Přes sto lidí bylo zatčeno při několika shromážděních, která se v Rusku konala na počest opozičního politika Alexeje Navalného, jehož smrt ve vězení v pátek oznámily ruské úřady. Uvedl to v sobotu specializovaný server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.
V trestaneckém táboře v jamalsko-něnecké oblasti zemřel Alexej Navalnyj, mezinárodně nejznámější představitel protiputinovské opozice v Rusku a politický vězeň. Podle úřadů byla příčinou krevní sraženina, to vysvětlení se z dobrých důvodů setkalo s apriorní nedůvěrou. A navíc to základní ani nemůže být zřejmější – Alexeje Navalného zavraždila ruská moc, která ho do tábora poslala (poslední rozsudek byl na devatenáct let), odsoudila ho v procesu, jenž neměl co dělat s právem.
V ruské věznici zemřel odpůrce režimu Alexej Navalnyj, podle agentury Reuters to oznámila ruská vězeňská služba. Ruský opoziční předák se od prosince nacházel ve vězeňské kolonii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři. Co bylo příčinou jeho úmrtí zatím není jasné. Světoví i čeští představitelé mluví o tom, že Navalnyj byl zavražděn.
Empatizovat ze Západu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, prosazovat ve veřejné debatě pochopení pro záměry Moskvy a způsob, jímž je naplňuje, je hodně nevděčná rachota. Kdo se do ní pustí, může si být jist, že empatie a pochopení (pokud tedy zůstaneme u těch jaksi čistších emocí a motivů) potečou jenom jedním směrem, že loajalita nebude oboustranná, že když přijde na věc, na jejich zájmy nikdo hledět nebude, že bez ohledu na lichotky a pocty na ně bude vždy pohlíženo jako na nástroje.
Donald Trump Jr., syn bývalého amerického prezidenta, napsal loni 7. října, krátce po vpádu Hamásu do Izraele, na síti X: „Jak je možné, že jsem během pár hodin viděl víc videí z této války v Izraeli než z Ukrajiny za téměř dva roky?“ První, bezprostřední reakcí čtenáře může být, že takového idiota aby pohledal. Pokud se něčím ukrajinská válka vyznačuje, tak intenzivní saturací videí z bojiště. Od aktérů z místa, od nahodilých civilistů, od rozvědek a státních i nestátních propagandistů, z obou stran. To snad může nevidět jen slepý.
Ještě než americký komentátor Tucker Carlson své dvouhodinové povídání s Vladimirem Putinem pověsil na síť X, bylo zřejmé, že kritici Carlsona, lidé, kteří dnes tvoří jakýsi atlantický mainstream, najdou na rozhovoru řadu chyb. Je prý nudný, Carlson byl vůči ruskému prezidentovi poddajný (což není pravda), už jak ho nechal bez přerušení na úvod dvacet minut mluvit o historii a vyřknout řadu dezinformací a lží, jichž si ignorant z Ameriky nemůže snad ani všimnout, natož aby je na místě vyvrátil.
Bývalý britský premiér Boris Johnson se ostře pustil do moderátora Tuckera Carlsona a ruského diktátora Vladimira Putina a nebral si servítky. Expremiér jejich rozhovor popsal jako ukázku z příručky nacistického diktátora Adolfa Hitlera a řekl, že doufá, že občané USA prohlédnou tuto "bezbožnou šarádu." Carlsona popsal jako "tyranova poskoka, diktátorův diktafon a zrádce žurnalistiky." Johnson pro britský deník Daily Mail uvedl, že novinář zradil diváky po celém světě,
Severoatlantická aliance se podle svého šéfa Jense Stoltenberga musí připravit na konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat desetiletí. Spojenci by proto měli rychleji rozšířit své obranné kapacity. Stoltenberg to podle agentury DPA řekl v rozhovoru s listem Welt am Sonntag. "NATO neusiluje o válku s Ruskem," zdůraznil čtyřiašedesátiletý šéf aliance. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," poznamenal zároveň.
Během necelých 24 hodin od svého zveřejnění stihl rozhovor moderátora Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nasbírat vysoký počet zhlédnutí. Rozhovor byl ve Spojených státech oficiálně přístupný v pátek na řadě sociálních sítích včetně X, YouTube nebo přímo webových stránkách Tuckera Carlsona a Kremlu. Přesný počet nelze určit, jelikož Carlson a Kreml nezveřejňují statistiky. Součet zhlédnutí rozhovoru ze sociálních sítí ovšem činí zhruba 145 miliónů.
Rozruch kolem rozhovoru ruského prezidenta Vladimira Putina s moderátorem Tuckerem Carlsonem pokračuje. Například podle německého Bildu a také podle ruské opozice lze jednu část rozhovoru interpretovat jako ospravedlňování Hitlera. Dle slov Putina totiž Polsko údajně donutilo nacistické Německo, aby na něj zaútočilo. Ostré kritice čelil ruský prezident také od politického aktivisty Sergeje Antonova, ten dokonce zahájil proti Putinovi trestní řízení.
Polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz nevěří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který v rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem odmítl, že by Rusko mohlo napadnout další země východní Evropy, jako je třeba Polsko. Kosiniak-Kamysz v pátek podle polských médií řekl, že "čím více se opakuje, že něco není v plánu, o to více je třeba být podezřívavý".
Rozhovor amerického novináře Tuckera Carlsona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem budil kontroverze už poté, co bylo oznámeno, že vzniká. Zájem o něj pak potvrzují vysoká čísla sledovanosti napříč všemi platformami, jedná se totiž o první Putinův velký rozhovor se zahraničním novinářem od začátku války. Ruský prezident ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru odmítl, že by Rusko bylo na Ukrajině poraženo, nebo že by mohlo napadnout další země Evropské unie, velkou část rozhovoru pak mluvil i o historii
Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek řekl, že Rusko bude bojovat za své zájmy, ale nemá zájem rozšířit válku na Ukrajině do dalších zemí, jako je Polsko a Lotyšsko. Porážku Ruska na Ukrajině Putin označil za nemožnou. Uvedl ve více než dvouhodinovém interview s Tuckerem Carlsonem, Jde o první rozhovor ruské hlavy státu s americkým novinářem od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. O rozhovoru informovala agentura Reuters.
Poslanci Evropského parlamentu vznesli návrh na uvalení sankcí na známého moderátora Tuckera Carlsona. Ten v nedávné době zvedl vlnu bouřlivých reakcí, když uvedl, že plánuje rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, psali jsme zde. Právě tento krok měl být popudem pro Evropský parlament na zvážení uvalení sankcí. Informuje o tom například ukrajinský web Evropejska Pravda a také Newsweek. Evropský parlament hovoří o uvalení sankcí, včetně zákazu vstupu do zemí EU.
Kreml ve středu potvrdil rozhovor ruského prezidenta Vladimira Putina s bývalým moderátorem televizní stanice Fox News Tuckerem Carlsonem. Podle mluvčího Dmitrije Peskova už jeho šéf interview kontroverznímu moderátorovi poskytl. List The Wall Street Journal s odkazem na informované zdroje píše, že rozhovor bude zveřejněn pravděpodobně ve čtvrtek na Carlsonově webu a síti X. Reuters píše, že Putin interview poskytl v úterý.
V Moskvě už několik dní pobývá bývalý moderátor americké televizní stanice Fox News Tucker Carlson. Jeho pobytu si všimla ruská státní média a později i západní tisk. Vyfotografovaný byl například v lóži moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr). Podle několika zdrojů Carlson natočil rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý řekl, že „žádným způsobem nebude komentovat pohyb amerického novináře“
Pracovní skupina ruské ústřední volební komise nechce uznat 15 procent podpisů podporujících kandidaturu Borise Naděždina do prezidentských voleb, oznámil v pondělí volební štáb tohoto uchazeče o úřad hlavy státu. Zmíněné procento je třikrát vyšší, než je přípustná míra chyb, a pokud bude potvrzeno, poskytne komisi důvod k vyloučení Naděždina z voleb, poznamenala agentura Reuters. Naděždin se jako jediný z kandidátů na úřad ruského prezidenta vyslovuje proti pokračování války Ruska proti Ukrajině.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan bude se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem při jeho návštěvě Turecka jednat o novém mechanismu pro vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf turecké diplomacie Hakan Fidan. Očekává se, že Putin do Turecka přijede 12. února, šlo by tak o jeho první cestu do členské země NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety.
Podle prezidenta Vladimira Putina nejnovější ruské zbraně "zjevně překonávají" cokoli, co má k dispozici Západ. Vládce Kremlu svůj pohled na stav vojenského průmyslu ve své zemi odhalil v průběhu setkání se zaměstnanci zbrojovek v západoruské Tule. Ruský prezident si pochvaloval vývoj, kterým prošli ruští výrobci zbraní od začátku "speciální vojenské operace", jak jeho režim nazývá invazi na Ukrajinu z února 2022. Prohlásil, že ruské zbrojovky "vykazují velmi dobré tempo i kvalitu práce".
Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.
Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů Kč). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil v úterý ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.
Evropa by se měla připravovat na možnost, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje bývalá hlava státu Donald Trump, i v souvislosti s pokračováním pomoci Ukrajině napadené Ruskem. V pondělním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel.
Mnoho představitelů nejen evropských zemí momentálně svírá strach z války. Švédsko, Norsko, Velká Británie i Německo varovaly proti hrozbám, údajně zejména ze strany Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius v posledních týdnech a dnech varuje před válečným konfliktem. Nyní připustil pochybnosti ohledně připravenosti Německa i okolních států na možnou válku. Pistorius dodává, že potencionální válka může "propuknout" v horizontu delší doby, ale nečekaně, což jí činí ještě děsivější.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Ruské letadlo s prezidentem Vladimirem Putinem na palubě při dnešním letu do Kaliningradu, nejzápadnější výspy Ruska, provázelo osm letounů NATO, píše ruský server Vojennoje obozrenije, známý také jako topwar.ru. Putin navštěvuje ruské regiony před březnovými prezidentskými volbami. "Naši bývalí západní partneři zorganizovali důstojný doprovod letadla s ruským prezidentem na palubě. Podle údajů servisu Flightradar24 se schůzky s ruským vůdcem zúčastnilo hned osm letadel NATO z několika zemí," napsal server.
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150 000 podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to dnes server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. V okamžiku zveřejnění informace Naděždina podle jeho webu podpisem podpořilo 158 006 lidí. Klíčová otázka však podle komentátorů zní, zda Naděždina k březnovým volbám pustí ústřední volební komise, která si může najít hodně záminek k vyřazení politika z klání.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) by nyní zvolil jinou formu, jak upozornit na vraždění žen a dětí na Ukrajině, než když koncem roku 2022 vyvěsil na ministerstvu vnitra podobiznu ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Na síti X dnes Rakušan uvedl, že v souvislosti s tehdejším rozhodnutím zpytuje svědomí a při propojení politiky s aktivismem se necítil úplně nejlíp. Obraz Putina ve vaku na mrtvoly, umístěný mezi českou a ukrajinskou vlajku, se na budově vnitra na Letné objevil předloni v říjnu.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo připravenost brzy navštívit Severní Koreu, když tento týden v Moskvě přijal ministryni zahraničí KLDR Čche Son-hui. S odvoláním na agentury KCNA to napsala agentura Reuters, podle níž by šlo o první návštěvu ruského prezidenta v komunistické zemi po více než 20 letech.
Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.
Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za „osobního gerontologa“ prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života. Patentovaných měl 13 léků a 64 doplňků stravy na základě peptidů.
