Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) v Berlíně představila souhrnnou zprávu o migrační politice. Fraserová si pochvaluje, že díky kontrolám na hranicích, které země zavedla v roce 2023 zabránila policie vstupu do země 50 000 lidí, kteří do ní chtěli vstoupit nelegálně. Žádosti o azyl zároveň klesly o polovinu. Fraserová si pochvaluje také vzestup legální migrace a vzrůst kvalifikovaných pracovníků.
Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Vyjednavači CDU a SPD, kteří dohadují vznik nové německé velké vládní koalice, se nedávno dohodli na bezprecedentním zbrojení a nyní chystají další omezení svobody slova. Plánují zakročit "proti lžím". Vyplývá to z vyjednávacího dokumentu pracovní skupiny „Kultura a média“, který získal deník Bild. V souladu s tím by se měl zvýšit tlak na sociální média a měly by být omezeny takzvané fake news. Záměrné šíření údajně nepravdivých zpráv nemá nově spadat pod svobodu projevu.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz jedná s představiteli sousedních zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy, o omezení migrace. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal německý bulvární list Bild. Podle něj se chce Merz s Českem, Polskem, Rakouskem, Švýcarskem a Francií dohodnout na společném postupu při odmítání migrantů na hranicích. V Německu vedou po únorových volbách jednání o vládní koalici Merzova konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Ve světle toho, jak se různé evropské země chystají na začlenění svých občanů do případných branných povinností, je nová německá vládní koalice v tomto směru ostře rozdělena. Zatímco křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou pro okamžité zavedení povinné vojenské služby, socialisté (SPD) jsou zdrženlivější. Zároveň se ale oba politické subjekty shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením, což je třeba řešit rychlou modernizací a efektivními nákupy nových technologií a zbraní bez zbytečné byrokracie.
Americká cla na dovoz aut jsou velmi špatnou zprávou pro Evropskou unii, řekl dnes francouzský ministr financí Éric Lombard. Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámení o clech odsuzuje, zároveň ale volá po urychleném jednání s Američany. Britská ministryně financí Rachel Reevesová by ráda zabránila konfrontaci se Spojenými státy. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že od dubna začne platit 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.
Ve čtvrtek čeká Německo přistání dalšího letadla s afghánskými uprchlíky. Podle informací deníku Bild letoun přiveze přibližně 200 osob, které jsou považovány za zvláště ohrožené. Jedná se o druhý charterový let v tomto měsíci, který přiváží lidi z Afghánistánu do Německa. Tentokrát mělo letadlo přistát na letišti Langenhagen v Hannoveru. Tento letištní komplex ve spolkové zemi Dolní Sasko disponuje speciálním terminálem D, který se obvykle využívá pro soukromé akce a není určen pro běžný cestovní provoz.
Trumpova nová cla tvrdě dopadne na německé automobilky. Automobilový svaz VDA bije na poplach a vyzývá k okamžitému jednání mezi USA a EU. Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25% cel na všechna auta vyráběná mimo Spojené státy, což je pro německý automobilový průmysl, který už teď čelí značným problémům, silně negativní zpráva. Jak informoval deník Bild, jde o zásah, který přichází v nejhorší možnou chvíli – zisky automobilek jako VW, Porsche či BMW v posledním roce dramaticky klesly.
V Německu dál roste podpora opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), která je především svými oponenty označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury INSA by nyní získala 23,5 procenta hlasů. To je nejvyšší hodnota, jakou jí kdy průzkum této agentury naměřil. Její potenciál sahá až ke 30,5 procenta, míní zástupci agentury. CDU/CSU, která se nyní s SPD snaží dojednat koaliční vládu, by získala jen 27 procent hlasů.
Německé spolkové země čelí obrovským finančním tlakům kvůli vysokým nákladům na migranty. Přestože se očekávalo, že nově umožněné zadlužení na spolkové úrovni přinese investice do obrany, infrastruktury, škol, školek nebo nemocnic, realita ukazuje i jiný směr – peníze míří na zvládnutí migrační krize. Píše například Bild. Jen Berlín plánuje využít až 1,3 miliardy eur z nového zadlužení právě na pokrytí nákladů spojených s migranty.
Německá koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD jsou v ohrožení. Sporná změna ústavy sice prošla, ale stranám se zatím nepodařilo dojít ke shodě na důležitých bodech. K největším roztržkám dochází ve finančních otázkách, zejména pak v debatách o rozpočtu a daních. Ačkoliv koaliční strany mají do pondělního odpoledne představit výsledky jednání 16 pracovních skupin, které byly pro vyjednání koaliční smlouvy zřízeny, zdá se, že se tak nestane.
Tři evropské mocnosti a Skandinávci připravují plány, jak převzít větší odpovědnost za obranu kontinentu od USA, včetně možnosti řízeného ústupu Spojených států z aliance v průběhu příštích pěti až 10 letech. Uvedl to tento týden deník Financial Times. Spojené království, Francie, Německo a severské země patří mezi země zapojené do neformálních, ale strukturovaných diskusí, uvedl list s odkazem na čtyři evropské úředníky zapojené do rozhovorů.
Po únorových volbách do Bundestagu v Německu výrazně klesá oblíbenost CDU/CSU. Vítězné straně, respektive unii, šlape nyní na paty ve volbách druhá AfD, která za CDU/CSU zaostává o pouhé čtyři procentní body. Vyplývá to z průzkumu německého institutu INSA pro deník Bild. Výsledek AfD je stejně dobrý jako naposledy v lednu 2024, naopak CDU/CSU dosáhla takto slabého výsledku naposledy v říjnu 2023.
Vyhrocené vztahy v současné době panují mezi našimi severními sousedy – Německem a Polskem – a Evropskou komisí (EK). Příčinou je opakované prohlášení polského předsedy vlády Donalda Tuska, který uvedl, že Polsko nebude přijímat migranty navrácené z Německa. Podle mluvčího Evropské komise by se ale jednalo o porušení práv Evropské unie, které je Polsko, jako její člen, povinno dodržovat, informuje polský deník Do Rzeczy.
Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz kvůli nejasnému financování.
Tanker Eventin, který je součástí takzvané ruské stínové flotily a nyní kotví u ostrova Rujána, nesmí opustit Německo. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německého ministerstva financí. Časopis Der Spiegel předtím napsal, že loď, nad kterou v lednu ztratila její posádka v Baltském moři kontrolu, Německo zabavilo. Podle mluvčího není případ ovšem ještě právně uzavřený.
Německý ministr obrany Boris Pistorius se chystá svolat krizovou schůzku s představiteli armády kvůli nákupu amerických zbraní. Hlavním tématem by přitom měly být stíhačky F-35, informoval s odvoláním na své zdroje list Süddeutsche Zeitung (SZ). Plánovaný nákup bojových letounů v rozhovoru s listem Der Tagesspiegel zpochybnil bezpečnostní expert budoucí vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Roderich Kiesewetter.
Hesensko coby první spolková německá země hodlá zavést plošný zákaz používání mobilních telefonů na základních školách. Zákaz se má vztahovat na všechna mobilní zařízení (tj. také chytré hodinky, tablety atd.). Totéž má s výjimkami platit i na středních školách. Navrhovaný zákon bude tento týden předložen hesenskému zemskému parlamentu ve Wiesbadenu, píše německý server Bild. Zákon má prohlásit všechny školní budovy a objekty ve spolkové zemi za tzv. "ochranné zóny" pro chytré telefony.
Pořadatelé tradičních veřejných akcí v Německu se obávají, že nebudou schopni zajistit přísnější bezpečností opatření, která zavedly úřady po incidentech, jako byl útok na vánoční trh v Magdeburgu či útok během demonstrace odborářů v Mnichově. S nimi totiž přichází složitější organizace a zvyšování nákladů, což pro mnoho pořadatelů a obcí představuje zásadní problém. Podle německého listu Bild by však finance neměly být překážkou pro zajištění bezpečnosti těchto akcí.
Německý Bundestag v úterý schválil ústavní změny v dluhové brzdě, které umožní investovat až bilion eur do budování obrany a infrastruktury. Zatímco na ústavních změnách se politici shodli v rekordním čase, jednání o nové vládě se zadrhávají, když už i z CDU se začínají ozývat hlasy, že nový kabinet nebude do Velikonoc. Po volbách byl přitom kandidát na kancléře Friedrich Merz přesvědčen, že do té doby novou vládu určitě vyjedná. Ústavní změny schválil ještě Bundestag, který vzešel z voleb v roce 2021.
Německo hází v posledních dnech jeden granát za druhým. A nechme teď stranou výroky šéfa Evropské lidové strany a člena bavorské CSU Manfreda Webera, který by chtěl vytvořit společnou evropskou armádu, zavést post evropského náčelníka generálního štábu a přejít na válečnou ekonomiku. Kolega Daniel Kaiser o pravděpodobném příštím kancléři Friedrichu Merzovi, předsedovi křesťanských demokratů, nedávno napsal, že už „ve jménu zbrojení stačil opustit většinu původních konzervativních pozic“. Ač se to tak možná původně nezdálo, stává se z toho stále přesnější tvrzení.
Německý průmyslový koncern Siemens hodlá zrušit kolem 6000 pracovních míst, z toho téměř polovinu v Německu. Firma to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Siemens na konci září zaměstnával po celém světě kolem 327.000 lidí. Podnik působí rovněž v České republice, kde má podle svých internetových stránek přes 10.000 zaměstnanců. Mluvčí Siemens ČR Mariana Kellerová ČTK řekla, že rušení se týká zejména Německa a plány pro ostatní země včetně Česka zatím oznámeny nebyly.
Nevím, jestli se to obecně ví, ale nejhezčí město v blízkosti našich státních hranic je určitě Zhořelec. Čili Görlitz. Na mapě to dělá nějakých dvacet kilometrů od hraniční obce Černousy ve Frýdlantském výběžku, ale praktičtější je se tam dostavit spořádaně po železnici z Liberce s přestupem v Žitavě, jež mimochodem taky stojí za vidění. Kdo do Görlitzu přijede autem, přijde o krásné nádraží, kterým se s belle époque loučila secese. Jest to totiž nádraží postavené těsně před první válkou, která začala, ještě to ani nebylo hotové.
Odcházející německá zelená ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se chystá do New Yorku. Po odchodu ze spolkové vlády má dostat vrcholnou funkci v OSN, píše deník Bild. Baerbocková jako ministryně několikrát vzbudila pozornost svou neznalostí zeměpisu a dalších obecně známých skutečností. Přitom spolková vláda již svou kandidátku dříve vybrala a to známou diplomatku Helgu Schmidovou, generální tajemnici OBSE. Ta ale nyní musí ustoupit zelené politické nominantce.
Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.
Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.
Německý hospodářský institut Ifo dál snížil odhad růstu německé ekonomiky na letošní rok. Místo dříve předpokládaných 0,4 procenta ekonomika podle něj vykáže růst jen o 0,2 procenta. Ifo o svém odhadu dnes informoval v tiskové zprávě. Výhled na letošní rok minulý týden snížily i další přední instituty DIW a IfW. Všechny tři ústavy očekávají silnější růst až v příštím roce. Vliv na odhad vývoje německé ekonomiky má nejistota, která plyne z politického vývoje v Německu i USA.
Německo se s novou nadcházející vládou ocitá ve víru bezpečnostních obav a připravuje se na ty nejhorší scénáře. Neprůstřelné vesty nebo přenosné domácí bunkry už nabízí i běžně obchodní řetězce a supermarkety jako je diskontní řetězec Norma působící i v ČR. Kromě toho Bavorsko začíná monitorovat připravenost tamních nemocnic pro krizové situace. Zatímco vláda plánuje masivní investice do Bundeswehru, běžní občané hledají způsoby, jak se sami chránit a připravit na válku s Rusy.
K hrůznému útoku došlo v neděli kolem desáté hodiny ráno na tramvajové lince 3 v Geře v Durynsku, kdy neznámý cestující polil 46letou ženu hořlavou kapalinou a zapálil ji. K incidentu došlo na trase Bieblach-Ost – Lusan. Pachateli se podařilo uprchnout z tramvaje, když se otevřely dveře a utíkal směrem na Gera-Langenberg. O zprávě píše deník Bild.
Šéf Evropské lidové strany a šedá eminence německé politiky Manfred Weber (CDU) požaduje vytvoření společné evropské armády a ustanovení postu evropského náčelníka generálního štábu, který bude velet ostatním evropským armádám. Současně tlačí na urychlení přechodu na válečnou ekonomiku, kdy se budou zbraně vyrábět na tři směny nonstop a o víkendech. Weber to prohlásil v rozhovoru pro Welt Am Sonntag.
