Kauza Vrbětice byla podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nejúspěšnější bezpečnostní operací. Vedla k rozbití rezidentur ruských tajných služeb SVR a GRU v Praze, což Hamáček označil za "fenomenální úspěch". Řekl to dnes při projednávání ve Sněmovně. "To, že jsme jim (Rusku) vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu," uvedl Hamáček,
Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v říjnu 2014, při kterém zemřeli dva čeští občané, bylo nejméně šest agentů ruské vojenské rozvědky GRU. Patří mezi ně i velitel komanda 29155, jehož členové mimo území Ruska provádějí násilné akce. Tvrdí to skupina Bellingcat spolu s týdeníkem Respekt, který v úterý tyto zprávy také zveřejnil na webu. Česká vláda v sobotu oznámila, že za výbuchem stáli dva agenti GRU. Na akci podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel velitel jednotky Andrej V. Averjanov.
Premiér Andrej Babiš se na úterním brífinku omluvil za svůj výrok o tom, že exploze muničního skladu u Vrbětic nebyla útokem na Českou republiku, ale „na zboží“ bulharského obchodníka. Babiš podle svých slov výroku lituje. Nově o útoku ruských tajných služeb mluví jako o teroristickém činu. Vicepremiér Jan Hamáček na brífinku ohlásil, že si na středu předvolal ruského velvyslance v tuzemsku, aby mu vyjádřil svou nespokojenost s jednáním Ruska.
Vyšetřování výbuchů muničního skladu ve Vrběticích v České republice označila v úterý mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová za "přehlídku marasmu". Místní úřady nevěděly, že muniční sklad už armáda nevyužívala, ale že byly pronajaty soukromníkům, řekla rozhlasové stanici Vesti FM v souvislosti s krizí v česko-ruských vztazích po vzájemném vyhoštění velkého počtu diplomatů. "Sedm let české úřady nebyly s to odpovědět na otázku, kdo je vinen. Nedokázaly odpovědět ani na otázku, co se tam stalo.
O věrohodnosti policejní konstrukce a o bezpečnostně-politickém trojúhelníku USA–ČR–Rusko debatují bývalý náměstek ministerstva zahraničí a velvyslanec ve Francii Petr Drulák, vedoucí katedry východoevropských studií FSV UK v Praze Daniela Kolenovská, dlouholetý náměstek ředitele rozvědky (ÚZSI), dnes výzkumný pracovník CEVRO Jan Paďourek a konečně spolupracovník prezidenta Václava Havla a posléze zástupce ředitele rozvědky v letech 1993–1998 Rudolf Růžička.
O dalším směřování Česka se i po sobotní tiskové konferenci bude rozhodovat v podzimních volbách, těžko říct, jestli na ně bude mít vrbětická kauza – navzdory svojí nesporné závažnosti – velký vliv.
Se zdrceným hlasem a decimovaným výrazem na mimořádné tiskové konferenci v sobotu v pět hodin odpoledne vystupuje před veřejnost premiér Andrej Babiš a double ministr Jan Hamáček, který kromě ministerstva vnitra dočasně obhospodařuje také ministerstvo zahraničí. Oznamují, že za výbuchem muničního skladu v moravských Vrběticích, který se odehrál před necelými sedmi lety, nejspíš stojí dva agenti ruské tajné služby GRU.
Rusko neútočilo na Českou republiku, ale na zboží bulharského obchodníka, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k vrbětické kauze, která nyní rozpoutala diplomatickou válku. Zároveň na vládní tiskovce dodal, že zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) nemůže být zveřejněna, přestože o to usiloval.
Pokud vládní představitelé o podezření na účast Ruska na výbuchu ve Vrběticích věděli předem, vzniká tu dvojí skandál. Za prvé, že vládní představitelé kryli zločin až teroristický čin, spáchaný nepřátelskou mocností, který za sebou zanechal dva mrtvé. K tomu všemu podnikali vstřícné kroky směrem k této mocnosti.
Existují události, u kterých není možné čekat, jak se vyvinou, a je nutné hned zaujmout postoj. Třeba 15. březen ’39 nebo 21. srpen ’68. V obou případech by postoj „počkáme, jak se to vyvine, uvidíme, co z toho bude, máme zatím málo informací“ prozrazoval velmi nemorální osobnost, vlastně přímo zrádce. To jsou události zcela jasné, zcela jasně namířené proti zásadní hodnotě, ze které prostě není možné slevit.
Premiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem oznámili v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci mimořádně závažnou zprávu. Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stála podle zjištění českých zpravodajských služeb ruská tajná služba GRU. Hamáček si na 19 hodinu předvolal ruského velvyslance. „Rozhodl jsem se vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb," oznámil Hamáček.
Uběhl rok od ustavení Matovičovy vlády a 83 procent Slováků uvádí, že s ní je nespokojeno. Čtete správně: to číslo znamená, že s vládou nejsou spokojení ani voliči a sympatizanti vládních stran. Nejen ti, kdo nějakou z nich loni volili a mezitím toho litují, ale i ti, kdo s tou či onou vládní stranou pořád sympatizují. Že vláda nedovládne do konce, předpokládá 71 procent Slováků. Samozřejmě že i preference dnes vypadají úplně jinak než výsledky voleb loni.
Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla v pátek agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla v pátek podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.
Elitní jednotka slovenské policie ve čtvrtek podle listu Denník N zadržela šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, patrně pro podezření z korupce. Policie tyto informace zatím nekomentovala. Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci. Prezidentka Zuzana Čaputová se podle deníku SME rozhoduje, zda Pčolinského postaví mimo službu.
Každodenní ruská korupce, jež se nevyhýbá ani tajným službám, se postarala už o několik pamětihodných provalů. Například když v roce 2018 nezávislí pátrači paralelně s britskými orgány zjistili totožnost agentů GRU, kteří provedli útok na Sergeje Skripala v Salisbury. Nedávno pak, když se Andrejovi Navalnému podařilo v roli vysokého aparátčíka rozpovídat jednoho z agentů FSB, který se podílel na jeho otrávení v Tomsku.
Rakouští zpravodajci se dopustili před listopadovým teroristickým útokem ve Vídni několika vážných chyb. Zanedbali sledování atentátníka Kujtima Fejzulaie, chybovali ale i při hodnocení informace, kterou jim poskytla slovenská tajná služba. Vyplývá to z předběžné zprávy vyšetřovací komise, o které informovala agentura APA. Mezi pochybeními a atentátem ale podle zprávy nelze hledat příčinnou souvislost.
Mezi prezidentem a ředitelem BIS vypukla otevřená válka, kdy se zatím vytahují jen mediální zbraně. A není to dobře. Konflikt doutnal několik let. Minimálně pět. To je doba, po kterou Miloš Zeman odmítá Michala Koudelku jmenovat generálem. Ten první se opírá o přátelské vztahy s Moskvou, ten druhý demonstroval podporu tajných služeb od spojenců z NATO, především od americké tajné služby CIA.
Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku, uvedl s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas-Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.
Je načase si přiznat, že většinou za politickou porážku nemůže Putin, ale neúčinná kampaň, špatný program a neschopný kandidát.
Cenu Bezpečnostní rady státu za letošní rok ve středu obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Od premiéra a šéfa BRS Andreje Babiše (ANO) ocenění v Lichtenštejnském paláci převzal nynější ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Procházkova rodina cenu převzít odmítla. Za důvod označila Babiše, který podle ní postrádá morální kredit.
Britské tajné služby MI5 (kontrarozvědka) a MI6 (rozvědka) mají za to, že Londýn by měl po krizi vyvolané koronavirem přehodnotit svůj vztah s Čínou a zvážit přísnější ochranu strategických odvětví.
Německá civilní kontrarozvědka bude sledovat skupinu Křídlo (Der Flügel) působící uvnitř nejsilnější opoziční strany, protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informovala o tom agentura DPA.
Jakoby symbolicky týden před 17. listopadem schválila česká vláda novelu zákona o policii a novelu trestního řádu, jimiž by se umožnilo používat některé informace získané tajnými službami při odposleších i v trestním řízení a u soudů. Poslanec ODS Marek Benda to označuje za nejvážnější zásah do fungování tajných služeb od roku 1989. Je fakt, že dosud se přísně odlišovala práce BIS (aby stát věděl) a práce policie (aby stát trestal).
Dotyčnou novelu do vlády přinesl ministr vnitra Jan Hamáček. Novela, kterou Babišova vláda v pondělí schválila,v sobě mimo jiné ukrývá pasus, který nově informace získané tajnou službou umožní používat jako důkaz u soudu.
Nejvýznamnějšími původci kybernetických hrozeb v Česku jsou podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jiné státy. Jde především o aktéry napojené na Rusko a Čínu, vyplývá ze zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2018, kterou příští týden projedná vláda. Úřad bez dalších podrobností píše, že loni pokračoval ve zkoumání rozsáhlého útoku na strategicky významnou českou vládní instituci. Za pravděpodobné považuje, že útok pocházel z Číny.
Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých amerických informací léta žije v ruském exilu, vydává vzpomínkovou knihu. V díle nazvaném Permanent Record, které vyjde příští týden v úterý, podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat. V rozhovoru s německým listem Die Welt zopakoval, že má stále zájem o získání azylu v Německu.
Ruské tajné služby mohly podle německého magazínu Der Spiegel stát za páteční vraždou gruzínského občana v Berlíně. Je to jedna z vyšetřovacích verzí. Oběť totiž měla blízko ke gruzínským tajným službám a už v minulosti se někdo pokoušel o její život. Další, i když méně pravděpodobnou vyšetřovací verzí je to, že vražda souvisí s organizovanou kriminalitou.
Odstupujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Dana Coatse nahradí ve funkci dosavadní ředitel Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joseph Maguire.
Německo bude až do konce roku 2030 prověřovat, jestli politici nebo uchazeči o vysoké posty ve státní správě nepracovali v minulosti pro východoněmeckou tajnou službu Stasi, nebo s ní alespoň nespolupracovali. Příslušnou novelu zákona, jehož platnost měla původně vypršet koncem letošního roku, ve středu odhlasovala německá vláda. Schválit ji ještě musí parlament, což by ale neměl být problém.
Když byl před pár týdny zatčen Julian Assange, komentoval to pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík na Twitteru slovy: „Assange, za mě člověk, co si zaslouží respekt. Velká většina jeho ,leaků‘ podle mě byla ve veřejném zájmu. Že má svý mouchy, je bez debat.“ Ta slova mi připomněla jednu z nejvýmluvnějších vět českého stalinismu, a to charakteristiku Miroslava Picha-Tůmy, partyzána, estébáka a vraha. Jeden jeho soudruh o něm řekl: „Byl docela dobrý chlap, až na to, že koho udeřil, ten to většinou nepřežil – a rány rozdával rád.“
