Nakolik věřit Organizaci pro zákaz chemických zbraní?

Krtci v Haagu

Nakolik věřit Organizaci pro zákaz chemických zbraní?
Krtci v Haagu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Skupina českých poslanců vystoupila s iniciativou-dopisem-žádostí americkému Kongresu, aby si vyšlápl na Facebook, Google a další technologické obry. Ne proto, že tu neplatí daně, a představují tak nekalou konkurenci třeba Seznamu, ale proto, že umožňují šíření jakýchsi lží a dezinformací přes sociální sítě, naznačuje se, že ruské nebo čínské provenience.

Tažení proti dezinformacím nutně vyžaduje kohosi, kdo rozhodne, co je pravda a lež. Kdo to má být? Platí snad automaticky, že na velké etablované noviny se můžeme spolehnout a k alternativním serverům nebo WikiLeaks máme být podezřívaví? Na jak zrádný terén se čeští poslanci vydali, ukazuje řada případů soudobého světa. Máme pro ně jeden ukázkový, navíc zásadní případ.

Příběh začíná loni 7. 4. v povstalecké enklávě Duma nedaleko Damašku. Džihádistický Džaiš al-Islam stojí na prahu porážky, když tu známá skupina Bílé přilby hlásí chemický útok proti civilistům se 40 až 50 mrtvými civilisty. Hlášení doprovází video se záběrem narovnaných mrtvol a dětí s kyslíkovými maskami. Pobouření je veliké, panuje shoda, že místo tragédie (o tom, že syrská armáda tam ten den bombardovala, není pochyb; otázka je, zda „jen“ konvenčně, nebo s nasazením chemických zbraní) by měli ohledat experti Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ale ještě než do Dumy OPCW vůbec svou misi může vyslat, Washington, Paříž a Londýn už týden po tragédii raketami útočí na tři vládní cíle v Sýrii.

Od té chvíle je zřejmé, že nálezy OPCW budou mít význam ex post, buď jako posvěcení náletu, nebo naopak vážný problém pro Trumpa, Mayovou a Macrona, kteří příliš snadno mačkali spoušť. Průběžná i definitivní zpráva – z loňského července a letošního března – docházejí k závěru, po němž si naši lídři mohou vydechnout. Odborníci na místě našli chlor a jak díry ve střeše zasažených budov, tak vybuchlé patrony od chloru svědčí o tom, že útok přišel ze vzduchu. Jelikož vzdušnou nadvládu měla armáda prezidenta Bašára Asada, věc je jasná.

První trhlina v oficiálním výkladu se udála letos na jaře, kdy se na veřejnost dostala disentní zpráva zevnitř OPCW. Jeden z inspektorů v Sýrii Ian Henderson se v ní kloní k názoru, že pláště od granátů na obě místa v Dumě, kde byla později nafotografována, nepřistály z helikoptér, ale někdo je tam položil ručně. Henderson v minulosti vedl několik inspekčních týmů organizace. Bylo s ním zahájeno disciplinární řízení. Ještě větší dynamiku dostal případ před dvěma týdny. Na konci listopadu souběžně na WikiLeaks, v britském listě Mail On Sunday a italské La Repubblice vyšel obsah interního memoranda, které jistý pracovník OPCW píše letos v březnu. Je to protest proti závěrečné zprávě, která opět konstatuje chemický útok a opět ze vzduchu. Podstatné v memorandu je tvrzení, že chlor nalezený v Dumě byl pouze ve stopovém množství, což se do závěrečné zprávy při redakci patrně z politických důvodů nedostalo. Stopové množství chloru se vyskytuje všude, kde například hospodyně použije bělidlo.

Peter Hitchens z listu Mail on Sunday, který cestoval na schůzku s expertem OPCW do „bezpečného domu“ kdesi v Evropě, tvrdí, že expert působil naprosto věrohodně a že šokujících odhalení o manipulaci závěrečné zprávy bude ještě víc. V onom protestním memorandu se prý píše o dvaceti inspektorech OPCW, kteří proti politizaci zprávy interně protestovali. A vedení v Haagu? Jednak naznačuje, že autorem druhého leaku je opět Henderson, jednak bez dalšího opakuje, že OPCW pracuje nezávisle. Čemuž už se nevěří tak snadno jako dřív.

Ještě je třeba upřesnit, co znamená, že uniklá memoranda se dostala „na veřejnost“. Publikována byla, nicméně k širší veřejnosti rozhodně nepronikla. Velká média nemají zájem. Nejen ta česká, ale ani tak obří a výkonné organizace jako BBC, CNN, velké americké a evropské listy. A teď čeští poslanci, odborníci na dezinformace, raďte. Snad se shodneme, že toto nervózní ticho není namístě. Víckrát se stalo, že se války zahajovaly na základě manipulací a lží, ostatně Blízký východ se z toho dosud nevzpamatoval. A takovým válkotvorným zprávám má být i zpětně věnována mimořádná pozornost.

4. prosince 2019