Bezpečnostní informační služba (BIS) v loňském roce potvrdila úmrtí jednoho z bojovníků, kteří odešli z České republiky, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku. Kontrarozvědka to uvedla ve výroční zprávě za rok 2018, kterou v úterý vydala. V souvislosti s problematikou terorismu loni BIS prověřovala signály o možném výskytu islamistických radikálů v ČR, konkrétní rizika se ale v žádném z případů nepotvrdila.

Celkově hodnotí BIS situaci v oblasti terorismu a islamistické radikalizace v Česku jako klidnou. „Muslimské organizace se stejně jako v předchozích letech potýkaly s personálními a finančními problémy. I přes snahy různých skupin o získání vlivu nad těmito organizacemi byl zachován dlouhodobě umírněný charakter muslimské komunity,“ uvedla BIS.

V poslední výroční zprávě za rok 2017 BIS uvedla, že počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl na 11. Dva z nich byli čeští občané. Podle zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra, eviduje policie takových osob 16, z toho čtyři české občany. V aktuální zprávě BIS číslo neuvádí, zmiňuje však, že loni potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků.

Kontrarozvědka píše, že signály o výskytu radikálů v Česku se zabývala vedle běžného monitorování situace v muslimské populaci. „Konkrétní přímá rizika ve vztahu k ČR nebyla v žádném z případů potvrzena. Několika dalším podezřením se BIS věnovala v rámci boje proti financování terorismu. Ani v této oblasti nebyly získány poznatky nasvědčující tomu, že by území ČR sloužilo jako logistická či jiná základna mezinárodního terorismu,“ stojí v dokumentu.

BIS sháněla informace i o lidech z oblasti Maghribu, jak bývá označován region v Africe na severu Sahary a západně od Nilu, tedy například Maroko, Alžírsko, Tunisko nebo Libye. Komunita je podle BIS decentralizovaná a postrádá autority, které by bránily radikalizaci. BIS zaznamenala několik jedinců s radikálními projevy. „Za indikátory rizikovosti u Maghribanů považuje BIS nezájem o integraci do většinové společnosti, kriminální činnost, snahu legalizovat svůj pobyt v ČR účelovým sňatkem a finanční tíseň,“ uvádí BIS.

Riziko podle tajné služby představovala i část kazašské komunity. BIS pokračovala i v prověřování pacientů, kteří se přijíždějí léčit do ČR v rámci Libyí hrazeného léčebného programu pro veterány. Odhalila při tom řadu osob s vazbami na islamistické struktury v Libyi. „Vůči těmto osobám z řad léčených libyjských pacientů, jejich doprovodů a zprostředkovatelů léčby byla iniciována opatření k zamezení jejich dalšího vstupu na území ČR,“ uvádí tajná služba.