Tag: Volby

Články k tagu

Podivná aféra

Připomíná to 11. září 2001, kdy Miroslav Macek jako velkou zprávu oznamoval svůj odchod z vedení ODS, aby vzápětí nato v New Yorku nalétávala letadla do Dvojčat. V pátek 30. května 2025 přišlo oznámení europoslance Filipa Turka, že povede středočeskou kandidátku Motoristů do sněmovny, což je samo o sobě docela důležitá zpráva. Ale Turka naprosto zastínil ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS, který ve sněmovně prosadil nový trestní zákoník a vzápětí rezignoval kvůli aféře s darovanými bitcoiny. Blažkova rezignace – dojde k ní během týdne, kdy toto Echo vychází – je málo pro hnutí ANO, které žádá rezignaci celé vlády.

Jižní Koreu nově povede opoziční kandidát. Už žádný další vojenský převrat, slibuje

Kandidát opozice I Če-mjong byl zvolen novým prezidentem Jižní Koreje. S odvoláním na volební komisi to napsala agentura AFP. Ještě před oznámením výsledků hlasování mu ostatně k vítězství pogratuloval jeho soupeř a vládní kandidát Kim Mun-su, který tak podle agentury Reuters přiznal porážku. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta hlasů, zatímco Kim 41,15 procent. Inaugurace se bude konat ve středu po oficiálním vyhlášení výsledků.

Blažek je stále na volební kandidátce do sněmovny. Fiala soudí, že o tom musí rozhodnout ODS v Brně

Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) chválí svého spolustraníka Pavla Blažka za rychlé podání demise z funkce ministra, v případě sněmovních voleb nijak nechvátá. Lidé si mají počkat na vývoj v dalších dnech, podle premiéra je správně, že Pavel Blažek situaci nejprve prodiskutuje se svou domovskou organizací.

Proti všem

„Rafał Trzaskowski jede do prezidentského paláce po široké dálnici,“ psala na podzim levicová polská revue Krytyka Polityczna. Po emotivním závěru kampaně a dramatické nedělní volební noci můžeme říct, že dálnice nebyla dost široká. Prezidentem Polska byl zvolen Trzaskowského konzervativní soupeř Karol Nawrocki. Jak se stalo, že relativně zkušeného politika, který jen těsně prohrál volby v roce 2020, a byl tedy postavou všeobecně známou, porazil soupeř, kterého ještě před půl rokem většina voličů neznala?

Sčítání otočilo pořadí. Polské prezidentské volby vyhrál konzervativec Nawrocki

Prezidentské volby v Polsku vyhrál kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki. V nedělním druhém kole volby získal 50,9 procenta hlasů, píší dnes ráno polská média po sečtení 100 procent okrsků. Kandidát vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski má 49,1 procenta hlasů. Volební noc začala lépe pro varšavského starostu Trzaskowského. Krátce po uzavření volebních místností v neděli večer mu první odhad přisuzoval mírný náskok.

Napětí v Polsku vrcholí. Kdo bude prezidentem? Odhady výsledků budou večer

V Polsku dnes ráno začalo druhé kolo prezidentských voleb. Rozhodne se v něm mezi kandidátem vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafalem Trzaskowským a Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Volební místnosti se uzavřou ve 21:00, hlavní televizní stanice vzápětí zveřejní odhady výsledků. Konečné výsledky se očekávají v pondělí.

Kampaň, která prochází žaludkem. Strany se před volbami předhánějí v tom, kdo Čechům zlevní jídlo

Zdražování potravin se letos stává jedním z klíčových témat předvolební kampaně, na které se soustředí prakticky všechny hlavní politické síly. Ať už formou billboardů, jarmarků nebo daňových návrhů, strany reagují na to, co podle průzkumů nejvíc trápí české i evropské voliče: zvyšující se ceny jídla a propad reálné životní úrovně. Zatímco opozice slibuje návrat k levným cenám a obviňuje vládu z ekonomického selhání, vládní strany argumentují dlouhodobějšími řešeními a obranou proti dezinformacím.

Polští voliči mezi Washingtonem a Bruselem

V poslední době je jedním z nejviditelnějších důsledků globalizace stírání bariér mezi domácí a zahraniční politikou. Na jedné straně jsou zahraničněpolitická rozhodnutí stále častěji podřízena čistě domácím okolnostem. Na straně druhé je zdrženlivost ve vnějším „vměšování se“ do volebních rozhodnutí občanů cizích státu, která kdysi patřila mezi základní diplomatické ctnosti, také tatam.

Kauza s bitcoiny může před volbami nečekaně zasáhnout Fialovu ODS a koalici Spolu

Bitcoinová kauza spojená s ministrem spravedlnosti a vlivným hráčem ODS Pavlem Blažkem skončila prozatím jeho páteční demisí. Podivného případu, který vyvolává řadu otázek, včetně jeho zveřejnění i načasování, a také toho, že údajně nejde jen o tři miliardy, ale rovnou o 12. Toho se chytila opozice ANO, SPD a také Piráti. Požadují mimořádnou schůzi sněmovny ke kauze a útočí převážně na občanské demokraty. Volají po demisi celé vlády a připomínají další kauzy jako je například Dozimetr, nebo Kampelička.

Europoslanec Turek bude kandidovat do Sněmovny. Motivují ho „podhodnocené průzkumy“

Europoslanec Filip Turek bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách. Povede středočeskou kandidátku Motoristů sobě, oznámil dnes v pražském Café Louvre na setkání s přáteli a sympatizanty strany. Akci Motoristé uspořádali před výročím loňských evropských voleb, v nichž Turek uspěl a získal 152.000 přednostních hlasů. Za svou hlavní motivaci označil Turek aktuální, podle něj podhodnocené průzkumy veřejného mínění i snahu pomoci autentické pravici ve volbách zvítězit.

Kampaň nesnese všechno

Tabulka „Fiala versus Babiš“ sdílená koalicí Spolu ještě pořád budí vášně, což byl účel. Takto je nutné nad celou kauzou s tabulkou porovnávající výši mezd, důchodů, inflace a dalších ukazatelů uvažovat především. Mluví se o tom, jak dělá koalice z voličů „debily“, lidé tabulku na sociálních sítích sdílejí a hádají se o prezentovaná čísla. Opozice má také co řešit. Je to dílo ODS, ale stojí si za ním i TOP 09 a lidovci. Cílem je vzbudit v lidech pocit, že se nemají zase až tak zle a že nemají věřit Andreji Babišovi, že s jeho příchodem zase bude líp.

Mluvit v souvislosti s Gazou o genocidě není na místě, Trump chce NATO udržet, říká Lipavský

Nezpochybňuji, že humanitární situace v Gaze je velmi špatná, mluvit ale o genocidě nebo válečných zločinech podle mě není na místě. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Dále hovořil o tom, že Česko nadále podporuje stát Izrael a jeho právo na sebeobranu, ale také třeba tom, že americký prezident Donald Trump dosud neuspěl se svou mírovou iniciativou mezi Ukrajinou a Ruskem, budoucnosti NATO či sněmovních volbách.

Až polovina voličů by zvážila volbu nové „hospodářsky odpovědné“ strany. Existuje taková?

V České republice je dlouhodobě část nespokojených voličů, respektive lidí, kteří neví koho volit. Agentura Median proto v únoru položila respondentům otázku, zda by zvážili volbu nové strany zaměřené na „odpovědné hospodaření“ a prosazení potřebných reforem. Sympatie s takovým subjektem vyjádřilo v průzkumu skoro 50 procent voličů. Analytici českých agentur se shodují, že některé nové subjekty tady jsou, nicméně voliči je v průzkumech opomíjí a jejich úspěch je v současných volbách nepravděpodobný.

ANO chce vládu odborníků, kteří se přizpůsobí jeho programu. Co na to potenciální partneři?

Hnutí ANO míří, když ne na jednobarevnou, tak na vládu s dominantním postavením hnutí ANO. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO) s tím, že kdo bude chtít být součástí vládní koalice, bude se muset přizpůsobit programu hnutí. Lídr ANO a expremiér Andrej Babiš avizuje, že chce, aby potenciální koaliční partneři vyslali do vlády odborníky a politici aby zůstali ve sněmovně. SPD a Motoristé sobě tuto variantu akceptují, Stačilo! zatím formy vlády řešit nechce.

Dívka označila za diskriminaci, že nesmí v 17 letech volit. Ústavní soud její stížnost odmítl

Dívka, která chtěla volit, přestože jí ještě nebylo 18 let, neuspěla s ústavní stížností. Usilovala o zápis do seznamu voličů a navrhla také zrušit části volebních zákonů, které podmínku 18 let pro aktivní volební právo stanovují. Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Zdůraznil, že určení věkové podmínky pro výkon volebního práva je v pravomoci zákonodárce a ústavodárce, tedy parlamentu, a je standardem i v jiných zemích, ačkoliv někde, třeba v Rakousku, mohou volit už šestnáctiletí.

Chci pomoci Motoristům do sněmovny, antikampani navzdory, říká Turek

Naše voliče nezajímají moje sportovní výkony před deseti lety, antikampaň ohledně vysoké rychlosti na dálnici ale nabrala enormních rozměrů. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek. Ten v posledních týdnech čelí kritice za jízdu 200 kilometrů v hodině na české dálnici i za to, jak probíhala jeho závodnická kariéra. Agentura STEM přitom dává této kritice za vinu propad Motoristů sobě hluboko pod hranici vstupu do sněmovny. Turek agenturu STEM zpochybňuje a říká, že chce pomoci Motoristům dostat se do sněmovny za každou cenu.

Soud ještě může zrušit rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Babiš mlčí, ANO mluví o kampani před volbami

Za velkého zájmu médií v pondělí začal Vrchní soud v Praze projednávat odvolání v kauze padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo ve středních Čechách, ve které je obžalovaný předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně a nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová. Babiš novinářům před jednáním řekl, že případ komentovat nechce. To ale neplatilo pro některé politiky hnutí ANO, kteří nevydrželi a tradičně upozorňovali na souběh s  blížícími se sněmovními volbami.

Macinka propadu Motoristů nevěří. „Brutální kampaň kolem Turka voliče neodradí“

Motoristé sobě v posledním průzkumu agentury STEM značně oslabili a spadli pod tři procenta. Od vstupu do sněmovny jsou tak v současné chvíli daleko. Podle expertů z agentury STEM může být za propadem kombinovaná vlna kritiky na adresu europoslance Filipa Turka v souvislosti jednak s rychlou jízdou na dálnici, ale také se zpochybněním jeho úspěchů v závodnické kariéře. Šéf Motoristů Petr Macinka dnes v Partii Terezie Tománkové reagoval, že agentura STEM podle něj nepatří k nejdůvěryhodnějším.

STEM: Motoristé hluboce klesli. SPD potvrdila vzestup, prošli by i Piráti

Hnutí ANO nadále vede v předvolebních průzkumech. Podle posledního průzkumu agentury STEM by získalo 32,3 procenta a 77 mandátů. K sestavení vlády by tak potřebovalo SPD, které je v průzkumu třetí se ziskem 12,6 procenta a 27 mandáty. Koalice Spolu by získala 20,7 procenta hlasů, hnutí STAN by mělo 11,2 procenta. Do sněmovny by se dostali ještě Piráti a také hnutí Stačilo!, naopak hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny jsou po dlouhé době Motoristé sobě.

Není vměšování jako vměšování aneb Bukurešť ve Varšavě

Opakované rumunské prezidentské volby skončily – alespoň pro většinu evropských médií – happy endem. „Moskva prohrála v Rumunsku“ – radovaly se české sociální sítě. Nechme teď stranou, že lze o poraženém kandidátovi Georgi Simionovi říct ledacos kontroverzního, ovšem nikoliv to, že je „proruský“. Rumunské volby nám zanechaly dvojí „odkaz“, který daleko přesahuje význam jejich konečných výsledků. Zaprvé, klíčový faktor mobilizace. Ve druhém kole rozhodlo nejen to, že většina voličů jiných kandidátů se sešikovala za Nicusorem Danem, ale především do voleb šlo o 12 procent více lidí.

Zahýbají nové strany s výsledkem voleb? Mohou vzít hlasy vládě či Motoristům

Ve veřejném prostoru se v tomto volebním období opakovaně mluvilo o tom, že vznikne nová strana, která by nějakým způsobem rozhýbala zaběhlé pořádky na politické scéně. To se do určité míry stalo, objevily se například strany jako Volt Česko nebo Voluntia, které se nicméně nepropisují do předvolebních průzkumů. Například v průzkumech agentury Ipsos nedosahují ani půl procenta. Oslovený expert je k jejich úspěchu skeptický, mohou mít ale vliv na hlasy pro vládu či Motoristy sobě.

Proč byl dva dny před volbami v Rumunsku šéf francouzské rozvědky? Simionova strana požaduje vysvětlení

Svaz pro sjednocení Rumunů poraženého prezidentského kandidáta George Simiona oficiálně požádal rumunskou zpravodajskou službu (SRI) a zahraniční zpravodajskou službu (SIE) o objasnění toho, o čem hovořily s Nicolasem Lernerem, ředitelem francouzské rozvědky DGSE, který pobýval v Rumunsku jen dva dny před prezidentskými volbami. Simion to v pátek oznámil na sociálních sítích.

Kdo určí, co je lež? Stát bude před volbami hlídat sítě, pravidla určuje Brusel

S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října 2025, stát výrazně posiluje přípravy nejen po technické a organizační stránce, ale i v oblasti informační bezpečnosti. Poprvé se totiž naplno řeší otázka: jak čelit rizikům ovlivnění voleb v reálném světě i v digitálním prostoru, a přitom zachovat svobodu projevu? Zatímco ministerstvo vnitra se zaměřuje především na logistiku volebního procesu, dohled nad děním na sociálních sítích připadl Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ).

Opoziční smlouva nebo tolerance vlády ANO? V žádném případě, slibují vládní strany i Havlíček

Koalice, tolerance ani žádná forma opoziční smlouvy vůči hnutí ANO rozhodně po letošních volbách není ve hře. Shodují se na tom všechny vládní strany, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Jejich čelní představitelé to řekli pro Echo24 s tím, že na vině jsou především zásadní programové neshody, osobu Andreje Babiše (ANO) zmiňují jen okrajově. Povolební snahu navázat spolupráci s kýmkoliv z původní pětikoalice odmítá také stínový premiér Karel Havlíček (ANO).

Česká volební apatie. Ztrácíme chuť volit, jsme frustrovaní a nevěříme politikům

Něco podobného se dělo na počátku loňského roku, teď se to podle všeho vrací. Přibližně čtyři a půl měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny, které proběhnou 3. a 4. října, se znovu projevuje trend oslabujícího zájmu o volby. Aktuální průzkumy ukazují, že počet nevoličů stoupá a celková ochota volit klesá. Data od agentur Median, NMS Market Research i STEM/MARK potvrzují, že čím dál více lidí zvažuje, že k urnám nepřijde – a nejčastěji proto, že zkrátka nevědí, koho podpořit, nebo politikům vůbec nevěří.

Na souboj protivládních titánů nakonec nedojde, Okamura Babiše nevyzve. Co další opozičníci?

Na volební souboj možná nejvýznamnějších opozičních tváří – Andreje Babiše (ANO), Kateřiny Konečné (KSČM – Stačilo!) a Tomia Okamury (SPD) – v jednom kraji nakonec nedojde. Poslední zmíněný politik totiž bude nakonec místo Moravskoslezského kraje kandidovat v kraji Středočeském. Kromě těchto dvou krajů nasazují opoziční subjekty svá největší jména do dalších klíčových regionů – Prahy a Jihomoravského kraje.

Od PirSTANu k Motoristům. Co ukazovaly průzkumy před čtyřmi lety a co nám říkají teď

Zatímco v roce 2021 volby do Poslanecké sněmovny rozhodl těsný souboj dvou opozičních koalic a hnutí ANO skončilo v opozici, letošní jarní průzkumy ukazují výrazně jiný obraz. Hnutí Andreje Babiše má podle aktuálních modelů našlápnuto k drtivému vítězství, zatímco jeho tehdejší vyzyvatelé hledají ztracenou dynamiku. Přesto není finální obrázek předem jasný – roste počet stran nad pěti procenty a klíčovou roli může opět sehrát konec kampaně i volební účast nerozhodnutých.

Median: ANO si drží velký náskok, hnutí SPD se dostalo před STAN

Sněmovní volby by letos v dubnu vyhrálo hnutí ANO stále s velkým náskokem před koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na druhém místě. Spolu oproti březnu mírně snížilo náskok ANO. To by nyní získalo 33 procent hlasů a Spolu 20,5 procenta. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Hnutí SPD poskočilo od března na třetí příčku. Odsunulo tak na čtvrté místo STAN. Do Sněmovny by se dostali také Motoristé, Piráti a uskupení Stačilo!.