Za smrt 71 migrantů v chladícím voze dostali pašeráci doživotí
Doživotním odnětím svobody potrestal v odvolacím řízení soud v maďarském Szegedu čtyři hlavní obžalované v případu úmrtí 71 migrantů v chladícím voze před čtyřmi roky.
Doživotním odnětím svobody potrestal v odvolacím řízení soud v maďarském Szegedu čtyři hlavní obžalované v případu úmrtí 71 migrantů v chladícím voze před čtyřmi roky.
Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se na neformální schůzce v Budapešti neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise (EK). Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda EK je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle něj měla najít někoho, kdo má všechny předpoklady pro tuto funkci.
Soud v Budapešti nařídil uvalit vazbu na ukrajinského kapitána lodi Viking Sigyn, která se ve středu večer srazila na Dunaji v centru maďarské metropole s menší výletní lodí Mořská panna. S odvoláním na prokuraturu o tom informovala agentura MTI. Menší z lodí se po srážce potopila. Zahynulo při tom nejméně sedm lidí a 21 se jich stále pohřešuje.
Pokud nebude členství strany Fidesz v Evropské lidové straně v souladu s maďarskými národními zájmy, pak přejde do nové politické formace. Ve státním rozhlasu to v pátek řekl maďarský premiér a předseda Fideszu Viktor Orbán. Neuvedl ale, k jaké skupině by se Fidesz mohl připojit.
Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 21 se pohřešuje poté, co se ve středu pozdě večer na Dunaji v centru Budapešti po střetu s dalším plavidlem potopila loď s jihokorejskými turisty. Loď s názvem Mořská panna (Hableány) se potopila nedaleko budovy maďarského parlamentu kolem 22. hodiny po srážce s jinou lodí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz s 52 % hlasů jasně vyhrála nedělní volby a získala 13 z 21 maďarských křesel v Evropském parlamentu, prohlásil, že podle Maďarů jsou v Bruselu nutné změny. „Ukázali jsme, že Maďarsko je silné, protože Maďaři jsou jednotní,“ zdůraznil.
Setkáním s maďarským prezidentem Jánosem Áderem dnes zahájil český prezident Miloš Zeman oficiální část své třídenní návštěvy Maďarska. Před Sándorovým palácem, sídlem hlavy maďarského státu, přijali Zemana s vojenskými poctami. Zemanův vůz k paláci doprovodili čtyři maďarští husaři na koních.
Americký prezident Donald Trump v pondělí v Bílém domě přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána, jednoho z mála evropských státníků, který Trumpa podpořil ještě během jeho volební kampaně v roce 2016. Trump pochválil Orbána za migrační politiku a řekl, že premiér je tvrdý a uznávaný politik, jehož kroky v otázce přistěhovalectví jsou správné.
Byla už tma, když vláček, nejmenší, kterým jsem v Maďarsku jel, dokodrcal na malé nádraží na maďarské straně Komárna. Na slovenskou stranu se šlo dostat jen pěšky po Alžbětině mostě, pod nímž se valily temné vody Dunaje, toho středoevropského veletoku, který byl, aspoň pro mě, spolu s Tatrami největším důvodem k lítosti za Československem. Češi přišli o velehory, i když kapesní, i o veletok, i když hraniční.
Viktoru Orbánovi ani jeho kritici nemohou upřít, že je mimořádně schopný (a všehoschopný, dodávají jedním dechem). Kromě domácích politických úspěchů sehrává již dnes na evropské politické scéně výrazně větší roli, než jaká by odpovídala reálnému významu Maďarska. Ale Orbánovou ambicí je udávat směr celé Evropě. Rozjel proto vysokou hru, jejíž součástí je také budování určitého intelektuálního zázemí, platformy pro nekonformní názory.
Rodičům v Maďarsku, kteří nedodrží povinnost nechat své potomky očkovat, hrozí podle rozhodnutí tamního ústavního soudu omezení rodičovských práv, případně i dočasné odebrání dětí. S odvoláním na maďarská média o tom informovala agentura APA. Ústavní soud informoval o konkrétním případu, kdy rodiče odmítali děti nechat naočkovat povinnými vakcínami, a neuposlechli ani soudní výzvu, aby se svými dětmi přišli na očkování. Úřady proto usilovaly o to, aby byly děti umístěny u pěstounů.
Rakousko oznámilo Evropské unii, že hodlá o dalšího půl roku prodloužit kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Informovala o tom agentura APA. Kontroly zavedené v důsledku migrační krize měly po posledním prodloužení z loňského listopadu skončit 12. května. Rakousko je členem schengenského prostoru volného pohybu, uvnitř kterého se za normálních okolností hraniční kontroly neprovádějí. Kromě něj nyní ale část své hranice střeží dalších pět schengenských zemí.
Maďarská menšina na Slovensku je na nohou kvůli nově schválené novele zákona. Ta do značné míry totiž omezuje zpěv cizí národní hymny, pakliže není přítomná oficiální delegace daného státu. Omezení, které přišlo zároveň s návrhem zákona o zobrazování státních symbolů, platí i pro fotbalové zápasy. Nyní se diskutuje o nápravě, čemuž by měl dopomoci prezident Andrej Kiska.
Evropská lidová strana (ELS) v pondělí zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury DPA se o vyloučení Fideszu bude hlasovat poté, co o to požádalo devět členů ELS z osmi členských zemí Evropské unie, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování.
Diplomatický konflikt mezi Maďarskem a Švédskem je svým způsobem zábavný, ukazuje ale ideologické rozdělení současné Evropy, ve kterém těžko hledat společný střed. Nejde o nic méně než o pojetí národního státu.
Trnava, Zvolen, Trenčín, Žilina a Prešov. Dnes to vypadá jen jako seznam slovenských měst, před sto lety to však byla centra krvavých bojů mezi vojáky sotva narozeného československého státu a vojsky maďarskými. Krvavá, nikdy nevyhlášená válka s Maďarskem si za pár měsíců vyžádala skoro tři tisíce padlých a stejný počet raněných Čechoslováků. Zatímco podobu státu na mapě si českoslovenští představitelé vyjednali diplomaticky na mezinárodní scéně, praxe byla jiná.
Pozornost letos vzbudil nový stranický plán na podporu porodnosti, o němž se mluvilo delší dobu, ale až Orbán v neděli odhalil podrobnosti.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí v Budapešti podle agentury AP varoval, že Spojené státy by mohly být nuceny omezit některé operace v Evropě, pokud by evropské státy dále obchodovaly s čínským výrobcem telekomunikačního zařízení Huawei. Pompeo přislíbil, že seznámí maďarského premiéra Viktora Orbána a další vysoce postavené představitele s poznatky USA ohledně rizik spojených s Huawei. Přijel také debatovat o znepokojení ohledně stavu právního státu, demokracie a lidských práv v regionu a zejména v Maďarsku, kde vláda čelí kritice za stále více autoritářský způsob vládnutí.
Maďarský premiér Viktor Orbán v nedělním výročním projevu o stavu země ohlásil plán daňových úlev a finanční podpory pro rodiny s dětmi. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo příští týden během své návštěvy Maďarska vyjádří obavy ohledně narůstající přítomnosti čínské společnosti Huawei v této zemi i v okolních státech. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného představitele americké diplomacie. Během návštěvy Budapešti a Bratislavy má Pompeo rovněž v plánu diskutovat o způsobech, jak posílit obrannou spolupráci s oběma zeměmi, včetně uzavření dohod o obranné spolupráci.
Psát o takzvaném otrokářském zákonu je nevděčná úloha. Už samotný název, který zákonu přiřkla opozice a od ní jej přebrala všechna zahraniční média, vymezuje hřiště, na němž se debata vede. Bez znalosti maďarštiny se nelze dobrat znění legislativy, protože se ho nikdo neobtěžoval přeložit do angličtiny. A pak, a to především, je těžké psát o něčem, co je poměrně přiznanou záminkou, dalším z mnoha katalyzátorů nespokojenosti části společnosti s vládou Viktora Orbána od roku 2010.
Maďarský premiér Viktor Orbán je pod intenzivní palbou institucí Evropské unie a všemožných morálních arbitrů od chvíle, kdy se v roce 2010 po osmileté přestávce znovu ujal vlády nad Maďarskem. V posledních dvou volbách získal jeho Fidesz ústavní většinu, takže Orbán má velký manévrovací prostor. A hojně ho využívá. Změnil ústavu, postavení Ústavního i dalších soudů. Zasáhl do veřejnoprávních médií. Zestátnil Maďarům soukromé úspory v penzijních fondech, když se země po finanční krizi ocitla v dluhové pasti.
Osobností roku 2018 je pro britský ekonomický list Financial Times americký finančník a filantrop George Soros. Osmaosmdesátiletý podnikatel si titul podle deníku zasloužil coby „nositel liberální demokracie a otevřené společnosti“. O Sorosovi je poslední dobou v médiích slyšet zejména v souvislosti s kampaní, kterou proti němu vede maďarský premiér Viktor Orbán, když jej často líčí jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Jméno podnikatele se také často objevuje v různých obviněních, které tvrdí, že financuje demonstrace aktivistické protesty.
Již třetím dnem v řadě pokračují v Maďarsku protivládní demonstrace podnícené nesouhlasem s novelou zákoníku práce, přezdívanou „otrocký zákon“, která zvyšuje limit na počet přesčasů pro zaměstnance. Před protestujícími řečnili podle agentury MTI představitelé prakticky všech opozičních stran. Oproti předešlým dnům má demonstrace podle maďarských médií klidnější průběh. Organizátoři chtějí v protestech pokračovat i o víkendu.
Potom, co právní služba Evropské komise dospěla k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů při čerpání eurodotací, jednal na podnět frakce Zelených o jeho případu i Evropský parlament. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger během debaty prohlásil, že dokud se spor nevyjasní, nehodlá EU vyplácet firmám spojeným s Agrofertem žádné dotace. Andrej Babiš se teď bude tvářit jako politicky pronásledovaný. Voliči by mu to neměli spolknout.
Omluvu maďarskému premiérovi Orbánovi si mohl prezident Miloš Zeman odpustit. Tak se vyjadřují někteří členové sněmovního zahraničního výboru, kteří okomentovali krok šéfa diplomacie Tomáše Petříčka. Ten před pár dny formálně změnil kategorie čtyř velvyslanectví, včetně toho v Budapešti. Prezident Zeman tak pokračuje v tlaku na ministra zahraničí, kterého má v nelibosti kvůli Petříčkově externímu poradci Miroslavu Pochemu.
Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Viktor Orbán chtějí prohlubovat česko-maďarskou spolupráci v obranném průmyslu. Shodli se na tom v pátek na tiskové konferenci po jednání v Kramářově vile. Vzájemně si také potvrdili shodnou pozici v migrační problematice, tedy odmítání kvót na rozdělování uprchlíků a snahu řešit problém už v zemích, odkud migranti přicházejí.
Krok ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který ze seznamu top ambasád vyřadil Kyjev, Řím, Budapešť a Ankaru, označil prezident Zeman jako „hrubou“ chybu. Černínský palác by podle něho potřeboval „pořádného ministra“, Petříček stále podléhá vlivu svého externího poradce Miroslava Pocheho. Zeman, který chce Petříčkovo rozhodnutí zvrátit, to uvedl v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov.
Nikola Gruevski byl v Makedonii naposledy viděn 9. listopadu. Za další tři dny měl bývalý makedonský premiér nastoupit k dvouletému výkonu trestu v Šuto Orizari nedaleko Skopje. Nenastoupil. Namísto toho se 13. listopadu ohlásil svým stále početným příznivcům na Facebooku z Budapešti. Oznámil, že v předešlých dnech dostal bezpočet hrozeb smrtí a že teď bude žádat o politický azyl v Maďarsku. Už v úterý ho dostal. Na jeho udělení přitom nečekal v tranzitní zóně, jak by podle přísných maďarských zákonů měl, nýbrž v Budapešti v hotelu. Zprávu, že měl pobývat také v domě Orbánových v Budě, kancelář premiéra popřela.
Zbraň, kterou byla v únoru spáchána nájemná vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, obstaral patrně Maďar. Napsal to maďarský server hvg.hu s odvoláním na evropský policejní dokument. Slovenská policie proto podle serveru do vyšetřování vraždy zapojila i maďarské úřady. V Maďarsku už byly na různých místech provedeny domovní prohlídky. Při nich nebyly nalezeny zbraně, ale byly zabaveny počítače a mobilní telefony, uvádí server.