Dva europoslanci maďarské vládní strany před týdnem plnili stránky evropských novin. Zatímco u Jozsefa Szájera, přistiženého na ilegální orgii s dvacítkou vesměs nahých pánů, jeho strana rychle vyvodila závěry (Szájer „dobrovolně“ odstoupil), v druhém případě má skandál politický, tedy zcela přípustný základ: Tamás Deutsch podobně jako Szájer patří k disidentské garnituře, která v březnu 1988 zakládala opoziční Svaz mladých demokratů – Fidesz.
Polský premiér Mateusz Morawiecki týden před očekávaným summitem prezidentů a premiérů Evropské unie potvrdil polské veto proti navrhovanému rozpočtu EU. Nelíbí se mu, že čerpání peněz z evropských fondů má být v budoucnu podmíněno „dodržováním principu právního státu“, což podle něj může být politicky zneužito. Uvedl to v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung. Ze stejného důvodu unijní rozpočet blokuje i Maďarsko.
Slovinský premiér Janez Janša podpořil Polsko a Maďarsko, které v pondělí zablokovaly přijetí sedmiletého rozpočtu EU a fond koronavirové pomoci. Svůj krok zdůvodnily nesouhlasem s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury Reuters prohlásil, že Budapešť vetovala rozpočet EU, protože jeho schválením by členské státy mohly být nuceny podporovat imigraci.
Maďarsko a Polsko zablokovaly přijetí rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027. Nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu podle představ EU. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný balíček koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionů korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši 1,1 bilionů eur (29 bilionů korun).
Novým děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity se má stát epidemiolog Rastislav Maďar. Rozhodl tak akademický senát fakulty, který návrh předložil rektorovi univerzity. Maďar do léta působil na ministerstvu zdravotnictví, odkud kvůli sporům odešel. Do volby nového děkana se na dálku vložil také ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO), který v neděli podpořil Maďarova protikandidáta Václava Procházku.
Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po úterku vstoupit do Maďarska, pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů.
Čeští občané, kteří si rezervovali pobyt v Maďarsku před 1. zářím, budou smět do země vycestovat, pokud budou mít k dispozici aktuální negativní test na covid-19. Po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem to řekl novinářům předseda české vlády Andrej Babiš. Orbán podle něj slíbil, že opatření potvrdí v úterý. Nicméně tak už podle agentury MTI učinil ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko od 1. září nejméně na měsíc uzavře hranice pro cizince, aby zabránilo šíření koronaviru. Výjimku budou mít vojenské konvoje, humanitární tranzit či obchodní nebo diplomatické cesty.
Maďarsko od 1. září nejméně na měsíc uzavře hranice pro cizince, aby zabránilo šíření koronaviru.
Maďarský zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr EU.
Český stát by se smrskl na střední Čechy a okolí, takže by přišel o 65 procent území a za hranicemi by nám zůstaly čtyři miliony krajanů, kteří by se stali občany druhé kategorie.
Výrok soudu je nepřijatelný. Maďarská vláda odmítá přijmout verdikt Soudního dvora Evropské unie, podle něhož se tranzitní zóny na hranicích Maďarska se Srbskem prakticky rovnají zadržování bez zákonného důvodu a migranti mají být odtamtud puštěni.
Maďarský premiér Viktor Orbán se znovu vymezil vůči tomu, co nazývá „Spojené státy evropské“.
Maďarský parlament, ovládaný národními konzervativci premiéra, Viktora Orbána, v úterý odmítl Istanbulskou úmluvu.
Evropská komise se znepokojením sleduje vývoj v Maďarsku, kde vláda získala v rámci nouzového stavu časově neohraničenou možnost řídit zemi pomocí dekretů.
Kvůli pandemii koronaviru maďarská vláda předložila v pátek parlamentu návrh na prodloužení mimořádného stavu na dobu neurčitou. Tento návrh by přerušil i činnost parlamentu do konce roku 2020 a stát by řídil prostřednictvím vládních nařízení kabinet. Nebyly by pořádané volby nebo referenda a porušení epidemiologických opatření by bylo trestáno vězením. Informoval o tom maďarský server 444.hu.
„Je smutné, že slovenští Maďaři v sobotu ztratili své zastoupení ve slovenském parlamentu,“ litoval přední slovenský novinář Matúš Kostolný. Opravdu, poprvé od vzniku samostatného Slovenska nebudou mít jejich strany jediného poslance a to lze považovat vedle porážky dlouholetého premiéra Roberta Fica za hlavní výsledek víkendových voleb. Přesto není třeba slovenské Maďary litovat. Jejich voliči sehráli roli „king makera“ pro budoucího premiéra Igora Matoviče a nový lídr Slovenska na to může zapomenout jen za cenu značné politické škody.
Maďarský premiér Viktor Orbán v nedělním poselství o stavu země varoval před ekonomickými problémy, hrozícími v letošním roce a následujících letech. Na podporu ekonomiky podle agentury Reuters ohlásil snížení daní a odvodů.
Příští demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii se hodlá vymezit vůči politickému vývoji v Polsku a Maďarsku. Zatímco nejprve bylo jako důvod demonstrace zmiňováno zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem, její svolavatelé téma protestu rozšiřují na „obranu demokratických institucí“. Na letácích stojí „Nechceme jít cestou Polska a Maďarska“. Vymezování se oproti sousedům či partnerům z V4 se ale nelíbí některým zástupcům opozice, která akce Milionu chvilek jinak dosud kvitovala. Místopředseda ODS Alexandr Vondra mluví o chybě. Podle něj jde o útok proti Visegrádu a českým zájmům.
Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Česká komisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, teď jsme my budoucností Evropy a jsme na to připravení, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v proslovu v Národním muzeu k uctění výročí pádu komunismu.
Na neděli 13. října připadají v zemích visegrádské čtyřky hned dvoje volby, shodou okolností ve státech, jejichž stávající směřování vzbuzuje největší neklid za hranicemi, specificky ve dvou evropských městech, Bruselu a občas i Štrasburku. Poláci budou své zástupce volit do Sejmu a Senátu, Maďaři do místních samospráv. Pro někoho může být překvapením, že kampaň je vyostřenější v případě Maďarska, kde veřejný prostor opanovaly tajné nahrávky.
Východní a západní členové Evropské unie (EU) musejí v otázce její budoucnosti nalézt kompromis, řekl v neděli na kongresu své strany Fidesz, která jej znovuzvolila do křesla předsedy, maďarský premiér Viktor Orbán. Odchod Maďarska z EU pětapadesátiletý politik vyloučil. V narážce na kritické hlasy z některých členských států EU ohledně stavu právního státu v Maďarsku ale zdůraznil, že Maďaři mají právo žít svobodně podle svých zvyklostí a řekl, že v tomto svém úsilí už nejsou sami.
Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.
Mongolské vlajky líně povlávají nad domky v klidné čtvrti západomaďarského městečka Mór. Žije tu asi stovka Mongolů a další cizinci ze všech koutů světa. Manželé Borolzoi a Narandelger Chinbatovi pracují v nedaleké továrně na výrobu autosedaček a patří k desítkám tisíc zahraničních pracovníků, kteří se přestěhovali do Maďarska, aby v době, kdy maďarská ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě, doplnili akutní nedostatek pracovních sil.
Město Eisenstadt leží za Litavou, větším potokem, který tvořil hranici s uherským královstvím. Rakousko tam po staletí plynule přecházelo v Panonii a Němci, kteří tam však vždy převládali, se pomalu měnili v Maďary, přičemž pominout nelze ani Chorvaty, Romy, Židy, Armény, Slováky a jinou lidskou havěť.
Spisovatel György Konrád, který v pátek zemřel v 86 letech v Budapešti, jezdil od 90. let docela často do Prahy, kde si na něm jeho čtenář (mluvím o sobě) mohl povšimnout rozdílu mezi českými a maďarskými poměry.
Před měsícem se mezi střední Evropou a Bruselem poněkud zasypaly příkopy. K těsné většině, jež do čela Evropské komise zvolila Ursulu von der Leyenovou, totiž pomohli europoslanci za maďarský Fidesz a polský PiS (a ovšem české ANO; ti se ale v Bruselu nikdy ideově nevzpouzeli). Vzápětí se začalo spekulovat, že po čtyřech letech hádek a žalob u Evropského soudního dvora byl mezi Visegrádem a Evropskou komisí uzavřen mír.
Německé organizaci pro ochranu zvířat se podařilo pořídit záběry brutálního zacházení s krocany na farmě v Maďarsku v souvislosti s transporty zvířat na jatka do Německa. Na záběrech je vidět, jak pracovníci farmy zvířata bijí, kopou do nich a silou je rvou a házejí do vozů. Farmu přitom vlastní švýcarský koncern Bell Food Group. Ochránci zvířat zmiňují i chovy v Česku. Informují o tom německá i švýcarská média, například veřejnoprávní televize ZDF.
V jejich vidění světa jsme měli právo pouze tiše akceptovat zákulisní dohodu západních zemí o Timmermansovi. Všechno ostatní je intergalaktická ostuda podtržená tím, že ve dvou zemích vládnou národní konzervativci a u nás kleptokrat. Jsme malí a hanební.
Doživotním odnětím svobody potrestal v odvolacím řízení soud v maďarském Szegedu čtyři hlavní obžalované v případu úmrtí 71 migrantů v chladícím voze před čtyřmi roky.
