že odříznutí od bonusů, což je britská alternativa přídavků na děti, by z jejich občanů v Británii udělalo Evropany druhé kategorie.
