Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, teď jsme my budoucností Evropy a jsme na to připravení, řekl maďarský premiér Viktor Orbán v proslovu v Národním muzeu k uctění výročí pádu komunismu. Kromě vzpomínání hovořil maďarský premiér i o současném postavení střední Evropy. Podle Orbána nepotřebují Středoevropané nový ideologický svět, pokud se má Evropa zlepšit, má nechat středoevropské státy „žít svůj vlastní život“. S projevy vystoupili i premiéři Česka, Slovenska, Polska a předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble.

Maďarský premiér zmínil na úvod společný osud Polska, Maďarska, Česka i Slovenska (tehdy Československa) po druhé světové válce. „Po roce 45 Češi a Slováci spolu s Poláky dostali jako odměnu totéž, co my. To znamená sovětskou diktaturu.“ Stejně jako český premiér Babiš v proslovu ocenil přínos Václava Havla, ale i české kultury obecně.

Co podle Orbána není společné je pohled lidí ze západní a střední Evropy na koncepci národních států. „Reprezentant roku 1968 na Západě by nejraději zlikvidoval svět založený na národních státech, na křesťanských principech. My chceme právě toto ochránit. Co se týče odkazu 68. roku, totéž, co bylo minule, platí i dnes. Sami chceme rozhodovat o svých osudech, chceme žít jako svobodný národ, ne jako provincie, nebo jako podrobení poddaní,“ řekl Viktor Orbán.

Podle Orbána nepotřebuje Evropa novou ideologii. „Pokud chceme zlepšit náš evropský svět, a to by bylo potřeba udělat, tak potřebujeme jednoduché lidské věci. Potřebujeme to, abychom mohli žít svůj vlastní středoevropský život, abychom mohli uctívat a chránit naše rodiny, užívat si svobody, abychom mohli být hrdí na tyto národy,“ dodal Orbán. „Před třiceti lety jsme mysleli, že naší budoucností je Evropa. Teď to vidíme tak, že my jsme budoucností Evropy a jsem přesvědčen, že jsme připraveni splnit toto poslání,“ ukončil projev maďarský premiér.

Babiš v projevu ocenil odvahu Václava Havla

Babiš v úvodu projevu připomněl demonstrace ze 17. listopadu 1989 a jejich brutální potlačení. „Okamžitě poté začaly v divadlech diskuse se studenty, vzniká stávkový výbor na DAMU, iniciativa Most a o dva dny později Občanské fórum. Václav Havel, jeho odvaha za komunismu a sametové revoluce byla obdivuhodná. I když názory na něj se různí, jak už to bývá u všech výrazných osobností,“ uvedl Babiš.

„Jak jistě víte, já jsem byl členem komunistické strany. Nejsem na to pyšný. Jak jsem mnohokrát řekl, nebyl jsem v té době tak statečný a angažovaný jako Havel, navíc jsem nebyl v listopadu 1989 v Československu,“ dodal předseda vlády.

V projevu Babiš poděkoval studentům i hercům divadel, kteří se hned 17. listopadu 1989 začali zabývat brutálním zásahem komunistické bezpečnosti proti pokojné demonstraci. Vděk vyjádřil zakladatelům různých iniciativ a spolků a všem, kteří pracovali v disentu a exilu. Poděkoval také všem, kteří ČR přivedli do NATO, EU a Schengenského prostoru. Ocenil také lidi, kteří chodí volit a pro které jsou volby důležité, i ty, kteří vyjadřují svůj názor a není jim lhostejný osud země.

Slovenský premiér Peter Pellegrini ve svém projevu připomněl Václava Havla a Alexandra Dubčeka jako klíčové osobnosti přerodu z komunistického do demokratického režimu. Československo podle něj je inspirativním příkladem něžného převzetí moci „Při vzpomínce na tyto dva muže si připomeňme velmi důležitou věc, a to že změny proběhly bez násilností a v ústavním rámci. Není to samozřejmostí, jak ukazují krvavé události v jiných zemích,“ dodal.

Česko a Slovensko si po revoluci prošly náročnou transformací politického i ekonomicko-sociálního systému. „A na rozdíl našich sousedů jsme museli jsme řešit i státně-právní problémy. Byli jsme však schopní rozdělit společný stát a nedestabilizovali jsme region. A přestože transformace víc bolela nás Slováky, podařilo se nám společně před 15 lety zakotvit v Evropské unii,“ dodal předseda slovenské vlády.

Také předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble vyzdvihl schopnost Čechů a Slováků rozdělit stát mírovým způsobem a zůstat i poté přáteli. Revoluce v roce 1989 pak podle něj byly tak různorodé, jako národy, které je uskutečnily.

„17. listopad se zapsal do historie obou našich zemí. V roce 1939 začala tento den takzvaná zvláštní akce Praha. Vražedný útok německé okupační mocnosti proti českým studentům. O 50 let později to byli opět studenti a intelektuálové, kteří vyšli do ulic s heslem ‚Kdy, když ne teď, kdo, když ne my‘,“ uvedl Schäuble.

Polsko i Československo uvrhl komunismus do více než čtyřicetileté izolace. V rozhodujících okamžicích v roce 1989 však naše společnosti kráčely ruku v ruce,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Na slavnostní akci dorazili premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy kromě Česka také Slovenska, Polska a Maďarska, a předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble. Událost zahájil videomapping nazvaný Cesta ke svobodě, který budou moci lidé vidět dnes večer na historické fasádě Národního muzea při pohledu z Václavského náměstí.