Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan představil během svého projevu na summitu OSN plán na vytvoření takzvané bezpečná zóny na severu Sýrie. Téměř 15 tisíc kilometrů čtverečních severní Sýrie by mělo předáno pod kontrolu Turecka. Erdogan by tam nechal přesídlit až dva miliony Syřanů, kteří žijí na území Turecka. Jenže právě toto území je pod správou Kurdů, kteří je osvobodili od Islámského státu.
Dvoje parlamentní volby za pět měsíců jsou i na poměry izraelské politiky výjimečné. Navíc když za rohem možná čekají třetí. Krátká rekapitulace: na jaře zvítězila konzervativní strana Likud dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua před novým centristickým hnutím Modrá a bílá generála Bennyho Gance. Pravice měla hladkou většinu, ale co zpočátku vypadalo jednoduše, skončilo po sedmi týdnech překvapivým neúspěchem. Nejen o těchto volbách jsme si povídali s britsko-izraelským expertem Jonathanem Spyerem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil, že umožní syrským uprchlíkům opustit Turecko a odcestovat do Evropy, pokud nebude v severní Sýrii brzy ustavena takzvaná bezpečnostní zóna. Tam chce prezident z Turecka přemístit milion syrských běženců. Erdogan o možném otevření hranic hovořil v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Sobotními nálety na radikály v syrské provincii Idlib Spojené státy porušily dosavadní dohody a předem o svém záměru neinformovaly ani Rusko ani Turecko, jejichž armády v oblasti působí. S odvoláním na ministerstvo obrany to oznámila ruská agentura TASS.
Milice syrských Kurdů YPG stáhne své bojovníky a těžkou techniku z pásma na hranici mezi Sýrii a Tureckem, a to v rámci dohody, kterou vyjednaly Spojené státy a Turecko. S odvoláním na sdělení představitele YPG o tom informovala agentura Reuters.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu se svým ruským hostitelem Vladimirem Putinem sledoval první veřejné představení nového ruského letounu MS-21, který má konkurovat americkým boeingům a evropským airbusům v nejpopulárnější kategorii dopravních letadel.
Izraelská letadla v sobotu večer udeřila poblíž Damašku na íránské síly, které se podle mluvčího izraelské armády chystaly vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli. Zatímco mluvčí řekl, že izraelské letectvo zasáhlo několik cílů jihovýchodně od hlavního města, podle syrské státní televize syrská protivzdušná obrana všechny rakety zneškodnila ještě předtím, než těchto cílů dosáhly. Izraelský dron později údajně spadl na jižní předměstí Bejrútu.
Pro mnohé nepochopitelné a skandální, pro jiné přinejmenším kuriózní. Stalo se v městečku Neckartailfinger ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa. Na tamní radnici totiž museli přijmout ochranku kvůli jednomu jedinému člověku, který úředníky opakovaně ohrožoval. Jde o syrského žadatele o azyl Ahmada M. Prodavačkám v místním supermarketu dokonce vyhrožoval smrtí. Případem se média (Bild) začala zabývat poté, co ho zpopularizovala poslankyně AfD Alice Weidelová.
Syrské vládní jednotky v neděli obsadily strategicky důležité město Al-Habít ležící v severozápadní provincii Idlib. Informovali o tom opoziční aktivisté i státní média. Syrská armáda a její spojenec Rusko vedou v oblasti od dubna ofenzivu, jejímž cílem je dobýt poslední baštu odpůrců prezidenta Bašára Asada. Boje si dosud vyžádaly stovky životů a přinutily statisíce lidí opustit jejich domovy.
Syrský prezident Bašár Asad se v neděli u příležitosti muslimského svátku oběti íd al-adhá objevil na veřejnosti a modlil se v mešitě v Damašku. Informovala o tom syrská média. Syrská státní tisková agentura SANA zveřejnila fotografie, na kterých je vidět Asad během ranních modliteb společně s dalšími vysokými představiteli země, mimo jiné se syrským premiérem a velkým muftím.
Muhammad Hadží Ábid jezdí svým taxi damašskými ulicemi 12 hodin denně, ale stěží uživí pětičlennou rodinu. Lépe se mu žilo v době vrcholící občanské války, i když povstalci pravidelně ostřelovali město z jeho okolí. Na Syřany dopadají sankce, jež administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnila proti Sýrii a jež loni Washington obnovil také proti syrskému spojenci – Íránu, píše agentura AP.
Německo je ochotné přijmout ze Sýrie děti svých občanů, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na vyjádření vlády, které zaznělo u soudu v Berlíně, o tom v pátek informoval list Süddeutsche Zeitung (SZ). Ministerstvo zahraničí odmítlo na dotaz agentury DPA tento svůj údajný postoj potvrdit.
Předseda vlády Andrej Babiš se snaží získat spojence pro své tvrzení, že si lze v České republice objednat trestní stíhání. Premiér se usilovně opírá o údajnou analýzu nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové, podle které je takové trestní stíhání na objednávku možné. Babiš nyní uvádí, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman připustil, že se takový případ v minulosti stal. Šéf žalobců Zeman to však pro Echo24 odmítl s tím, že dokument vypracovaný Marií Benešovou neviděl a tudíž nemohl ani nic přiznat.
Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, v němž uznává svrchovanost státu Izrael nad Golanskými výšinami. Tuto strategicky významnou oblast na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 ji v rozporu s rezolucí OSN anektoval. K podpisu dekretu došlo v Bílém domě na úvod setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož za dva týdny doma čekají parlamentní volby.
Američtí představitelé chystají dokument o oficiálním uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami. Prezident Donald Trump by jej prý měl podepsat příští týden během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Spojených státech. Uvedla to v pátek agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele americké vlády. Trump se má s Netanjahuem setkat v pondělí.
Sýrie označila za nezodpovědný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o Golanských výšinách. Syrská vláda oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Trump ve čtvrtek sdělil, že by USA měly uznat izraelskou svrchovanost nad tímto územím. Izrael Golany obsadil v roce 1967 a později anektoval, avšak svět tento krok neuznává.
Spojené státy by měly uznat izraelskou svrchovanost nad Golanskými výšinami. Uvedl to ve čtvrtek americký prezident Donald Trump, podle něhož je toto syrské území anektované židovským státem významné pro izraelskou bezpečnost a stabilitu v regionu. Izrael o americké uznání svých nároků na tuto spornou oblast podle agentury Reuters v poslední době usiluje diplomatickou cestou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi za jeho podporu izraelských nároků poděkoval.
Arabsko-syrská koalice SDF, která ve východní Sýrii bojuje proti zbylým členům samozvaného Islámského státu (IS), očekává další tvrdý boj. Podle jejího mluvčího Mustafy Bálího jsou v Baghúzu u irácké hranice stále bojovníci IS. Jeho sdělení odporuje čtvrtečnímu výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého boje už skončily a SDF už dobyla 100 procent území, které předtím ovládali bojovníci IS.
Hnutí SPD Tomia Okamury, k jehož agendě patří protiimigrační politika, spustilo ve středu na svém facebookovém profilu anketu, v níž nechalo uživatele hlasovat, zda by Česko mělo přijmout syrské sirotky, jak před časem navrhla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Už ve čtvrtek se však více než 70 procent účastníků hlasování vyslovovalo ve prospěch přijetí sirotků, s čímž jeho režiséři nejspíše nepočítali. Hnutí na to zareagovalo po svém - odstraněním ankety a zlehčovácí, rádoby žertovnou rétorikou.
Od loňska se vynořuje otázka přijetí malého počtu syrských sirotků z Řecka. Nově se k neúnavné europoslankyni Michaele Šojdrové a fakticky proti premiéru Andreji Babišovi přidal ministr zahraničí Tomáš Petříček. Nejde tu jen o primitivní ano/ne v uprchlické debatě, ale i o to, jestli je ještě udržitelný striktně odmítavý postoj k režimu Bašára Asada.
Devatenáctiletá Britka, která před čtyřmi lety se svými dvěma kamarádkami utekla z domova a přidala se k takzvanému Islámskému státu (IS), přijde o britské občanství. Shamima Begumová, která žije v uprchlickém táboře v Sýrii, přitom minulý týden řekla, že se chce vrátit do Británie. Mezitím porodila syna.
Mnohé Iráčany a Syřany popuzují informace o členech samozvaného Islámského státu (IS), jak je podávají hlavně západní média. Dělají z nich celebrity, ptají se jich na jejich životní plány a pomíjejí otázky týkající se vraždění a mučení obětí. List The Jerusalem Post napsal, že jedním z těchto rozhněvaných lidí je Mahmúd Šajch Ibráhím, který byl svědkem brutálních zločinů IS za svého několikaletého působení po boku reportérů, kteří informovali o válkách v Iráku a Sýrii.
Velitel arabsko-kurdské koalice SDF v Sýrii vyzval mezinárodní společenství, aby v zemi ponechalo 1000 až 1500 vojáků, kteří by jim pomohli bojovat proti organizaci Islámský stát (IS). Vyjádřil naději, že zejména Spojené státy ustoupí od svého plánu ze Sýrie se úplně stáhnout. Velitel SDF to řekl malé skupině novinářů po jednání s americkými generály, informovala agentura Reuters.
Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) oznámila, že povstalci podporovaní USA v sobotu obsadili poslední baštu Islámského státu na východě Sýrie. Zbývající bojovníci IS se podle ní vzdali, uvedla agentura Reuters s tím, že zprávu zatím nemohla ověřit.
Arabsko-kurdská koalice bojující v Sýrii ohlásila, že v sobotu večer zahájí konečnou bitvu proti zbylým bojovníkům teroristické organizace Islámský stát (IS). Evakuovat se před ní stačilo 20 000 civilistů, oznámila agentura Reuters. Podle dosavadních zpráv jsou poslední oddíly IS ve východní Sýrii poblíž irácké hranice. Agentury AP a AFP tvrdí, že rozhodující boj už začal.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) ještě zdaleka nebyla poražena, ačkoliv ztratila téměř veškeré území, které před několika lety v Sýrii a v Iráku ovládala. Uvedla to kancléřka Angela Merkelová, když v Berlíně slavnostně otevřela novou centrálu Spolkové zpravodajské služby (BND). Řekla také, že jednou z priorit BND je monitorování dění v Sýrii, včetně kybernetických hrozeb a falešných zpráv.
Islámský stát by mohl znovu nabýt na síle a získat zpět teritoria v Sýrii poté, co zemi opustí američtí vojáci. Uvádí to zpráva Úřadu generálního inspektora při americkém miniterstvu obrany. Úřad si nechal zprávu vyhotovit po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie, přestože Islámský stát nebyl definitivně poražen.
Turecká armáda již třetím dnem útočila na pozice syrských kurdských milicí YPG na severu Sýrie. Turecko chce YPG, jež považuje za teroristickou skupinu, vytlačit z blízkosti své hranice. Spory kolem situace na syrsko-turecké hranici má vyřešit bezpečnostní pásmo, jehož zřízení navrhly USA. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že pokud spojenci s ustavením této zóny nepomohou, vytvoří ji Turecko samo.
Libanonský prezident Michel Aún dnes vyzval světové mocnosti, aby „vynaložily veškeré úsilí“ směřující k návratu syrských uprchlíků do vlasti bez ohledu na politické řešení tamní války. Na arabském ekonomickém summitu v Bejrútu také prohlásil, že Libanon navrhne řešení bezpečného návratu uprchlíků v závěrečném prohlášení.
