Tuzemské Piráty jejich kritici často popisují jako stranu značně nepředvídatelnou, v jejíchž řadách se nachází mnoho osobností s názory řekněme výstředními až extrémními. Andrej Babiš si na podobných obavách postavil kampaň, zdá se účinnou, taky proto, že se v něčem potkává s obecným vnímáním té partaje a v něčem to odráží (přepjatě a zkresleně) třeba i zkušenosti s ní.
Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.
Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU).
Podle takzvaných exit pollů stanice ZDF, tedy průzkumů veřejného mínění provedených těsně po odchodu dotazovaných z volebních místností, na vítězství s větší pravděpodobností těsně dosáhli sociální demokraté SPD. Exit polly jim dávají 26 %, druhým CDU/CSU 24 %. Na kancléřský úřad tak sahá kandidát SPD Olaf Scholz. Výsledky ale mají být podle předchozích předpokladů velice těsné, například průzkumy stanice ARD dávají oběma vedoucím stranám shodně 25 procent hlasů.
Průběžná účast v německých volbách do Spolkového sněmu ve 14:00 činila 36,5 procenta, v roce 2017 do tohoto termínu hlasovalo 41,1 procenta oprávněných voličů. Oznámila to ústřední volební komise, která upozornila, že tato bilance nezohledňuje korespondenční hlasy. Podíl hlasů odeslaných poštou přitom podle některých analytiků může být letos s těmi prezenčními vyrovnaný. Hlasovat v 83milionovém Německu může letos 60,4 milionu lidí, z nichž 2,8 milionu může volit poprvé.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) si nedovede představit, že by byl ve vládě, která by prosazovala referendum o vystoupení ČR z EU. Dnes to řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. SPD zákonem o referendu, který by mimo jiné o vystoupení z EU umožnil hlasovat, podmiňuje koalici s ANO v dalším volebním období, uvedl dnes předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Podle Havlíčkaj by nemělo být bourané to, co bylo při tvorbě EU vytvořené, je ale třeba hájit české pozice.
Ve sněmovních volbách by nyní vyhrálo vládní hnutí ANO s náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), na třetím místě by skončila koalice Pirátů a STAN. ANO by volilo 24,5 procent voličů, což je pokles o tři body, koalici Spolu 23 procent voličů a koalici Pirátů a STAN 20,5 procent voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostala ještě SPD s 11,5 procenty a KSČM, která se pohybuje na hranici 5 procent. Vládu by mohly sestavit obě koalice Spolu a Pir/Stan. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar.
V Německu začaly parlamentní volby, ze kterých vzejde nový Spolkový sněm a nová spolková vláda, kterou po 16 letech již nepovede kancléřka Angela Merkelová. Podle průzkumů z posledních měsíců se souboj o kancléřský úřad zúžil na sociálního demokrata (SPD) Olafa Scholze a Armina Lascheta z koalice CDU/CSU, nástupce Merkelové. Oba kandidáti se liší jen kosmeticky a je jasné, že oba preferují směrování k federalistické a více levicové Evropě. To by umocnily i možné povolební koalice.
Již nikdy žádný lockdown, žádný nouzový stav a nikdy více zavřené školy. To jsou tři podmínky, které předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková požaduje po možném partnerovi ve vládě, který by vzešel z blížících se sněmovních voleb. Do něj vstupuje hnutí na kandidátce spolu se Svobodnými a Soukromníky. V rozhovoru pro Echo24 předsedkyně také řekla, že pro hnutí je tématem voleb Green deal a současné zdražování.
Situace krátce před volbami zůstává značně nejistá. Volební modely shodně ukazují na nejsilnější strany, ale také na skupinu stran oscilujících kolem pětiprocentní hranice, jejichž vstup do sněmovny může zásadně ovlivnit povolební vyjednávání. Stále také ve hře zůstává téměř třetina lidí - až 2,8 milionu voličů, kteří váhají, kterou stranu podpořit.
Rozsáhlé diskuze vyvolal na českém internetu příspěvek kandidáta Pirátů a Starostů na ministra zdravotnictví, právníka Ondřeje Dostála, který na Twitteru napsal, že nikomu, ani médiím není nic do toho, jestli je očkovaný. Mnozí Dostálovi vyčetli, že s tak vážným postem, o který usiluje, rozhodně nepřispívá k motivaci ostatních, aby se šli naočkovat. Expert na zdravotnické právo se k věci posléze vyjádřil, své přesvědčení hájil důležitostí existence ochrany soukromí ve zdravotnictví.
V Německu, u klíčového ekonomického partnera České republiky, se schyluje k nedělním volbám, které rozhodnou o složení tamějšího parlamentu na další čtyři roky. Na výhru si myslí především sociální demokraté (SPD) vedení současným ministrem financí Olafem Scholzem a konzervativní unie CDU/CSU, jejímž lídrem je Armin Laschet. Souboj může dopadnout ve prospěch kohokoliv, podle posledního průzkumu totiž dělí favority pouhé procento.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 %), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 %) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 %); údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Sociální demokraté v sobotu na brněnském výstavišti zahájili horkou fázi kampaně před říjnovými volbami do sněmovny a rozhodně bylo na co se dívat. Strana totiž zvolila relativně nezvyklý formát, kdy akcí provázeli dva poslanci ČSSD Roman Onderka a Jan Birke, na řadu přišlo i hudební vystoupení anebo volební klip, v němž předseda sociální demokracie Jan Hamáček pokuřoval a vysvětloval, že „celý jeho život je o hledání. Stále hledá klíče, mobil, psa nebo nějaká řešení“.
Nedostupné bydlení – téma číslo jedna i pro premiéra Andreje Babiše, alespoň soudě podle sobotního rozhovoru Lidových novin. Předseda vlády se v něm nechal slyšet, že by nechal do výstavby nových bytů vstoupit stát. Stavěl by byty pro státní zaměstnance s regulovaným nájmem. Větší podpory by se také dočkala bytová družstva. Babiš se zastavil i u blížících se sněmovních voleb. Dle očekávání se vymezil proti opozičním koalicím Spolu a Pirátů se Starosty, odmítl však vyloučit povolební spolupráci s SPD.
Sněmovní volby mohou být velice výnosným byznysem, a to dokonce i pro malé nebo recesistické strany, které ve finále získají jen pár procent hlasů a do sněmovny se vůbec neprobojují. Vydělává doslova každý započtený hlas, stačí získat alespoň 1,5 procenta. I zdánlivý neúspěch tak stranám může přinést ze státní kasy miliony. Třeba tříprocentní zisk by mohl vynést kolem 40 milionů korun.
Je mnoho vážných důvodů, proč považovat politický výskyt Andreje Babiše za pohromu pro zdejší společnost. Je to důvod ten a ten a ten, doplníte lehce sami. Za ten úplně hlavní ale Babiš ani moc nemůže a je v něm spíš nevinně. Tím je skutečnost, že se ho zdejší společnost nedokáže zbavit normálním způsobem, tedy tak, že ho odmítne ve volbách. Místo toho ho opakovaně volí, i teď to tak vypadá, že Babiš nedopadne špatně, čímž dává ta společnost najevo, jaká je. A není na to hezký pohled. Tedy aspoň pro nás.
Nikam jsme nezmizeli, spojenectví s Piráty nás naopak zviditelnilo a jako lídr jsem nasvícenější víc než kdy dřív, tvrdí šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Podle něj nejsou čísla z předvolebních průzkumů důležitá, Andrej Babiš sice stoupá, ale voliči se stejně budou rozhodovat na poslední chvíli. Středočeský lídr koalice v rozhovoru mluví také o tom, proč jsou podle něj stejnopohlavní sňatky stěžejním tématem nebo proč je nutné dostát trendu evropské zelené politiky.
Především v Praze a Brně v pátek proběhly demonstrace studentů za klima. V české metropoli prošli účastníci centrem města, aby pak skončili na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou, pochod prošel také Brnem. Protestních akcí se dohromady zúčastnilo několik stovek studentů. Protest je součástí celosvětové akce hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na příští vládu, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.
„Nejradši by parazitovali na pracovitých. Tak tohle fakt nechci!“ Facebookový profil premiéra Andreje Babiše přes noc publikoval velké množství různých příspěvků, v nichž se opíral do všeho možného, především pak do koalice Pirátů a hnutí STAN. Kritizoval mimo jiné náklonnost opozice k Bruselu či jejich otevřenost k migraci. Opozice Babiše označila za malé dítě. Premiér Babiš začal na svém oficiálním profilu na Facebooku přispívat krátce před půlnocí, od té doby přidal do rána 11 příspěvků, v nichž útočil na všechno možné.
Není nic staršího než včerejší průzkumy. Přesně dva týdny před volbami jsou stále desítky procent voličů nerozhodnuty, komu dají svůj hlas. A jestli vůbec volit půjdou. Podle sociologů z výzkumných agentur je letos společnost kvůli výrazné neukotvenosti a těkavosti voličů výrazně rozkolísanější než před kterýmikoliv předchozími volbami. Ve finiši už budou rozhodovat čistě emoce.
Pokud by výsledky středoškolských zkušebních voleb odrážely širší realitu, v Česku by zřejmě už dlouho kralovala Pirátská strana. Ačkoliv se letos zdá, že by studenti rozdali hlasy silně směrem k liberálnějším uskupením, v dřívějších letech chtěli do parlamentu s poměrně silným mandátem poslat například i Dělnickou stranu, naopak by podle nich už roky ve sněmovně neseděli komunisté. Ačkoliv se výsledky od skutečných voleb výrazně liší, určité trendy přepisující se do skutečných voleb v nich pozorovat lze.
Olga Richterová je pirátská místopředsedkyně a poslankyně, která se netají ambicí stát se po volbách novou ministryní práce a sociálních věcí. Myslí si, že by každý měl mít možnost žít jak chce a s kým chce, když nikomu neubližuje, stejnopohlavní páry jsou podle ní silně znevýhodněné. Evropský zákaz spalovacích motorů by nepodpořila, Green Deal ale může podle ní být i příležitostí. Naše firmy jsou schopny se na to připravit, bude to nová éra. Máme to vnímat jako příležitost, říká Richterová.
Česká republika jde volit ve vyhrocené době, kdy se celý svět probírá z roku a půl vypínání společnosti a ekonomiky kvůli pandemii čínského koronaviru. Ve chvíli, kdy se Evropská unie i hlasem českého premiéra Andreje Babiše rozhodla, že covidovou krizi využije k urychlení cesty k bezuhlíkové ekonomice, známé jako Green New Deal (Nový zelený úděl). Ta přináší ve jménu záchrany světa před klimatickou změnou vlnu zákazů a zdražování. Pokud nepřijdou nové technologie, které by tento trend zvrátily.
I když řádné schůze sněmovny jsou již u konce, tak zákonodárce bude čekat ještě jedno mimořádné jednání. A to s nezvyklým bodem, kterým je zmrazení platů politikům. Poslanci tak budou hlasovat o tom, zda jim dalších 5 let porostou platy, či ne. S návrhem přišel sám premiér Andrej Babiš, který ho přednesl na schůzi vlády. Na jeho hlavu se však nese kritika za pouhé populistické gesto, které se před volbami pravidelně objevuje.
Šestnáct let pod kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) přineslo stabilitu a prosperitu, a to nejen Německu, ale i celé Evropě, potažmo celému světu, míní bývalý velvyslanec v Německu a současný ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák. Připomněl, že Merkelová dobře rozuměla dění v Česku a dodnes umí trochu česky. V rozhovoru pro Echo24 zároveň říká, že usiluje o to, aby kancléřka zavítala na rozlučkovou zahraniční cestu do Prahy. Merkelová v poslední době navštívila několik států, ČR však vynechala.
Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici se snaží zaujmout potenciální voliče všemi možnými způsoby. Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček „přijal výzvu" zápasníka MMA Václava Mikuláška a šel na trénink do ringu. „Přijal jsem výzvu,“ pochlubil se Jan Hamáček na Twitteru a sdílel instagramový příspěvek MMA zápasníka, který si říká „Baba Jaga“. Na videu jsou záběry z tréninku zápasníka s politikem, na kterých ministr vnitra cení zuby.
Premiér Andrej Babiš sotva pár týdnů před volbami vytáhl emotivní video, na němž voliče straší zástupy drsně vyhlížejících demonstrantů s transparenty jako „Uprchlíci vítejte“ nebo „Zrušit auta“. Babiš na záběrech skřehotavým hlasem slibuje, že Čechy bude před takovým davem bránit. „Tohle fakt ne,“ tvrdí. Klip zapadá do premiérovy prezentace na sociálních sítích z posledních dní, kde Babiš uveřejňuje příspěvky, které by se daly označit za agresivní výkřiky.
Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů.
V tom, že „i po tom všem“ má Andrej Babiš slušnou šanci vyhrát volby, a dokonce sestavovat vládu, hrají samozřejmě roli peníze rozdávané důchodcům a státním zaměstnancům. Roli tu však hraje i Babišův talent vystupovat jako narušitel systému, který překonává úklady starého establishmentu. Kdyby to tak nebylo, nejspíš by jeho volební tým nevolil na reklamu pro volební Babišovu knihu slova: Čtěte, než to zakážou!
