Irácké síly v pondělí ráno zahájily na několika frontách rozsáhlý útok na severoirácké město Kirkúk, které je v rukou kurdských milicí, a dobyly hlavní kurdskou vojenskou základnu nedaleko města, ropná pole severně od města a letiště a převzali rovněž kontrolu nad úřadem v centru Kirkúku. Boje jižně od Kirkúku si vyžádaly mnoho mrtvých, přesný počet obětí není znám.
Iráčtí Kurdové odmítli zrušit výsledek referenda o nezávislosti iráckého Kurdistánu a znovu Bagdádu nabídli řešit spor dialogem. Jejich představitelé to sdělili na nedělním setkání s iráckým prezidentem Fuádem Masúmem. Kvůli referendu hrozí ozbrojený střet kurdských a iráckých jednotek u města Kirkúk, jehož okolí je bohaté na ropu. Bagdád obvinil Kurdy, že do Kirkúku povolali bojovníky PKK, označované za teroristickou organizaci.
Arabsko-kurdská milice SDF, která s podporou mezinárodních sil v čele se Spojenými státy bojuje v Sýrii proti samozvanému Islámskému státu (IS), brzy zahájí závěrečnou část ofenzivy s cílem dobýt na radikálech poslední čtvrti syrské Rakky. S odkazem na pondělní sdělení SDF to uvedla agentura AP.
Francie by mohla být prostředníkem v jednáních Bagdádu s iráckými Kurdy po sporném referendu o nezávislosti iráckého Kurdistánu. Navrhl to ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron na jednání s iráckým premiérem Hajdarem Abádím v Paříži.
Íránská a irácká armáda uspořádají v nadcházejících dnech poblíž vzájemné hranice společné vojenské cvičení, informovala agentura Reuters. Podle íránské státní televize se tak Teherán snaží podpořit Irák ve sporu s kurdskou regionální vládou, který vyvolalo kurdské referendum o nezávislosti.
Ze dvou státních svátků, které na podzim připadají na dvacátý osmý den v měsíci, mají Češi k tomu včerejšímu přece jen vlažnější vztah.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan se ve čtvrtek v Ankaře dohodli na společném postupu při politickém řešení situace v Sýrii. Oba státníci se v reakci na referendum iráckých Kurdů o nezávislosti shodli, že musí být zachována územní jednota Iráku i Sýrie, informovala agentura Reuters.
Více než 90 procent voličů se v pondělním referendu vyslovilo pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Informovala o tom volební komise v kurdské autonomii v Iráku. Agentura Reuters nicméně podotýká, že referendum je nezávazné, a tak k oficiálnímu získání nezávislosti zřejmě nepovede.
V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů vyslovilo až 90 procent hlasujících. Oznámila to v úterý televize Rudaw působící v iráckém Kurdistánu. Jde ale o odhad, oficiální výsledek se čeká až později, možná ve středu. Televize také oznámila, že k urnám přišlo 72 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů.
V severním Iráku se v pondělí konalo referendum o nezávislosti iráckých Kurdů, hlasovat mohlo více než pět milionů lidí. Volební účast se pohybovala kolem 78 procent. Očekává se, že většina Kurdů nezávislost podpořila, výsledek ale nebude závazný, pouze poskytne regionální kurdské správě mandát pro vyjednávání o dalších krocích s Bagdádem. Předběžný výsledek by mohl být znám do tří dnů. Proti referendu se ostře vymezila centrální vláda v Bagdádu a také řada států, které s Irákem sousedí.
Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil v neděli prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.
Turecký parlament v sobotu podle agentury Reuters odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii. Učinil tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Turecko předtím naznačilo, že je připraveno podniknout bezpečnostní a jiné kroky v reakci na hlasování. Delegace z kurdské autonomie v Iráku zatím v sobotu v Bagdádu jednala s představiteli centrální vlády o referendu, odvolat ho však odmítá.
Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.
Bílý dům poprvé otevřeně vyzval Kurdistánskou regionální vládu v severním Iráku, aby zrušila referendum o nezávislosti plánované na 25. září. Irácký premiér Hajdar Abádí řekl, že si Kurdové zahrávají s ohněm a že je připraven použít vojenskou sílu, pokud by hlasování vyústilo v násilí.
Arabsko-kurdská milice (SDF) a armáda syrské vlády dnes postoupily v oddělených ofenzivách na území, jež ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur drží teroristická organizace Islámský stát (IS). Agentura Reuters upozorňuje, že se obě síly dostanou blízko k sobě. Agentura AP jejich paralelní postup interpretuje jako soutěž o kontrolu nad bohatými zdroji ropy v provincii a nad regionem obecně.
Americká ambasáda v Turecku ve čtvrtek popřela tvrzení místních médií, že Spojené státy poslaly kurdským milicím YPG v Sýrii tanky a stovky nákladních vozů naložených zbraněmi. Úřad v prohlášení dodal, že Washington neposkytl tanky žádné skupině bojující proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) v Sýrii. Naprostá většina vozů překračujících irácko-syrskou hranici rovněž neveze vojenské vybavení, citovala agentura Reuters z komuniké.
Turecké úřady minulý týden zatkly na irácko-turecké hranici francouzského novináře, který měl u sebe fotografie a rozhovory s kurdskými bojovníky. Reportér na volné noze Loup Bureau je podezřelý z teroristické činnosti. Francouzské a mezinárodní novinářské organizace ve čtvrtek volaly po jeho okamžitém propuštění, informovala agentura AFP.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, Češi zadržení minulý rok v Turecku a obvinění ze spolupráce s kurdskou milicí YPG, byli odsouzeni k šesti letům a třem měsícům vězení.
Po pádu Mosulu, hlavního opěrného bodu Islámského státu v Iráku, se stahuje smyčka i kolem syrské Rakky, de facto hlavního města chalífátu. Teroristická organizace, povýšená svým vůdcem Al-Bagdádím před třemi roky na stát, se hroutí na všech frontách.
Vůdce radikální organizace Islámský stát abú Bakr Bagdádí je naživu. Na 99 procent si je tím jist velitel tajné služby v iráckém Kurdistánu Láhaur Talabání, s nímž hovořila agentura Reuters. Rusko už v červnu ohlásilo Bagdádího zabití při jednom z náletů, v červenci pak jeho smrt potvrdil Irák na základě zdrojů ze severoirácké provincie Ninive, kde Bagdádí působil.
Arabsko-kurdské povstalecké jednotky, podporované koalicí v čele se Spojenými státy, dospěly k hradbám historického jádra města Rakka, které je v Sýrii poslední významnou baštou teroristického hnutí Islámský stát (IS). Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na vojenské pozorovatele a zástupce povstaleckých milicí.
Arabsko-kurdské povstalecké jednotky v Sýrii zahájily s podporou Spojených států útok na město Rakka, baštu radikálního Islámského státu (IS). Jak v úterý informovala agentura Reuters, Syrské demokratické síly (SDF) vedou dvojí ofenzivu ze severu a z východu. Pádem Rakky by měl IS i po ztrátě iráckého Mosulu přijít o svůj poslední zásadní opěrný bod v regionu.
Spojené státy nabízejí Turecku podporu v jeho boji proti Islámskému státu a bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK). V Bílém domě to v úterý řekl tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi šéf Bílého domu Donald Trump. Turecký host ho ujistil, že jeho země bude pokračovat v boji proti „všem teroristickým skupinám“ v regionu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa odsouhlasila dodání zbraní kurdským milicím (YPG) v Sýrii. V úterý to oznámilo ministerstvo obrany Spojených států, které zároveň ujistilo, že své obranné závazky vůči Turecku splní. Zatímco USA považují YPG v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát za cenného spojence, Ankara milice označuje za syrskou odnož turecké separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a za teroristy.
Zadržování kurdské rodiny snažící se dostat z Maďarska do Německa v českém detenčním zařízení bylo nezákonné, uvedl ve středu Soudní dvůr EU. K zadržování běženců s cílem jejich přesunu do jiné členské země, které unijní pravidla za určitých podmínek umožňují, chyběla Česku příslušná národní právní úprava.
Počet obětí sobotního útoku v Istanbulu vzrostl na 44. Oznámil to turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag s tím, že zemřelo 36 policistů a osm civilistů. Podle agentury DPA ministr neupřesnil, zda je v počtu obětí zahrnut sebevražedný atentátník.
Pražská kancelář kurdských milicí Lidové obranné jednotky (YPG) ukončila podle deníku Právo činnost. Zástupci Kurdů v Česku narazili na zavřené dveře, napsal list. Ministerstvo zahraničí Právu potvrdilo, že se spolkem YPG Evropa neudržovalo a neudržuje žádný kontakt. Pražské zastoupení otevřely kurdské milice YPG letos na jaře.
Turecké vzdušné síly napadly v neděli večer cíle Kurdské strany pracujících (PKK) v severním Iráku. Letectvo zničilo ústředí PKK i přilehlé střelecké pozice a úkryty. S odvoláním na tureckou armádu o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Údery následovaly několik hodin poté, co se odnož PKK přihlásila ke krvavým sobotním teroristickým útokům v Istanbulu.
Právník dvojice Čechů zadržené v Turecku pro podezření z členství v ozbrojené teroristické organizaci podal žádost o jejich propuštění. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle české strany není důvod, proč by Markéta Všelichová a Miroslav Farkas měli být zadržováni nebo proč by měli být souzeni, řekl.
Dvěma Čechům, kteří se pokoušeli dostat do Sýrie, v Turecku hrozí vysoké tresty. Podle informací EchoPrime a Echo24.cz by mohli jít do vězení až na 20 let. Dvojice ale nemusí mít vyhráno, ani kdyby se vysokému trestu vyhnula a dostala se domů – trestní stíhání by jim totiž mohlo hrozit i v Česku.
