Turecký parlament v sobotu podle agentury Reuters odhlasoval prodloužení mandátu, který turecké armádě umožňuje zasáhnout v Iráku a Sýrii. Učinil tak dva dny před plánovaným referendem o nezávislosti iráckých Kurdů, s nímž Ankara ani centrální irácká vláda v Bagdádu nesouhlasí. Turecko předtím naznačilo, že je připraveno podniknout bezpečnostní a jiné kroky v reakci na hlasování. Delegace z kurdské autonomie v Iráku zatím v sobotu v Bagdádu jednala s představiteli centrální vlády o referendu, odvolat ho však odmítá.

O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu pohrozil iráckému autonomnímu Kurdistánu, že na něj v případě konání referenda uvalí sankce.

Centrální vláda v Bagdádu, sousední státy, ale také například Washington, se obávají, že by nezávislost Kurdistánu mohla v současné chvíli vyústit v širší regionální konflikt a zbrzdit pokrok v boji s IS, kterého se účastní irácké i kurdské síly.

Představitelé regionální kurdské vlády se v sobotu v Bagdádu setkali s představiteli centrální vlády s cílem zmírnit napětí mezi Irbílem a Bagdádem. Kurdští politikové nicméně dali jasně najevo, že referendum rušit nehodlají.

„Delegace bude jednat o referendu, ale rušit se hlasování nebude ,“ řekl poradce předsedy kurdské autonomie Masúda Barzáního Hošjar Zibarí.

Turecký premiér Binali Yildirim zatím na otázku, zda Turecko považuje intervenci mimo své hranice za jednu z možností, odpověděl: „Přirozeně je to otázkou načasování a toho, kdy budou zavedena ekonomická a bezpečnostní opatření. Vše bude záviset na vývoji situace.“

Ozbrojenci ze Strany kurdských pracujících (PKK) v sobotu z Iráku odpálili rakety a dělostřelecké granáty na turecký okres Semdinli a zabili jednoho tureckého vojáka, uvedly místní úřady.

PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí. Za teroristickou organizaci kromě Turecka PKK označují také Spojené státy a EU.