Skotský parlament v úterý vyslovil souhlas s vypsáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Británii. Výsledek hlasování regionálního parlamentu poskytl mandát první ministryni Nicole Sturgeonové, aby se s Londýnem dohodla na podmínkách a termínu nového plebiscitu, který by se podle návrhu Edinburghu měl konat mezi podzimem 2018 a jarem 2019.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker propočítává, kolik bude Brity stát rozchod s Evropskou unií. Částka, kterou budou muset EU zaplatit, bude jedním z hlavních témat brexitových vyjednávání, která zahájí britská premiérka Theresa Mayová příští středu. „Nejedná se o nějaké sankce nebo trest pro Velkou Británii,“ cituje předsedu EK stanice CNN.
Od oslav šedesáti let od formálního položení základů dnešní Evropské unie si někteří slibovali nový start společenství po brexitu. Ceremoniální schůzka hlav zbývajících sedmadvaceti států nic takového nepřinesla.
Tisíce lidí v sobotu v Londýně demonstrují proti chystanému odchodu Spojeného království z Evropské unie, podle britských médií se v metropoli sešlo přes 25 000 nespokojenců s výsledkem loňského referenda o budoucnosti Británie v EU. Demonstrace se konají i ve skotském hlavním městě Edinburghu.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Špičky Evropské unie stále dokola opakují, že chtějí, aby brexit proběhl co nejpřátelštější formou a vztahy s Londýnem zůstaly i po odchodu co nejlepší. Dělají ale všechno pro to, aby to tak nedopadlo.
Britská premiérka Theresa Mayová 29. března oficiálně oznámí Bruselu úmysl své země odejít z Evropské unie. Britské zastoupení při EU již o chystaném kroku informovalo předsedu Evropské rady Donalda Tuska, uvedla v pondělí podle agentury Reuters mluvčí Mayové.
Novinářka Shaista Aziz se narodila ve Velké Británii, mluví plynně anglicky a zbožňuje Harryho Pottera. Přesto ji mnozí Britové nepovažují za rovnocennou spoluobčanku. Obzvlášť po brexitu se nejen ona, ale i spousta dalších muslimů potýká se vzrůstající vlnou diskriminace i rasismu.
Britská královna Alžběta II. ve čtvrtek podepsala zákon umožňující aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy, na jehož základě bude zahájen proces odchodu Británie z Evropské unie. Oznámil to ve čtvrtek předseda Dolní sněmovny John Bercow. Parlament schválil zákon v pondělí.
Největší severoirská nacionalistická strana Sinn Féin v pondělí prohlásila, že chce referendum o odtržení Severního Irska od Spojeného království, a to „co možná nejdříve“. Sinn Féin tak podle agentury Reuters učinila jen několik hodin poté, co skotská premiérka Nicola Sturgeonová oznámila, že chce příští týden požádat skotský parlament o svolení, aby se mohlo konat nové referendum o nezávislosti Skotska.
Britská Dolní sněmovna v pondělí zamítla oba dodatky k zákonu, který má vládě premiérky Theresy Mayové umožnit spuštění odchodu země z Evropské unie. Dodatky, z nichž jeden se týká práv občanů unie po brexitu a druhý britského parlamentního přijetí konečné dohody s EU, nedávno schválila horní komora, Sněmovna lordů. Do ní se ještě v průběhu pondělí text zákona vrátí k dalšímu projednání.
Šéfové vlád čtyř největších zemí EU, Německa, Francie, Itálie a Španělska, se na neformálním summitu ve francouzském Versailles shodli, jakým směrem by se Unie měla ubírat po brexitu.
Francie, Německo, Španělsko a Itálie jsou pro takzvanou vícerychlostní Evropskou unii, která umožní některým členským zemím postupovat v některých otázkách rychleji než ostatní. Shodli se na tom dnes podle tiskových agentur nejvyšší představitelé těchto čtyř států na neformálním summitu ve Versailles u Paříže. Podle AP se tak chtějí vypořádat s dopady brexitu, tedy očekávaného odchodu Británie z EU.
Britská premiérka Theresa Mayová v pátek na kongresu skotské odnože své Konzervativní strany vyzvala skotské nacionalisty, aby přestali usilovat o odtržení od Británie. Zatímco Skotská národní strana (SNP) se podle ní soustřeďuje na dosažení nezávislosti země, logickou volbou pro Skoty je setrvání v Británii. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová připouští konání dalšího referenda o nezávislosti v reakci na odchod Británie z EU, který si podle ní Skotové nepřejí.
Horní komora britského parlamentu, Sněmovna lordů, ve středu navzdory odporu vlády premiérky Theresy Mayové schválila dodatek k návrhu zákona o takzvaném brexitu, tedy odchodu Spojeného království z Evropské unie. Dodatek zavazuje vládu k vypracování návrhu garance práv občanů unie po brexitu. Tento krok lordů podle světových tiskových agentur zpozdí schválení britského zákona o zahájení brexitu, který se nyní bude muset vrátit do Dolní sněmovny.
PPF má čich na obory, kde se zhodnocují peníze. Teď je zjevně na rozdíl od těch, kdo čekají odliv bankovních obchodů ze City kvůli Brexitu, přesvědčena, že Londýn jako hlavní světové finanční centrum má perspektivu.
Přestože Velká Británie z Evropské unie ještě nevystoupila, důsledky loňského referenda na zaměstnanost se již projevují. Pracovníky z jiných zemí EU totiž zaměstnává 62 procent britských zaměstnavatelů. Až 28 procent přitom uvedlo, že jejich pracovníci zvažují v roce 2017 ze země odejít. Některá místa se přitom nedaří zaplnit.
Brexit je nepochybně klíčová záležitost pro vývoj Evropské unie a u jednání o něm je třeba být průběžně přítomen. Proto je správné, že premiér Sobotka učinil mimořádný krok a svolal k němu schůzku všech parlamentních stran.
Britská premiérka Theresa Mayová zřejmě v polovině března oznámí, že dnem oficiálního zahájení rozhovorů o odchodu Británie z Evropské unie skončí i volný pohyb osob pro nové imigranty z ostatních unijních zemí. Napsal to v pondělí server britského deníku The Daily Telegraph. Mluvčí premiérky v reakci na zprávu sdělil, že veškeré diskuse ohledně termínů kolem občanů EU v Británii jsou jen spekulace.
Zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti jsou prioritami Česka pro jednání o vystoupení Velké Británie z EU. Na středeční schůzce, kterou svolal předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), se na tom shodli zástupci sněmovních stran. Podle premiéra jde o vzácnou shodu české politické scény.
Bývalý britský premiér Tony Blair v pátek vyzval obyvatele Británie, aby povstali proti odchodu své země z Evropské unie. Labouristický politik v projevu kromě jiného uvedl, že podmínky takzvaného brexitu ohrožují budoucnost Británie. Vyjádřil se jménem své nové proevropské skupiny Open Britain. Zatím ale není jasné, jak velkou podporu Blairova kampaň získá.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu ve třetím, závěrečném čtení schválili návrh zákona, který vládě premiérky Theresy Mayové umožní aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy, a zahájit tak jednání o odchodu Británie z Evropské unie. Předloha nyní poputuje do horní komory parlamentu – Sněmovny lordů.
Po oznámení premiérky Theresy Mayové o rázném odchodu země z evropských struktur se podpora projektu skotské nezávislosti zvýšila. Napsal to ve středu skotský list Herald Scotland s odvoláním na průzkum společnosti BMG.
Odchod Británie je jen prvním krokem na cestě k rozpadu Evropské unie. V rozhovoru poskytnutém německému týdeníku Der Spiegel to uvedl možný budoucí velvyslanec Spojených států při Evropské unii Ted Malloch. Už dříve řekl, že by si jako investiční bankéř vsadil na zánik společné evropské měny.
Vrcholní představitelé Evropské unie se v pátek sešli na Maltě, kde řeší problém s migranty, kteří do Evropy připlouvají přes Středozemní moře. Unijní lídři rovněž budou diskutovat o budoucnosti společenství po očekávaném odchodu Británie nebo o spolupráci mezi EU a Spojenými státy po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Neformálního setkání se účastní i premiér Bohuslav Sobotka.
Brexit a zvolení Donalda Trumpa byly dva různé projevy nespokojenosti s tím, kam obě země posouvaly jejich elity. Motivace na obou březích Atlantiku byly různé. Syndromy ale hodně podobné. Podstatná část lidí v obou zemích měla dojem, že nejdou správným směrem a kurz je potřeba razantně otočit.
Britský nejvyšší soud v úterý poměrem hlasů osm ku třem rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z Evropské unie souhlas britského parlamentu. To by podle pozorovatelů mohlo zpozdit začátek procesu vystoupení z evropského bloku.
Milan Chovanec navrhl v neděli v České televizi, aby Česko začalo vyjednávat o nových vztazích s Británií po brexitu samo, dřív než se Evropská unie k něčemu rozhoupe. Zní to realisticky.
Předseda ODS Petr Fiala ocenil stanovisko premiéra Bohuslava Sobotky k návrhu o prosazování jednotné politiky České republiky v Evropské unii po brexitu. Chce o tom vyjednávat s předsedy ostatních relevantních politických stran.
Sedm měsíců po šoku, který Británie připravila zbytku EU hlasováním o odchodu z Unie, je rozhodnuto, jakým způsobem odejde.
