Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti

Irácký nejvyšší soud zablokoval kurdské referendum o nezávislosti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Irácký nejvyšší soud v pondělí zablokoval referendum o nezávislosti, které plánuje na 25. září vláda autonomního iráckého Kurdistánu. Informovala o tom agentura AFP. Podle verdiktu soudu se plebiscit nesmí konat, dokud soud nerozhodne o stížnosti na neústavnost referenda.

„Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, jímž pozastavuje proces organizace referenda plánovaného na 25. září z nařízení prezidenta Kurdistánu, a to do té doby, než rozhodne o stížnosti, kterou obdržel a která tvrdí, že referendum je protiústavní,“ uvádí se ve zdůvodnění soudního verdiktu. Mluvčí soudu AFP řekl, že soud obdržel několik stížností.

Vláda iráckého Kurdistánu vyhlásila nezávazné referendum o nezávislosti letos v červnu. Vláda v Bagdádu s ním nesouhlasí a minulý týden se proti němu vyslovil i irácký parlament. Kurdské vedení nicméně oznámilo, že se výsledky hlasování v parlamentu řídit nebude.

Prezident Kurdistánu Masúd Barzání dal už dříve najevo, že referendum nebude znamenat okamžité vyhlášení nezávislosti. Jeho cílem je podle Barzáního zahájit „seriózní konzultace s Bagdádem“.

Kurdové by v referendu měli odpovědět na otázku: „Chcete, aby se Kurdistán a oblasti Kurdistánu mimo správu tohoto regionu staly nezávislým státem?“ Současný autonomní Kurdistán zahrnuje provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Pod kontrolou ale mají kurdské síly nyní i provincii Kirkúk, která je bohatá na ropu a jejíž regionální vedení se koncem srpna vyslovilo pro účast této provincie v referendu.

Proti kurdskému hlasování se kromě Bagdádu staví i Turecko a Írán; obě země se obávají, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. K posunutí termínu referenda Kurdy vyzval minulý týden i Washington, který se, stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že to ovlivní boj proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž bojují společně kurdské milice a jednotky irácké armády.

ilustrační foto - shutterstock

Turecko uspořádalo vojenské manévry u iráckého Kurdistánu

V souvislosti s možným referendem provedly turecké ozbrojené síly v pondělí vojenské cvičení na irácké hranici. Podle agentury Reuters se manévrů u hraničního přechodu Habur zúčastnila stovka vojenských vozidel, většinou tanků. Na místě byly i rakety a děla.

Turecký předseda vlády Binali Yildirim řekl, že referendum plánované na 25. září ohrožuje tureckou národní bezpečnost, a dodal, že Turecko podnikne veškeré nezbytné kroky. Neupřesnil ale, co přesně hodlá udělat, pokud se referendum uskuteční.

O lidovém hlasování o samostatnosti Kurdistánu hovoří iráčtí Kurdové už řadu let. Tato otázka se ale stala aktuální s oslabováním pozic teroristického hnutí IS, k němuž právě kurdské milice výrazně přispívají.

V Iráku, který má asi 37 milionů obyvatel, žije téměř šest milionů Kurdů. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech minulého století. Irák je jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s vlastní správou – mají svůj parlament, vládu i armádu. Početná kurdská menšina, přes 11 milionů lidí, žije také v Turecku. Další Kurdové žijí v severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii.

,

18. září 2017