V únoru 2021 se ruský tank T-14 na platformě Armata poprvé předvedl za ruskými hranicemi, když byl vystaven na veletrhu ve Spojených arabských emirátech. Jako obvykle pak obrněnce tohoto typu projížděly centrem Moskvy na přehlídce konané 9. května. Vzbudilo to další kolo debat o budoucnosti tohoto tanku, který je dosud oficiálně prezentován coby „klenot“ ruského zbrojního průmyslu.
Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po dnešním společném jednání na ministerstvu financí to oznámili ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). V roce 2023 má rozpočet ministerstva obrany vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo schváleno 75,4 miliardy korun.
Bulharsko pošle na své hranice s Řeckem a Tureckem až 700 vojáků. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany, podle kterého migrační tlak na zemi roste, uvedla agentura AFP. V Řecku nevládní organizace protestují proti zpřísnění azylového zákona, jenž má usnadnit vyhoštění migrantů ze země. Podle agentur obě opatření souvisejí s očekávanou migrační vlnou z Afghánistánu, kterého se v uplynulých týden zmocnilo radikální hnutí Tálibán.
Tálibánci přišli po odchodu aliančních vojsk z Afgánistánu zdarma a někdy i bez boje k pokročilé vojenské technice a zbraním, se kterými v zemi operovala vojska NATO a Západem vyzbrojená afghánská armáda. Islámští radikálové se zmocnili nejen několika moderních amerických vrtulníků Black Hawk a stovky starších vrtulníků ruské výroby, ale také odstřelovacích pušek, granátů i vojenských vozidel. Po české armádě zůstala v Kábulu čtyři terénní vozidla značky Toyota.
Při evakuaci české ambasády v Afghánistánu čeští vojáci skartovali a spálili tajné materiály a zničili vybavení, které nemohli odvézt. V operačním centru velvyslanectví vytrhali i kabely ze zdi, řekl dnes novinářům velitel jednotky Vojenské policie KAMBA, která měla na starosti ochranu velvyslance i ambasády. Jeho jméno ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti nezveřejnilo. Velitel řekl, že pro Vojenskou policii pracuje osm let, předtím osm let sloužil v armádě.
Polsko se rozhodlo zastavit své evakuace z Afghánistánu vzhledem k tomu, že se blíží termín 31. srpna, do kdy by měli zemi opustit američtí vojáci, kteří zajišťují bezpečnost přepravy lidí z kábulského letiště do zahraničí. Podle agentury AP to dnes sdělil náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz. Ten uvedl, že skupina, která dnes odletěla z Kábulu a nyní se nachází v Uzbekistánu, je poslední skupinou evakuovanou Polskem. Další letadlo je podle něj na cestě do Varšavy.
Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany. Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutá termín odchodu 31. srpna, uvedl v úterý americký prezident Joe Biden.
Žádná afghánská armáda ani vláda se nezhroutily, protože nikdy neexistovaly. To v rozsáhlém rozhovoru pro The Jerusalem Post popisuje bývalý řadový příslušník americké pěchoty v Afghánistánu a později bezpečnostní kontraktor Graham Platner. Odhaluje znepokojující míru korupce a plýtvání, které stály za neúspěchem mise v Afghánistánu a důvody, proč země padla do rukou teroristů z Talibánu během několika dní. Všichni podle něj jen předstírali, ale byl to jen podvod.
Účty na sociálních médiích spojované s radikálním islamistickým hnutím Tálibán v posledních dnech rozšiřují propagandu s vojáky elitní tálibské jednotky Badri 313 Battalion. Příslušníci jednotky jsou na první pohled díky ukořistěné výzbroji k nerozeznání od amerických vojáků. Na jednom nedávno zveřejněném snímku také zesměšňují jednu z nejvíce ikonických válečných fotografií, pořízené za druhé světové války během bitvy o Iwodžimu. Píše o tom server Fox News.
Na Vlastu Parkanovou si člověk pamatuje jako na dobrou energií nabitý zjev české politiky. Bylo to ještě v letech, kdy se tam objevovaly osoby, které mluvily normálně, byl za nimi vidět normální život, měly normální životní projevy. Tedy třeba si rády zazpívaly, čímž zároveň daly najevo, že politika není v jejich životě to úplně hlavní a jediné. Šly do ní proto, že jim to šlo – a také jim o něco šlo.
Piloti letadel do afghánského Kábulu musejí ve vzduchu i na letišti sami mezi sebou udržovat rozestupy, aby se letouny nesrazily. Na kábulském letišti je provizorní systém informování letadel zahlcený a špatně slyšitelný, piloti podle pokynů řízení provozu přistávají a vzlétají na vlastní nebezpečí. Své zkušenosti z třetího evakuačního letu do Kábulu popsal jeho pilot, jehož vyjádření ČTK poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Do Prahy se z afghánského Kábulu vrací třetí český vojenský evakuační letoun. Na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Ve středu dopoledne místního času akci koordinoval krizový štáb Armády ČR a ministerstva zahraničí, informoval ministr Jakub Kulhánek. Na palubě třetího evakuačního letu je 62 pasažérů. Jsou mezi nimi i čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko.
Podle Lumíra Němce, který působil jako voják Armády ČR na několika bojových misích včetně té v Afghánistánu a v minulosti byl také náčelníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie, se v Afghánistánu nadále nacházejí tlumočníci, kteří spolupracovali s Čechy a stále čekají na záchranu. Němec pomáhal zprostředkovat kontakty také mezi dalšími tlumočníky a českými úřady, některé z nich se už podařilo evakuovat do ČR.
Republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, dcera někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, ostře kritizuje stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Rychlý obrat, který přišel v souvislosti se stahováním spojeneckých vojsk ze země, nazvala „pohromou“ a „americkou kapitulací“. Cheneyová se při té příležitosti opřela jak do prezidenta Joe Bidena, tak do jeho předchůdce Donalda Trumpa.
České vojenské letadlo veze z Kábulu 87 pasažérů. Jsou mezi nimi Češi, Afghánci i dva občané Evropské unie. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Informaci potvrdilo i ministerstvo obrany. Evakuační speciál z Kábulu odletěl dnes odpoledne. Na palubě je podle ministrů obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) i velvyslanec Jiří Baloun, vojáci a místní spolupracovníci s rodinami.
Zatímco Česká republika čelila v pondělí kritice veřejnosti, že prvním evakuačním letem z Afghánistánu odletělo jen 46 osob, Němci uskutečnili první evakuační let až v úterý. Na palubě letounu, který má kapacitu 114 míst, se ale nacházelo jen 7 osob. Podle německé ministryně obrany se nestihl dostatek lidí v chaosu, jenž v Kábulu panuje, dostat včas na letiště. Německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) řekla, že odletět mohl jen ten, komu se v pondělí podařilo i přes chaos na letiště dostat.
Letadlo, které má z Afghánistánu evakuovat do Česka další lidi, přeletělo z ázerbájdžánského Baku do Kábulu. S odvoláním na údaje z letových radarů o tom dnes ráno informovala Česká televize (ČT). Jde o druhý evakuační speciál, který Česko do Afghánistánu vypravilo. První dopravil v pondělí ráno do Prahy 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Pokračování evakuační mise potvrdil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Pokračujeme v leteckém mostu do Kábulu.
Islamistické hnutí Tálibán podle spolku Vlčí máky unesl jednoho z tlumočníků, který v minulosti pracoval pro českou armádu. Spolek, který stojí za iniciativou Zachraňme tlumočníky, to uvedl na svém facebooku. Informaci mu sdělil bratr tlumočníka. Další ze spolupracovníků české armády se podle spolku s rodinami skrývají. Do evakuačního letu naopak ministerstvo obrany pozvalo další dva z někdejších tlumočníků, kteří v něm původně nebyli.
Brzy ráno přistálo v Praze letadlo z Kábulu, které přivezlo 46 evakuovaných Čechů. O jeho odletu informoval pozdě večer premiér Andrej Babiš. Na letišti v pražských Kbelích dnes ráno přistálo první české vojenské letadlo, které z Afghánistánu přivezlo 46 Čechů a jejich spolupracovníků s rodinami. Informovala o tom ČT. Podle nedělního vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) bude záchranná akce pokračovat.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci z hnutí Tálibán začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat. Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí, informovala agentura AP.
Ministerstvo obrany vybralo afghánské tlumočníky, kterým poskytne pomoc. Primárně budou spolupracovníkům české armády nabídnuty peníze, vyloučeno není ani jejich přemístění do Česka. Vybraní Afghánci, kteří českým vojákům pomáhali v „nejaktuálnějším období“, budou přímo kontaktováni v nejbližší době, sdělila ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministerstvo zahraničí je připraveno udělit české ambasádě v Kábulu výjimku, aby mohla zajistit potřebná víza.
Prvních šest desítek nových osobních terénních automobilů Toyota Hilux v úterý převzali zástupci armády v Centru zabezpečení materiálem technických služeb ve Štěpánově na Olomoucku. Automobily ještě tento týden odjedou k vojenským útvarům, dostane je například 43. výsadkový pluk v Chrudimi. „Do konce roku jich bude 500,“ řekl při přebírce vozidel ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ve výbavě armády terénní automobily Toyota Hilux nahradí letitá vozidla UAZ a Land Rover.
Radikální islamistické hnutí Tálibán dobylo severoafghánský Kunduz, metropoli stejnojmenné provincie, která leží u hranic s Tádžikistánem. Krátce nato hnutí ovládlo i město Saripúl, správní středisko stejnojmenné provincie na severozápadě Afghánistánu. Informovala o tom dnes agentura AFP. Od pátku se tak bojovníci Tálibánu zmocnili v Afghánistánu už čtyř správních středisek.
Ve vojenském prostoru v Tádžikistánu vzdáleném zhruba 20 kilometrů od hranic s Afghánistánem ve čtvrtek začalo společné cvičení ruských, tádžických a uzbeckých vojáků. Potrvá do 10. srpna, informovala agentura TASS. Rusko se účastní rovněž armádního cvičení v Uzbekistánu. Manévry se konají v době, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace v Afghánistánu.
Červencový výbuch munice v bývalém výcvikovém prostoru v Chráněné krajinné oblasti Brdy má po zhruba dvou týdnech smutnou dohru. Jeden ze dvou poraněných vojáků totiž v úterý na následky zranění zemřel. Oznámila to Armáda České republiky na svém twitterovém účtu. Druhého propustili do domácího léčení. Incident stále šetří Vojenská policie pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes řekl, že je připraven nechat v Bělorusku rozmístit ruské jednotky, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost společného svazového soustátí. V současnosti to potřeba není, uvedl Lukašenko podle médií. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant uvedl, že Minsk nežádal Moskvu o rozmístění vojsk. Podle státní agentury Belta ujistil, že Bělorusko je s to v případě potřeby v mžiku postavit do zbraně půl milionu vojáků.
Barmský politik Ňjan Win, mluvčí strany Národní liga za demokracii (NLD) a hlavní poradce svržené barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij zemřel v úterý ve vězení poté, co se nakazil nemocí covid-19. S odvoláním na zdroje NLD o tom v noci na dnešek informovala agentura Reuters. Barma se v posledních měsících potýká s prudkým nárůstem počtu nakažených.
Rusko spolu s Uzbekistánem a Tádžikistánem uspořádá příští měsíc vojenské cvičení poblíž hranic s Afghánistánem. Cvičení ve vojenském prostoru v Tádžikistánu, vzdáleném jen 20 kilometrů od hranic s Afghánistánem, se uskuteční od 5. do 10. srpna, upřesnil velitel ruského Centrálního vojenského okruhu, generálplukovník Alexandr Lapin. Agentura Reuters poznamenala, že Moskvě dělá starosti výrazný postup bojovníků radikálního hnutí Tálibán po stažení amerických sil po 20 letech bojů z Afghánistánu.
Náš severní soused v květnu avizoval, že koupí turecké bojové drony Bayraktar TB2, které již demonstrovaly svoje schopnosti v několika regionálních konfliktech. Přicházejí i další zprávy, které naznačují velké sbližování Varšavy s Ankarou. Tyto kroky Poláků vyvolaly rozporuplné reakce, dokonce obvinění ze „zrady“ evropské křesťanské civilizace, jelikož Turecko pro ni představuje stále větší hrozbu. Proč tedy vůbec došlo k tomuto velkému obratu? A co z toho vyplývá pro Českou republiku?
Představení zcela nového ruského bojového letounu je hlavním lákadlem aerosalonu MAKS-2021, který začne v úterý na moskevském letišti Žukovskij. V uplynulých dnech se objevily fotografie stroje zakrytého černou plachtou, ale v neděli dopoledne unikly – možná záměrně, možná nikoli - snímky letounu bez plachty. Stále ovšem existuje daleko více otázek než odpovědí, a to včetně oficiálního označení. O existenci tohoto projektu se ví již delší dobu.
