Pondělní referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti v Iráku se bude konat navzdory odporu Bagdádu, potvrdil v neděli prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání. Na tiskové konferenci dodal, že partnerství s centrální vládou selhalo a není možné se k němu vrátit. Irácký premiér Hajdar Abádí mezitím v televizním projevu prohlásil, že vláda přijme všechna nezbytná opatření o ochraně jednoty země.

Iráčtí Kudové budou usilovat o rozhovory s Bagdádem o realizaci výsledku referenda, i kdyby to "mělo trvat dva roky nebo déle", uvedl Barzání. Podle pozorovatelů iráčtí Kurdové nezávislost odsouhlasí.

Barzání také řekl, že iráčtí Kurdové se budou nadále snažit o dobré vztahy s Íránem i Tureckem, i když to tyto země, které jsou proti referendu, neopětují. V Íránu, Turecku a také Sýrii žije početná kurdská populace a Teherán, Ankara a Damašek se obávají nárůstu separatistických tendencí. Írán dnes na žádost Bagdádu pozastavil lety do iráckého Kurdistánu a uzavřel mu také svůj vzdušný prostor.

Kurdský vůdce dnes ale obavy z destabilizace regionu odmítl s tím, že Kurdistán bude dodržovat zákony o mezinárodních hranicích. Turecku podle něj neprospěje, pokud uzavře hranice s iráckým Kurdistánem.

Irák se stal teokratickým a sektářským státem a ne demokracií, kterou měl být po svržení diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, dodal Barzání.

Kromě čtyř kurdských provincií na severu země se má hlasovat mimo jiné i ve sporné ropné provincii Kirkúk. Barzání dnes k tomu řekl, že kurdské jednotky dostaly rozkaz nevyvolávat tam provokace.

Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na rozloze 41.700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí. Při započtení čtyř dalších oblastí, kde se má údajně hlasovat, by se ale rozloha kurdských oblastí na severu Iráku zvětšila až na rozlohu 78.700 kilometrů čtverečních; zde žije na 5,3 milionu lidí. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války.