Západní svět slábne, je to svět liberální, ale ne svobodný. Budoucnost patří státům střední Evropy, které se musí postavit současnému směřování „německé“ Evropské unie. Brusel neřeší problémy lidí, je tak třeba budovat alternativy. To jsou jen některé názory maďarského premiéra Viktora Orbána na vývoj Evropy, o kterých mluví v rozsáhlém rozhovoru pro slovenský konzervativní Denník Postoj. Orbán v interview mimo jiné zmiňuje také to, že se v mládí domníval, že by v Evropě mohl existovat společný stát Čechoslováků a Maďarů, rozpad Československa prý ale tuto vyhlídku znemožnil.

Orbánovi podle jeho slov vadí, že současná Evropská unie dostatečně nerespektuje přání malých zemí. „Pokud chtějí Němci německou Evropu, znamená to, že chtějí i ostatním národům říkat, co mají dělat a jak mají žít," říká Orbán. Představitel CDU Manfred Weber, který se chtěl stát předsedou EK, se připojil k tomuto směru. Maďarsko proto tomu zabránilo a výsledkem pak bylo vybrání Ursuly von der Leyenové. "(Toto Weberovo a Merkelové Německo) chce určovat, co je správné v migraci, rodinné, daňové politice. Chce nám říkat, jak máme my Maďaři žít. Helmut Kohl dělal opak, chtěl evropské Německo, neusiloval o hegemonii, ale o pluralismus. Vždy uznával, že i menší národy mají právo rozhodovat o vlastním osudu,“ míní Orbán, který uvedl, že se od Kohla učil a ten mu nikdy rady neodmítl.

Západní svět je podle něj ve skutečnosti nesvobodný. „Dnes neexistuje liberální demokracie, ale liberální nedemokracie. Je tam liberalismus, ale není tam demokracie. Liberálové usilují o názorovou hegemonii. Tomu slouží politická korektnost, s její pomocí nálepkují konzervativce a křesťanské demokraty a snaží se je diskvalifikovat. Já s liberály vedu zápas o svobodu. Přičemž jsem na straně svobody a oni na straně názorové hegemonie,“ dodal maďarský premiér.

Odpovědí jsou země V4, myslí si Orbán

Brusel podle Orbána nedokáže najít odpovědi na reálné lidské problémy, a proto je třeba hledat alternativy. „Nyní musíme vytvořit novou politickou komunitu, která dokáže ovlivnit Brusel, na čem pracujeme Poláci, Maďaři, Italové, Španělé a mnozí další. Na konci se to projeví v nějakém institucionálním rámci,“ uvedl maďarský premiér. Budoucnost vidí především v zemích Visegrádské čtyřky. „Osobně jsem více přesvědčen o budoucnosti střední než západní Evropy. Věřím, že naše děti se budou mít lépe než my sami. Zažijeme velkou středoevropskou renesanci, v ekonomice, demografii, migraci, v bezpečnostní politice, v kultuře. Jsem optimista,“ prohlásil.

„Pokud se nesemkneme, Slovák s Maďarem, Čechem a Polákem, a nebudeme vystupovat společně směrem na východ i na západ, všichni pochodíme špatně,“ varoval Orbán.

Jako lídra zemí V4 vidí Polsko. „Vlajkovou lodí je Polsko. Bez Polska nemají ostatní země regionu dostatečnou váhu. Kdyby Polsko vystoupilo z V4, střední Evropa by ztratila svůj kýl. (...) Podstatou V4 je schopnost ovlivnit sever i jih. Na severu máte Poláky, na jihu nás Maďary. Sever se musí spojit s jihem, bez vás (Slováků) bychom se roztrhli na dvě části. Proto vždy slovenským premiérům navrhuji, abychom kladli na první místo severo-jižní propojení. Nemáme dálnice, železnice a také plynové potrubí směřují jinak,“ vidí roli střední Evropy Orbán.

Proč spolupráce Maďarska a blízkých zemí dává dále smysl, vidí i na mapě. „Je evidentní, že Polsko potřebuje bezpečnostní záruky, je to rozlehlé, rovinaté území. Slovensko, Maďarsko a Česko ochraňují Karpaty, jistě, i my potřebujeme záruky, ale nejsme ohroženi Ruskem, jak to cítí Poláci. Proto je nezbytné stmelit polský požadavek bezpečnostní garance s požadavky maďarsko-ruské spolupráce v rámci V4. Tedy každá ze zemí V4 si bude určovat vlastní politiku vůči Rusku, ale musíme si umět poskytnout vzájemně záruky i vůči Rusku. Když tedy Češi nyní žádali stanovisko solidarity, bez ohledu na to, co si o té věci myslím, okamžitě jsme ji Čechům poskytli,“ narazil na téma kauzy Vrbětice. Orbán podle svých slov české verzi ve věci výbuchu muničních skladů na Zlínsku věří.

Premiér Maďarska rovněž uvedl, že nehodlá zanevřít na pokračující integraci v rámci EU nebo Severoatlantické aliance, je však třeba kriticky přemýšlet o tom, co si ponechat z minulosti a jak se dále vyvíjet.