SOCIÁLNÍ DÁVKY

Stát opět není schopný stíhat základní agendu, Jurečka couvá se změnami u dávek uprchlíků

SOCIÁLNÍ DÁVKY
Stát opět není schopný stíhat základní agendu, Jurečka couvá se změnami u dávek uprchlíků

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnil plány ohledně otevření systému dávek válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Důvodem však není to, že by změnil názor na samotný plán, ale zřejmě neschopnost úřadů „procesně a administrativně“ situaci zvládnout. Stát tak pokračuje v letošním selhávání v poměrně základních funkcích, které už vyústilo v problémy s přihláškami na střední školy či s měsíčními průtahy u přiznávání důchodů. A opět hraje roli i roky zanedbávaná digitalizace.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, oznámil ministr práce Marian Jurečka. Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení.

Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.

„Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska,“ uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj „procesně a administrativně“ nezvládlo. „Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce,“ řekl ministr.

Přetíženost úřadů práce dohnala k omluvě i premiéra Petra Fialu (ODS), když se ukázalo, že téměř 20 tisíc důchodců čeká měsíce na přiznání důchodů. Zatížení přitom plyne i z toho, že ministerstvo práce v minulém roce „překvapivě“ rozdmýchalo nevídaný, enormní zájem o předčasné důchody, když lidem sdělilo, že dostanou o tisíce víc a nemusí zatím ani přestat chodit do práce. Další lidé tak nyní žádají o přepočítání důchodů, do kterých chtějí vstoupit. K tomu přibyly mimořádné valorizace. Od ledna se vyplácí také výchovné. O ně požádalo dosud 51 000 mužů a nově teď také žen, které se chystají do důchodu.

Podobně jako měla pomoci digitalizace v případě uprchlických dávek, vláda ji označila za kámen úrazu i v případě důchodů. Současný systém na vyřizování důchodů je starý 40 let a umí ho obsluhovat jen malá skupina zaměstnanců. Už se proto chystá výměna. Jenže nový systém má být hotový za deset let.

V květnu úřady práce vyplatily 71 700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17.700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325 700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.

Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.

Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. „Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál,“ řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.

zdb