rekonstrukce strany?

Čeští komunisté chtějí po čtvrt století přehodnotit své dlouhodobé cíle a program

sjezd KSČM -

Foto: Jan Zatorský

rekonstrukce strany?
Čeští komunisté chtějí po čtvrt století přehodnotit své dlouhodobé cíle a program

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

KSČM čeká podobně jako ostatní parlamentní strany přelomový rok. Strana se sice nechystá obměnit své vedení, ale po téměř 30leté existenci bude měnit svou strukturu a dlouhodobý program. Komunisté totiž musí reflektovat nové skutečnosti. Na jednu stranu se poprvé v historii díky své podpoře vlády nějakým způsobem na vládnutí podílejí, zároveň také připouštějí, že je potřeba jasně stanovit svůj vztah k Evropské unii. „Jsme součástí Evropské unie, nemůžeme to ignorovat,“ řekl pro Echo24 Leo Luzar, místopředseda poslaneckého klubu KSČM.

Komunisté se během roku dvakrát sejdou k zásadním otázkám budoucnosti strany. V dubnu pořádá KSČM konferenci k organizační struktuře strany a v červnu zase konferenci programovou, kde se členové strany chystají program aktualizovat. „Musíme aktualizovat náš volební program, ten dlouhodobý máme od roku 1992 a logicky v něm nemůžeme reagovat třeba na naše členství v Evropské unii. To se musí změnit,“ řekl Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM.

Původní dlouhodobý program vychází z kladenského programu z roku 1992. „Kladenský program už je poměrně dlouhodobě starý. Na konci 20. století nemohl reflektovat všechny výzvy nadcházejícího století, takže jsme si řekli, že je potřeba program aktualizovat,“ uvedla pro Echo24 místopředsedkyně strany Kateřina Konečná.

Kladenský program působí vskutku zastarale a používá jazyk minulého režimu. Například v úvodu se píše: „Kapitalismus přes všechny změny zůstává společenskou soustavou, která umožňuje, aby jedna část obyvatelstva žila na úkor jiné,“ nebo: „Nejvyspělejší země přicházejí o své iluze o dosažení společnosti všeobecného blahobytu. Hledání alternativních tendencí proto vytváří možnost nového rozvoje komunistického a socialistického hnutí v souladu s nejlepšími tradicemi těchto hnutí.“

Nový dlouhodobý program se bude muset věnovat mezinárodní situaci, která se od roku 1992 zásadně proměnila. „Berme, že působíme třeba v rámci Evropské sjednocené levice a v dalších mnoha evropských organizacích, i když někde pouze jako pozorovatelé. Může se tedy nastolit otázka, zda se nestat řádnými členy těchto organizací. Programových otázek v rámci mezinárodní spolupráce je mnoho, a je možné, že se budou na konferenci řešit,“ uvedl pro Echo24 místopředseda komunistických poslanců Leo Luzar.

„My jsme součástí Evropské unie, nemůžeme to ignorovat. V Evropě je velké množství levicových stran, dokonce i levicovějších, než se považujeme my. Přesto zatím ta spolupráce probíhá pouze nárazově, popřípadě informačně. Spolupráce levicových stran proto potřebuje taky nějaký impuls. To by měl být cíl nás, kteří jsme součástí Evropské unie a máme zastoupení v Evropském parlamentu, abychom se třeba pokusili zvednout otázky, které trápí levici v rámci Evropy. Když se podíváte na levicové programy v severních zemích a zároveň v jižních, tak je jasné, že tam je spousta témat k diskusi, které by bylo potřeba zvednout a hledat na ně odpovědi,“ dodal Luzar.

Evropská unie by měla být tématem dlouhodobého programu i podle europoslankyně Kateřiny Konečné. „My se k Evropské unii stavíme kriticky především v tom, kam a jak se dostala, a také kdo jí řídí. Myslíme si, že bychom měli otevřít smlouvy a udělat jejich revize. To co se s Evropskou unii stalo po Lisabonské smlouvě nám rozhodně nevyhovuje. My bychom rádi dali více kompetencí do rukou členských států, aby třeba i národní parlamenty měly daleko více pravomocí zasahovat do případné evropské legislativy. Tyto body jsou součástí i našeho programu pro evropské volby. Jaký bude definitivní text dlouhodobého programu, budeme vědět až v tom červnu, bude to záležet na vnitrostranické diskusi.“

Podle Luzara by se měl program věnovat například i otázce tolerance vlády. „Další okruh otázek se bude týkat i vnitrostátní politiky. My samozřejmě tolerujeme současnou vládu, může se však ukázat, že naši členové mají jiné představy, ale to nechci předjímat. Také záleží na tom, co se do té doby bude dít, jaká bude vnitropolitická situace, nebo jak bude probíhat kampaň do Evropského parlamentu,“ uvedl Luzar pro Echo24.

Místopředseda strany Stanislav Grospič však rezolutně odmítá, aby se program zabýval současnou agendou. „Dlouhodobý program není na to, aby odpovídal na krátkodobé otázky. Pokud chceme, aby ten náš dlouhodobý program fungoval podobně jako ten kladenský – téměř 30 let, tak musí zohledňovat dlouhodobé cíle. Například otázka podpory vlády patří mezi krátkodobé programy,“ řekl Grospič serveru Echo24.

Kromě programové stránky se musí strana vypořádat i se svou vnitřní strukturou. Strana po takřka třech dekádách prošla značným poklesem své členské základny, na což musí komunisté reagovat. „Organizačně musíme být flexibilnější, abychom se mohli lépe prezentovat veřejnosti,“ řekl Vojtěch Filip.

O důvodech pro změnu struktury se rozhovořil i Leo Luzar. „Máme stanovy z roku 1990, které již neodpovídají modernímu fungování strany. Kdysi jsme měli statisíce členů, dnes jich máme podstatně méně. Potřebujeme tedy zavést úpravy v rámci stanov strany. Současné stanovy již neodpovídají optimálním podmínkám, ve kterých dnes fungujeme,“ řekl Luzar pro Echo24 ke konferenci k organizační struktuře strany. „My musíme reflektovat, že chuť občanů angažovat se v politických stranách je podstatně nižší, přestože si myslím, že se jednou lidé k těm tradičním politickým stranám zase vrátí,“ dodal.

Vojtěch Šeliga

6. ledna 2019