Syrští sirotci

Čtyřiceti syrským dětem bychom pomoci mohli, připustil Petříček. Hamáček i Babiš jsou ale proti

Syrští sirotci
Čtyřiceti syrským dětem bychom pomoci mohli, připustil Petříček. Hamáček i Babiš jsou ale proti

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) míní, že by Česká republika 40 syrským sirotkům mohla pomoci. Má tak jiný názor než jeho stranický šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který odmítl žádost řecké strany, jež v dopise požádala ČR o přijetí zhruba 40 nezletilých syrských sirotků. Petříček zároveň uvedl, že je ale nutné „brát v potaz, že máme premiéra, který slíbil nepřijmout ani jediného uprchlíka“.

Ministerstvo vnitra bylo požádáno o pomoc ze strany Řecka v září, na dopis ale neodpovědělo. Řekové požádali Česko o přijetí 40 nezletilých, kteří potřebují akutní péči. Dopis řeckého ministra uvádí, že v jeho zemi je zhruba 2500 dětí bez doprovodu, které jsou rozmístěny v různých uprchlických táborech v Řecku. „Potřebujeme jednat rychle, aby o tyto děti bylo postaráno,“ stojí v dopisu.

Ministr vnitra Jan Hamáček ve čtvrtek na Twitteru uvedl, že Řecko oslovilo všechny unijní ministry vnitra. „Informovalo o situaci a pokusilo se vyvolat debatu o relokacích, nic nového. Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy eur. Jen ČR poskytla 270 expertů,“ napsal.

Jiný názor má ministr zahraničí Tomáš Petříček, který míní, že by ČR mohla syrským dětem pomoci. „Pokud v Řecku skutečně někde je 40 syrských dětí, které jsou válečnými sirotky, tak si myslím, že by jim ČR měla pomoct. Samozřejmě je potřeba brát v potaz, že máme premiéra, který slíbil nepřijmout ani jediného uprchlíka,“ sdělil deníku Echo24 Tomáš Petříček a upozornil tak už na dřívější výrok předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO), který řekl, že ČR nepřijme ani jednoho migranta.

Šéfovi české diplomacie se nelíbí kritika směrem k Janu Hamáčkovi ze strany části veřejnosti a opozice. Podle něj ministr vnitra dodržuje zákony a uzavřené dohody. „Jsem přesvědčen, že útok na Jana Hamáčka je v tomto případě nefér. Azylové postupy mají jasná pravidla. On dodržuje zákony a dohody, jež jsme uzavřeli. Zároveň děláme celou řadu humanitárních a stabilizačních projektů přímo v Sýrii, které mají pomoci především dětem a ženám postižených v konfliktech. Mohu zmínit nedávno schválenou pomoc nemocnici v Aleppu,“ uvedl Tomáš Petříček.

Kalousek žádá, aby se Česko o 40 sirotků postaralo

Na Jana Hamáčka se po jeho prohlášení snesla kritika také ze strany předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, jenž jej interpeloval během jeho nepřítomnosti v Poslanecké sněmovně. „Prosím o informaci, jak je s žádostí naloženo, či jak s ní vláda hodlá naložit. Pokládal bych za ostudné a hanebné, kdyby bohatá a bezpečná země, jakou je ČR, odmítla přijmout 40 dětí a postarat se o ně,“ řekl před poslanci Kalousek.

S plánem přijmout do ČR 50 syrských sirotků právě z řeckých táborů přišla již dříve europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která tábory na jihu Evropy osobně navštívila. K přesunu válečných sirotků do ČR ale nikdy nedošlo.

Počet migrantů v ČR meziročně mírně narostl, před blížící se zimou hlásí problémy zejména Řecko, výrazné problémy jsou ale i v dalších evropských státech, například v Bosně a Hercegovině. V uprchlickém táboře Bihać poblíž hranic s Chovatskem se nachází před blížící se zimou asi 700 migrantů. Červený kříž se bojí humanitární katastrofy a varuje před blížící se zimou a prvním sněhem.

Odtud byli nedávno přemístěni migranti do přeplněného tábora Vučjak, kde jich žije asi tisíc. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) v prohlášení na konci října uvedl, že v táboře Vučjak, který migranti nazývají „Džungle“, není tekoucí voda, nefunguje tam elektřina, nejsou tam použitelné toalety a uprchlíci žijí v přeplněných stanech. Nyní se v táboře nedaleko města Bihač nachází asi 700 migrantů. Žijí v pouhých 80 stanech a stará se o ně jen pět dobrovolníků z bosenského Červeného kříže. Tábor se nachází asi deset kilometrů od města na místě bývalé skládky. V přilehlé oblasti jsou navíc stále miny nastražené za války v letech 1992 až 1995.

Podle ministra Petříčka se ale situace s migranty meziročně zlepšila a nehrozí žádná eskalace. „Situace migrantů, kteří jsou v táborech na území Evropy, se samozřejmě řeší pomocí nástrojů, které má Evropská unie k dispozici. Oproti minulým letům se situace zlepšila a podle informací, které dostáváme od našich partnerů, zatím žádná eskalace tohoto druhu nehrozí,“ dodal šéf Černínského paláce.

Vojtěch Drbohlav