Německý kancléř Olaf Scholz se k dodání střel s plochou dráhou letu Taurus na Ukrajinu vyjádřil zdrženlivě. Taková rozhodnutí je podle něj třeba vždy pečlivě zvažovat, zdůraznil v letním rozhovoru, který poskytl pořadu Berlin direkt na veřejnoprávní stanicí ZDF. Jednoznačně proti je například saský premiér Michael Kretschmer, který nechce, aby německé střely dopadaly na Rusko.
Ukrajinské ministerstvo obrany se uprostřed probíhající protiofensivy pochlubilo záběry zachycující naprostý masakr ruských jednotek u vesnice Urožajne v Doněcké oblasti. Ta měla být podle časopisu Forbes v posledních dnech dobyta ukrajinskými silami útočících směrem na Mariupol. Ruští vojáci, které nekryje žádná technika, byli na jednom z videí donuceni ustupovat za bílého dne po otevřené silnici a polích. V druhém videu je už zobrazena následující zkáza.
Německá vláda jedná s evropským zbrojařským koncernem MBDA o dodání řízených střel Taurus Ukrajině, která o ně letos v květnu požádala. Informaci v pátek přineslmagazín Der Spiegel. Mluvčí německého ministerstva obrany uvedla, že politické rozhodnutí o dodání střel Taurus ukrajinské armádě zatím nepadlo. Berlín už koncem května oznámil, že ho Ukrajina požádala o dodání tohoto typu střel. Tyto střely s plochou dráhou letu se odpalují z letadel a dokážou zaměřit cíl s vysokou přesností.
Rusko posílí vojska rozmístěná u své západní hranice, uvedl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu na poradě svého resortu. Několikanásobně totiž podle něj vzrostly hrozby pro ruskou bezpečnost na západě a severozápadě země. Hovořil konkrétně o hrozbě ze strany Polska a Finska, které nedávno vstoupilo do Severoatlantické aliance. „Značnou hrozbu představuje militarizace Polska, které se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA,“ prohlásil Šojgu.
Rusko letos kvůli válce na Ukrajině zdvojnásobilo výdaje na zbrojení. Ruský válečný průmysl jede na plné obrátky a armádní rozpočet už tvoří přibližně třetinu všech veřejných výdajů. Uvnitř EU, která patří spolu se Spojenými státy k největším sponzorům Ukrajiny, se ve stejnou dobu řeší, kde najít další miliardy na podporu bránící se země. Unie už od začátku invaze poskytla Ukrajině celkem 76 miliard eur (asi 1,84 bilionu korun) a ve finanční podpoře chce pokračovat i v následujících letech.
První dva tanky Leopard 1 tento týden opustily Belgii a jsou na cestě na Ukrajinu, píší belgická média. Technika podle nich ovšem nepochází od belgické vlády, ale od neznámé země, která od soukromé společnosti OIP koupila celkem 50 těchto starších modelů tanků německé výroby. „Tanky se nejprve přesunou do Německa a do Itálie, kde budou zmodernizovány a dostanou moderní zbraňové systémy. Následně zamíří na bojiště,“ řekl listu De Standaard šéf belgické firmy OIP Freddy Verslyus.
Elitní skupina severokorejských hackerů podle agentury Reuters loni narušila počítačovou síť předního ruského vývojáře raket a jiných zbraní Mašinostrojenija. Narušení zůstalo nepozorováno nejméně pět měsíců. Severní Korea pak letos vyhlásila nový „vývoj ve svém zakázaném programu balistických raket“. Agentura Reuters má informace o činnosti dvou severokorejských hackerských týmů zvaných ScarCruft a Lazarus (zřejmě krycí názvy či přezdívky).
Volodymyr Zelenskyj navštívil letos v květnu Berlín a německý kancléř Olaf Scholz se snažil vyvolat dojem, že se Německo stává jedním z největších podporovatelů Ukrajiny. Slíbil poslat tanky, ale i radary nebo munici. Slíbený balík v hodnotě 2,4 miliardy eur však nedorazil, informuje Welt. Kyjev dostal jen minimum tanků a munice, za to všech slíbených 11 tisíc dávek jídla pro vojáky.
Jediná salva z raketometu HIMARS stačila k zlikvidování až dvou stovek ruských vojáků. Raketový útok na ostrov Džarylhač poblíž poloostrova Krym potvrdil Kyiv Post. Raketomety zaútočily na skupinu vojáků, která nedodržovala bezpečnostní pravidla. Zřejmě se cítili v dostatečné vzdálenosti od fronty. Na velkou skupinu ruských vojáků zřejmě Ukrajince upozornili členové podzemního hnutí. Na místě je vidět příslušníky pěti ruských bojových jednotek.
Ukrajina poprvé veřejně předvedla své mořské drony Magura V5, které zřejmě podnikly 17. července útok na Kerčský most, spojující pevninské Rusko s nelegálně okupovaným ukrajinským Krymem. Dálkově ovládaný člun unese až 300 kilogramů výbušnin a dopluje až do vzdálenosti 800 kilometrů, uvedla televize CNN, která ukázku zbraně zveřejnila. Magura V5 neslouží jen k sebevražedným útokům, ale také k průzkumu nebo doručení nákladu.
Ruské námořnictvo ještě v tomto roce obdrží 30 nových lodí. Ruský prezident Vladimir Putin to dnes oznámil na slavnostním ceremoniálu v Petrohradě, kde sledoval přehlídku válečných plavidel a jaderných ponorek.
Pokračující boj Ukrajinců proti ruským okupantům se neustále vyvíjí a mění zažitá pravidla válčení. Situaci na frontě podle ruských zdrojů značně ovlivňuje takzvaná „baba Jaga“, tedy zemědělské drony, ke kterým Ukrajinci připevňují prý až 50 kilogramů výbušnin a ničí tak ruskou těžkou techniku a uskupení vojáků. O užívání těchto strojů se mluvilo již loni v prosinci, nyní během ukrajinské proftiofenzívy se ale zdá se dostávají do popředí.
Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.
Rusko nasazuje na jihu Ukrajiny „zcela nové“ varianty jednoho ze svých nejvíce ceněných bojových vrtulníků, protože Kyjev zvyšuje své protiofenzivní úsilí v regionu. Vyplývá to z nového reportu britského ministerstva obrany, o níž informoval server Newsweek. Podle reportu nasadili Rusové „alespoň malý počett zcela nových variant vrtulníku Ka-52M,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. Vrtulník Ka-52 „Aligátor“ je jedním z nejcennějších ruských průzkumných útočných vrtulníků
Na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou dnes přistál transportní letoun C-17 Globemaster amerického letectva, na jehož palubě jsou nové vrtulníky pro českou armádu. Zásilka obsahuje dva bitevní vrtulníky AH-1Z Viper. Další čtyři stroje, dva Vipery a první dva víceúčelové vrtulníky Venom UH-1Y, základna převezme do poloviny září. Česká republika z USA kupuje vrtulníky systému H1. Celkem pořizuje osm strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) prověří možnost zařazení Rostislava Zorikova, zetě ruského zbrojaře Borise Obnosova, na vnitrostátní sankční seznam. Na twitteru to uvedl Rakušan. Šéf české diplomacie Lipavský ve vyjádření pro ČTK uvedl, že proces zařazování osob na seznam nebude komentovat, protože je v utajovaném režimu.
Americké ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (asi 28 miliard korun). Balík obsahuje systémy protivzdušné obrany NASAMS, vybavení na odminování nebo několik stovek vojenských užitkových vozidel různých typů. Kompletní výčet vybavení uvádí Pentagon na svém webu. Vojenský materiál obsažený ve středu oznámeném balíku nepůjde přímo ze zásob americké armády.
Kandidát na nominaci Demokratické strany pro americké prezidentské volby Robert F. Kennedy Jr. tento týden na setkání s novináři prohlásil, že Spojené státy mají na Ukrajině biolaboratoře, které mají shromažďovat „ruskou DNA“. Podle Kennedyho Američané vyvíjí biologické zbraně schopné zacílit na jednotlivá etnika. Kennedy na setkání v newyorské restauraci Tony‘s Di Napoli zároveň prohlásil, že virus covid-19 cílí zejména na bělochy a černochy, zatímco nejvíce imunními skupinami jsou Číňané a Židé.
Ministerstvo obrany jedná o nákupu nejmodernějších amerických stíhaček F-35. Česko má za dvě letky zaplatit 5,62 miliardy dolarů, tedy zhruba 120 miliard korun. Podobný počet stíhaček plánuje nakoupit také Izrael. Tomu se ovšem povedlo vyjednat přibližně o polovinu nižší cenu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to zdůvodňuje mimo jiné rozdílnou specifikací stojů.
Ukrajina už od USA dostala dodávku kazetové munice, řekl stanici CNN ukrajinský armádní velitel Oleksandr Tarnavskyj. Zatím tuto nově dodanou munici ukrajinské síly podle něj nepoužily. Poskytnutí kazetové munice Ukrajině v minulých dnech vyvolalo debaty vzhledem k tomu, že přes 120 zemí se v minulosti zavázalo, že tuto munici nebude používat. Ukrajina, Rusko ani USA k nim ale nepatří. "Právě jsme ji dostali, ještě jsme ji nepoužili. Může ale přinést radikální změnu," uvedl generál Tarnavskyj.
Redaktor České televize Andreas Papadopulos na tiskové konferenci prezidentů Zelenského a Pavla předvedl typický neduh toho, čemu se dá říkat třeba veřejnoprávně-liberální monokultura či „legacy media“. Jeho otázka, jež mířila na to, jaký osud čeká proruské obyvatelstvo Ukrajiny, ne snad že by byla nepřípustná. Ale jako jedna z pouhých čtyř otázek (dvou pro české novináře), jež mohly na tiskovce zaznít? Tvrdých otázek z liberální perspektivy na Zelenského si lze představit řadu. Například proč jsou na Ukrajině zakázané soukromé televize. Ale je tohle opravdu ta příležitost?
Podle informací deníku Handelsblatt německá vláda odstupuje od smlouvy s Polskem na opravu ukrajinských tanků leopard na území Polska. Německý tisk již několik týdnů informuje, že Berlín a Varšava se nemohou dohodnout na opravách tanků, které tam jsou převáženy z ukrajinského bojiště. Důvodem neshod jsou prý přemrštěné finanční požadavky Poláků. Maďarský deník Magyarhírlap konkretizoval, že fabrika na výrobu obrněných vozidel společnosti Rheinmetall se buduje na Zakarpatské Ukrajině
Americký demokratický zákonodárce Jason Crow na bezpečnostním fóru v Aspenu minulý týden varoval před službami spojenými s testováním DNA, které mohou sloužit nepřátelským zemím k výrobě biologické zbraně určené přímo proti konkrétní osobě. Kongresman zastupující stát Colorado a člen Výboru pro zpravodajské služby uvedl, že se údajně vyrábí biologické zbraně využívající DNA k tomu, aby zasáhly či zabily konkrétní osobu. Píše o tom web The New York Post.
Německá zbrojovka Rheinmetall otevře už za tři měsíce na Ukrajině továrnu na obrněná vozidla Fuchs. Největší výrobce zbraní v Německu bude v továrně také školit ukrajinské pracovníky ohledně jejich údržby a oprav. Výrobní haly firmy vzniknou v západní části Ukrajiny, řekl šéf společnosti Armin Papperger v rozhovoru pro zpravodajskou stanici CNN. „Ukrajinci si budou muset pomoci sami – jestli budou vždycky čekat na pomoc Evropanů či Američanů během příštích 10 nebo 20 let, tak to není možné,“ prohlásil Papperger.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by EU měla Turecku umožnit cestu do EU předtím, než turecký parlament rozhodne o přistoupení Švédska do NATO. Turecký prezident zároveň upozornil, že by od Turecka nikdo neměl očekávat kompromisy. Erdogan to uvedl před cestou na summit NATO ve Vilniusu. Informuje Reuters. Na prohlášení Erdogana zaragoval německý kancléř Olaf Scholz, který spojení otázek členství v NATO a EU odmítl.
Spojené státy nedávno oznámily, že na Ukrajinu dodají i kazetovou munici. Historie jedné z nejhorších konvenčních zbraní vůbec sahá až do 30. let minulého století, kdy s ní první pokusy provádělo nacistické Německo. Od té doby se munice, která obsahuje řadu menších výbušnin, jež vypustí nad cílem a díky tomu zasáhne mnohem větší prostor než obyčejné bomby, rozšířila do celého světa a byla využívána v řadě konfliktů. V roce 2008 v Dublinu několik zemí podepsalo úmluvu o nepoužívání této munice, tzv. Konvenci o kazetové munici.
Mezi Ukrajinou a jejími západními partnery to vře, konstatuje německý deník Bild. Téměř žádná západní země nechce dodávat Kyjevu bojová letadla, i když ten je naléhavě potřebuje, přitom podle Zelených kancléř Olaf Scholz "vyvíjí tlak" na export 48 stíhaček Eurofighter do Saúdské Arábie. "Západ nechce, aby Ukrajina vyhrála," táže se hned na úvod Bild. Ukrajině se zatím protiofenziva moc nedaří a z Kyjeva se stále více ozývá předzvěst zklamání z nadcházejícího summitu NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v Bulharsku, kde bude jednat s tamním premiérem Nikolajem Denkovem nebo se svým protějškem Rumenem Radevem - mimo jiné o bezpečnosti nebo nadcházejícím summitu NATO. Informoval o tom na telegramu Zelenskyj. Server Politico dříve napsal, že ukrajinská hlava státu je na cestě do Sofie, kde má jednat krom jiného o zbraních pro Ukrajinu. Agentura DPA uvedla, že Zelenského do Sofie pozvala nová prozápadní bulharská vláda.
Dne 14. června dorazila oficiální zpráva, podle níž Nizozemsko koupí pro Ukrajinu čtyři pasivní sledovací systémy Věra-NG od české firmy ERA za 150 milionů eur, tedy víc než 3,5 miliardy korun. Jde o další z řady impozantních zakázek, které český průmysl získal díky probíhající válce, jež pro něj představuje naprosto bezprecedentní impulz. Ačkoli řada médií stále tvrdí, že z Česka na Ukrajinu směřují zejména „dary“, skutečnost je úplně odlišná, neboť z čistě finančního hlediska jde o gigantický profit. Řeč je samozřejmě především o obranném průmyslu, protože Česká republika se řadí do první desítky největších dodavatelů vojenské podpory pro bránící se zemi
Izrael schválil nákup dalších 25 amerických letadel F-35, transakce má hodnotu tři miliardy dolarů (zhruba 65 miliard Kč). Oznámilo to dnes izraelské ministerstvo obrany. Celkový počet těchto letadel v izraelských vzdušných silách tak stoupne na 75. Transakce bude podle ministerstva financována z balíku vojenské pomoci, který Izraeli poskytují Spojené státy, napsala agentura Reuters. O koupi letadel F-35 nyní uvažuje také Česká republika.
