Za nehoráznost označil vydání knihy Miroslava Grebeníčka o církevních restitucích a údajné škodlivosti církve generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Kritizuje také to, že se představení knihy zúčastnil i ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk. Ten popírá tvrzení, že knihu křtil, ale setkání pořádaného poslaneckým klubem KSČM se zúčastnil a knihu tam svým proslovem uvedl.
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se brání nařčením, že pokřtil knihu o církevních restitucích bývalého předsedy KSČM a nynějšího poslance Miroslava Grebeníčka. Ministr tvrdí, že knihu nekřtil, ale pouze se akce zúčastnil a pronesl na ní několik vět. Staněk si za účast na křtu Grebeníčkovy knihy, která kritizuje církevní restituce, vysloužil nemalou kritiku, mimo jiné od svého předchůdce Daniela Hermana (KDU-ČSL).
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) si vysloužil nemalou vlnu kritiky poté, co těsně před Vánoci přišel pokřtít novou knihu bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, iformoval server iDnes.cz. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v reakci na Staňkovu účast na křtu napsal, že se za něj stydí. V publikaci Ve znamení kříže, která se věnuje církevním restitucím, Grebeníček tvrdí, že „víra přebila rozum, poslušnost nahradila vědění a podřazenost upozadila svobodu.“
Komunističtí podporovatelé vlády Andreje Babiše získali pro Hrad 16 milionů navíc. Úspěch se jim podařil při finálním hlasování o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Ministryně financí Alena Schillerová navíc podpořila ve třetím čtení zákona všechna dílčí hlasování, které schválil rozpočtový výbor a poslanci komunistické strany.
Stojí si hnutí ANO opravdu pevně za podporou zdanění náhrad za církevní restituce? Druhé čtení předlohy KSČM na mimořádné schůzi sněmovny trvalo dlouhých pět hodin. U řečnického pultu se vystřídalo několik desítek poslanců ze všech stran. Zákonodárců hnutí ANO však jakoby se debata skoro netýkala. Do diskuse byl řádně přihlášen pouze Jiří Mašek, několik dalších poslanců mluvilo jen krátce ve faktických poznámkách. Přitom pokud komunistický návrh sněmovnou projde, hlasy hnutí ANO tomu přispějí největším dílem.
Kandidátku KSČM do voleb do Evropského parlamentu povede současná europoslankyně Kateřina Konečná. Její protikandidát a další europoslanec Jaromír Kohlíček dostal zhruba čtvrtinu hlasů. Konečná je místopředsedkyní komunistů pro evropské záležitosti a zhruba čtvrt roku již volby chystá. Komunisté za kampaň plánují utratit zhruba 7,5 milionu korun.
Sněmovna posunula do závěrečného schvalování předlohu poslanců KSČM o zdanění peněžitých náhrad, které dostávají církve od státu za majetek nevydaný v restitucích. Hlasování by se mohlo uskutečnit na schůzi, která začne ve druhé polovině ledna. Novela bude čelit ve sněmovním finále návrhu na zamítnutí, který podala TOP 09.
Komunisté se chystají skrze agendu zdanění církevních restitucí demonstrovat svojí současnou moc. Shodují se na tom představitelé opozice před čtvrtečním projednáváním komunistického návrhu v Poslanecké sněmovně. Novela totiž nemá podle nich šanci uspět u Ústavního soudu, ten zřejmě bude muset o návrhu v konečné fázi definitivně rozhodnout. „Pro komunisty je to vítaná příležitost pro demonstraci síly a zatlačení Andreje Babiše do kouta,“ uvedla poslankyně Miroslava Němcová (ODS).
Komunisté sebrali 65 poslaneckých podpisů k svolání mimořádné schůze, na které chtějí v druhém čtení projednat návrh na zdanění církevních restitucí. Sejít by se poslanci mohli za týden v pátek. Novinářům to řekli předseda KSČM Vojtěch Filip a šéf sněmovního klubu Pavel Kováčik. K iniciativě, která má čelit obstrukcím ze strany pravice, se podle Kováčika přidala část poslanců SPD, ANO a ČSSD. „Využijeme všechny procedurální záležitosti, abychom ten zákon prosadili,“ doplnil Filip.
Živá diskuze se odehrála na půdě sněmovny, kde komunisté probírali privatizaci státních společností v letech 1992 až 1998. „Něco jiného je privatizace a něco jiného rozkrádání. Ne nadarmo se říká, že máte na klopě modrou straku,“ řekl směrem k ODS komunista Zdeněk Ondráček. Poslanec za ODS Karel Krejza při svém projevu obhajoval tehdejší privatizaci a zkritizoval včerejší odsouhlasení čerpání z privatizačních fondů. „Dovoluji si panu předsedovi předat mikulášský dárek, který byl v roce 1988 podpultové zboží a byl jenom ze známosti,“ řekl Krejza směrem k šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi a poté mu předal toaletní papír.
Komunisté, kteří se po 29 letech podílejí na vládě, si chtějí došlápnout na privatizaci podniků z devadesátých let. Poslanci budou období probírat v pevně zařazeném bodu nazvaném „nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 – 1998“. Podle poslance Pavla Žáčka (ODS) se jedná pouze o komunistickou provokaci, která je v historické souvislosti absurdní.
Omluvu maďarskému premiérovi Orbánovi si mohl prezident Miloš Zeman odpustit. Tak se vyjadřují někteří členové sněmovního zahraničního výboru, kteří okomentovali krok šéfa diplomacie Tomáše Petříčka. Ten před pár dny formálně změnil kategorie čtyř velvyslanectví, včetně toho v Budapešti. Prezident Zeman tak pokračuje v tlaku na ministra zahraničí, kterého má v nelibosti kvůli Petříčkově externímu poradci Miroslavu Pochemu.
Předsednictvo i výbor ANO na úterním jednání jednomyslně podpořily premiéra a předsedu hnutí Andreje Babiše. K informacím o údajném únosu Babišova syna na Krym kvůli kauze Čapího hnízda se tak vyjádřily stejně jako předtím poslanecký klub hnutí. Šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek po jednání stranických orgánů novinářům řekl, že předpokládá, že návrh na vyslovení nedůvěry vládě neuspěje.
KSČM na pátečním hlasování o nedůvěře vlády podpoří vládu Andreje Babiše. Oznámil to předseda komunistů Vojtěch Filip po jednání výkonného výboru strany, který to doporučil svým poslancům. Zhruba hodinu a čtvrt na jednání strávil i právě Babiš. Komunisté úterní jednání svolali minulý týden poté, co se objevily informace o údajném únosu premiérova syna Andreje mladšího na Krym.
Místnímu sdružení občanských demokratů v Rychnově nad Kněžnou, které po volbách uzavřelo koalici s komunisty, hrozí zrušení. Stranické usnesení z roku 2006 totiž spolupráci s komunisty zakazuje. Podobná situace je i v Hranicích. Podle předsedy ODS Petra Fialy mají nyní možnost odejít z té koalice, nebo strana bude postupovat v souladu se stanovami, to znamená, že dojde k zrušení místních sdružení. Fiala to řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize.
Česká vláda nepovažuje v tuto chvíli za aktuální otázku požadavku na vymáhání reparací od Německa. Případné rozhodnutí odškodnění vymáhat by nepokládala za šťastné. Uvedl to předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance KSČM Jiřího Valenty, která se týkala nároku české strany na případné reparace od Německa. Valenta svojí interpelací reagoval na záměr Polska, které chce od Německa vymáhat odškodnění.
TOP 09 a KDU-ČSL chtějí vrátit vládě k přepracování návrh státního rozpočtu na rok 2019. Vadí jim čtyřicetimiliardový deficit i struktura navrhovaných výdajů. Rozpočet v prvním čtení nepodpoří ani STAN a SPD. Rozpočet ale v prvním čtení přesto patrně uspěje, menšinové vládě ANO a ČSSD dodá potřebné hlasy KSČM. Komunisté však zatím neslibují podporu pro závěrečné hlasování o rozpočtu. Sněmovna začne návrh rozpočtu projednávat ve středu.
Ústřední výbor KSČM na svém jednání vyslovil zásadní nesouhlas s platformou Restart, jejíž vznik nedávno oznámil kritik současného vedení strany Josef Skála. Na tiskové konferenci po jednání výboru to novinářům řekl předseda strany Vojtěch Filip.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček obdržel tento týden ocenění od Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Pamětní medaili s nápisem Za vlast a za svobodu mu předal předseda svazu Jaroslav Vodička. Vyplývá to z fotografií na Ondráčkově facebookovém profilu, na které dnes upozornily servery Forum 24 a iDNES.cz. Ondráček se před listopadem 1989 účastnil policejních zásahů proti účastníkům protirežimních demonstrací.
Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála nepřímo vyzval současného předsedu komunistické strany k rezignaci. Negativně se také staví k současné podpoře KSČM vládě. Podle něj by komunisté měli přitvrdit v podmínkách, za kterých jsou ochotni Babišovu vládu tolerovat. Vyplývá to z rozhovoru pro server iDnes.cz.
Sněmovna by neměla vydat k trestnímu stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM). Plénu to doporučil mandátový a imunitní výbor, řekl novinářům jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM). Policie chce Ondráčka stíhat kvůli výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi.
Sněmovna rozhodne o vydání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání na schůzi, která začne zhruba za měsíc. V pátek dolní komora projednávání policejní žádosti odročila. Poslanci ještě nemají stanovisko mandátového a imunitního výboru, který se k záležitosti opět sejde v úterý.
Vládu Andreje Babiše čeká první ostrá zkouška. Úterní schůze Poslanecké sněmovny je první od doby, co Andrej Babiš získal se svou menšinovou vládou důvěru. Nadcházející schůze, která má v návrhu programu na 185 bodů, by měla otestovat pevnost hlasovací koalice ANO, ČSSD a KSČM. Není ale jasné, zda spolupráce tří stran bude pokračovat. Komunisté jsou totiž stále pobouření ze slov předsedy vlády Andreje Babiše, že KSČM měla být v minulosti zrušena.
Ve středu členové ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny hlasováním podpořili zdanění náhrad církevních restitucí. Pro návrh byli nejen členové vládních stran ANO a ČSSD společně s členy KSČM, která návrh předložila a vládu podporuje, ale také předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek a poslanec Jan Hrnčíř z SPD. Zejména Michálkovo rozhodnutí hlasovat pro zdanění náhrad církevních restitucí se setkalo s nevolí jiných politiků.
Zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek, který jim stát nevydal v restitucích, Sněmovna možná schválí. Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, podpořil ve středu ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor ve středu začal projednávat policejní žádost o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Případ se týká Ondráčkových výroků vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Výbor debatu po zhruba 45 minut dlouhém jednání přerušil do 25. září, na kdy byli pozváni vyšetřovatel případu a státní zástupce. Poslanci do té doby mají příležitost nahlédnout na policii do spisu.
Policie ve středu odpoledne požádala o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka ke stíhání. Informaci České televize potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). Ondráček ani Grospič neřekli, kvůli čemu chce policie Ondráčka stíhat. Poslancům žádost adresovalo obvodní ředitelství policie Prahy 2.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček považuje referendum o anexi Krymu za platné, české úřady jsou podle něho v zajetí rusofobních nálad. Navrhoval by také zrušení protiruských sankcí, které prý byly přijaty na rozkaz USA. Vyjádřil se tak po své neoficiální návštěvě okupovaného poloostrova, na který odcestoval společně se senátorem za hnutí Severočeši.cz Jaroslavem Doubravou a bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou.
Básník Petr Hruška v reakci na vyslovení důvěry Babišově vládě odstoupil z poroty, která vybírá laureáty Státní ceny za literaturu. „Jistě, každá vláda je pochybná a ve své podstatě nebezpečná, vůči každé vládě lze mít oprávněné výhrady a námitky, neboť lidé jsou nedokonalí, a tedy k vládnutí v pravém slova smyslu nepředurčení. (...) My ale máme od včerejška stát představovaný vládou, která na takové úsilí rezignovala. Poprvé od listopadu 1989 se nepokrytě a ochotně využívají politické síly, jež považuji za nelidské a zhoubné.
