Bývalý americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval čtvrteční výměnu vězňů mezi Ruskem a Západem a označil ji za „Putinovo vítězství“, které vytváří nebezpečný precedens. S odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina to Trump prohlásil v pátečním rozhovoru pro televizní stanici Fox Business. Současný republikánský kandidát na hlavu státu také řekl, že jeho administrativa by dokázala uzavřít lepší dohodu. "Nechtěli jsme opustit naši zemi. Chceme zpátky do Ruska. Nebyla to výměna, ale vyhoštění," uvedli opozičníci a kritici Vladimira Putina, kteří byli součástí výměny.

„Jako obvykle to bylo vítězství pro Putina… Ale dostali jsme někoho zpátky. Takže to nikdy zpochybňovat nebudu. (Ale) za nás by se to nestalo. My bychom nemuseli pustit na svobodu některé z největších zabijáků světa,“ tvrdil Trump.

Jedním z propuštěných Rusů v rámci nejrozsáhlejší výměny vězňů od konce studené války je Vadim Krasikov, který byl v Německu odsouzen na doživotí za vraždu Čečence s gruzínským občanstvím a odpůrce ruského režimu Zelimchana Changošviliho v berlínském parku v roce 2019. Kreml v pátek potvrdil dřívější spekulace médií, že Krasikov byl příslušníkem ruské tajné služby FSB.

„Rusové dostali skvělou nabídku, uzavřeli skvělou dohodu,“ soudí Trump o výměně, která se týkala celkem 26 lidí a sedmi zemí a uskutečnila se ve čtvrtek v Ankaře. Exprezident dodal, že dohodu „kritizovat nebude“, protože je dobře, že se díky ní vrátili někteří američtí „rukojmí“ domů, ale vzápětí prohlásil, že „Rusové uzavřeli fenomenální dohodu a to vytváří velmi špatný precedens“.

Na výměnách vězňů se nicméně podílela i Trumpova administrativa, připomněl list The Wall Street Journal. V rámci dohody z listopadu 2019 například Tálibán po více než třech letech zajetí propustil dva západní rukojmí, jednoho Američana a jednoho Australana. Afghánská vláda na oplátku propustila z vězení tři vysoce postavené členy Tálibánu.

"Nebyla to výměna, ale vyhoštění." Chceme se vrátit do Ruska, uvedli Putinovi opozičníci

Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že je propuštění uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.

"Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko," řekl Jašin v Bonnu. "Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska," prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.

Také Kara-Murza podle ruské služby BBC uvedl, že žádost o milost nepodepsal. A naznačil, že by se chtěl do vlasti vrátit. Bývalý ředitel hnutí Otevřené Rusko a opoziční politik Pivovarov poděkoval všem, kteří se na výměně podíleli, a uvedl, že výměna dala naději dalším politickým vězňům.

Čtvrteční výměna je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Ve skupině bylo osm dospělých a také dvě děti. Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, dokonce ani nevěděly, že jsou Rusové.

Děti Arťoma a Anny Dulcevových "zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary", řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci a netušily, že mají s Ruskem cokoliv společného. Nemluví rusky, a tak je prezident Vladimir Putin při přivítání na letišti pozdravil španělsky. "Řekl Buenos Noches (Dobrý večer)," uvedl také Peskov. Agentura Reuters píše, že o Dulcevových mluvil jako o "ilegálech", tedy zpravodajských důstojnících, kteří přijali krycí totožnost a pod ní žijí dlouhá léta v zahraničí.

"Děti se včera ptaly rodičů, kdo se to s nimi setkal. Nevěděly ani, kdo byl Putin. Takhle tedy pracují ´ilegálové´", vyprávěl Peskov. "Z oddanosti své práci přinášejí takové oběti," dodal. Podle serveru Buenos Aires Times jsou jejich děti v mladším školním věku. Jejich rodiče žili v Argentině déle než deset let a na základě falešných dokladů získali občanství této latinskoamerické země. Do Slovinska se rodina přestěhovala v roce 2017. Děti chodily do britské mezinárodní školy.

Z Ruska pak zamířili tři lidé včetně Američanů Evana Gershkoviche či Paula Whelana do USA a 13 do Německa. Mezi nimi byli ruští opoziční politici Jašin, Kara-Murza a Pivovarov, obránce lidských práv Oleg Orlov a další kritici ruského režimu nebo jeho války na Ukrajině.