Unikátní záběry. Kurdové ukázali, jak vězní tisíce bojovníků Islámského státu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Unikátní záběry z jedné věznice na severu Sýrie, kde Kurdové drží zajaté bojovníky Islámského státu, odvysílala Česká televize. Leží na nich v přeplněných celách v oranžových stejnokrojích. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu dnes podle Reuters prohlásil, že Turecko pošle v Sýrii zadržené bojovníky IS do jejich domovských zemí. Zkritizoval zároveň Evropu za její nezodpovědný postoj k této záležitosti a vytkl jí nečinnost. Mezi zajatci střeženými Kurdy má být zhruba 2000 cizinců.
Kurdové stále drží ve vězeních 11 až 12 tisíc členů Islámského státu. Po turecké ofenzivě ale nikdo neví, co se zajatci bude. Do jednoho takového zařízení, kde jsou internováni bojovníci z asi padesáti zemí světa, nyní pustili novináře. Kurdové varují, že se vězni pokusí utéct, informovala ve čtvrtek večer ČT v pořadu Horizont.
V zařízení je drženo na pět tisíc bojovníků IS, jsou mezi nimi především Syřané, Iráčané, Britové, Francouzi a Němci. Ti tu leží v přeplněných celách a na sobě mají oranžové stejnokroje. O tom, co se děje venku nemají často ani ponětí. Čas tady určuje jen pět denních modliteb. O něco více místa a denní světlo je pouze na ošetřovně.
„Moje orgány jsou venku z břicha. A další zranění mám na zádech,“ řekl novinářům 24letý Belgičan Abdallad Nooman, který přišel bojovat do Sýrie před šesti lety. Zranění údajně utrpěl při bojích o město Dajr az-Zaur.
Zajatci jsou tu často nakaženi žloutenkou a AIDS nebo mají amputované končetiny, ke kterým přišli v boji s Kurdy. Ani oni sami netuší, co s nimi bude dál. „Chci z vězení. Vrátit se zpátky k rodině,“ konstatuje 22letý Aseel Mathan, který odešel z rodného Walesu do Sýrie v pouhých 17 letech. Británie se k němu ale nehlásí, stejně jako řada dalších zemí ke svým občanům z řad islamistů.
Kurdové už delší dobu varují, že současná turecká invaze na severu Sýrie by mohla zapříčinit hromadné útěky z věznic. Asi jedné stovce vězňů v jiném zařízení se to už zřejmě podařilo.
Tady byly zatím pokusy o hromadný útěk neúspěšné. „Jednou předstírali, že je jeden z nich nemocný, protože vědí, že pacienty odvádíme na ošetřovnu. Když dozorce vešel dovnitř, vězni ho napadli a chtěli ho držet jako rukojmí,“ vzpomíná kurdský bojovník Jean Bolat.
Podle Kurdů není momentálně zabezpečení věznic dostatečné a mohla by nastat situace, kdy se vězněným islamistům, kteří se měli v Sýrii a Iráku podílet na vraždách, znásilňování, mučení a zotročování, útěk podaří.
Turecko chce poslat zadržené bojovníky do Evropy
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu dnes podle Reuters prohlásil, že Turecko pošle v Sýrii zadržené bojovníky IS do jejich domovských zemí. Zkritizoval zároveň Evropu za její nezodpovědný postoj k této záležitosti a vytkl jí nečinnost.
„Pro nás je to nepřijatelné. A je to také nezodpovědné. Pošleme zadržené bojovníky Daeš (arabská zkratka pro IS, pozn. ČTK) do jejich zemí,“ řekl ministr novinářům.
Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a během ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území. Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká protikurdská ofenzíva.
Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí jen velmi neochotně. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy.
Podle OSN se k IS, který na vrcholu své expanze ovládal části Sýrie a sousedního Iráku, za dobu jeho existence připojilo 40 000 zahraničních bojovníků ze 110 zemí. Mezi těmi západními má primát Francie, odkud k IS odešlo skoro 2000 lidí. Mezi zajatci střeženými Kurdy je zhruba 2000 cizinců.
O otázce zadržovaných zahraničních bojovníků IS řada evropských zemí vyjednává s Irákem. Chtějí Bagdád přesvědčit, aby v rámci soudní spolupráce radikály soudily tamní soudy. Naposledy v půlce října o této věci v Iráku jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a šéf irácké diplomacie Muhammad Hakím. Ten ale zdůraznil, že Irák je ochoten přijmout ze Sýrie jenom irácké zajatce z teroristického Islámského státu. O zajatce s občanstvím jiných zemí se podle něj musejí postarat státy, odkud tito lidé pocházejí.