Česká ekonomika by se v roce 2024 konečně měla dostat na úroveň před pandemií koronaviru. Očekávají to ekonomové, které oslovil deník Echo24. Pomoci by mělo především snížení inflace, respektive zvýšení kupní síly domácností. I tak se ale tuzemská ekonomika zvedne nejpozději ze všech zemí Evropské unie.
Čínské firmy se potýkají s problémy a občané mají potíže s hledáním práce, přiznal čínský prezident Si Ťin-pching během svého nedělního novoročního projevu. Je to poprvé, co Si ve svých každoročních novoročních poselstvích, které pronáší od roku 2013, zmínil ekonomické problémy jeho země. Druhá největší ekonomika na světě se potýká se strukturálním zpomalením poznamenaným slabou poptávkou, rostoucí nezaměstnaností a narušenou podnikatelskou důvěrou.
Petr Pavel přednesl svůj první novoroční projev. Prezident republiky se o Novém roce k občanům obrátil poprvé od roku 2013, po kterém se Miloš Zeman rozhodl projev hlavy státu přesunout na 26. prosince. Vyjádřil se v něm ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokáral vládu vládu za nedostatky v komunikaci, ale ocenil, že nemá výraznější rozepře. Také vystoupil za přijetí eura.
ANALÝZA: Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko má přitom i nyní největší devizové rezervy v EU, z evropských zemí má větší jen Švýcarsko. Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
ANALÝZA: Nadcházející rok 2024 má být podle vánočních slov premiéra Petra Fialy „rokem naděje“. Naděje, jak známo, umírá poslední. Sázkou na poskytnutí naděje tak vlastně premiér nic moc neriskuje. Svým způsobem je to totiž nejmenší – protože to nejposlednější – pozitivní, co může veřejnosti přislíbit. Naději si veřejnost asi udrží, ať už bude příští rok jakýkoli. Smysluplnější tázaní tak má být nikoli po tom, zda příští rok bude nadějný, ale zda bude lepší.
Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.
Končící rok byl z pohledu investování do akcií na rozdíl od katastrofického roku 2022 mimořádně úspěšný. Dařilo se všem významným akciovým trhům. Na růstu hodnoty akcií se pozitivně odrážel například úspěch technologických společností, které se přizpůsobovaly nástupu trendu umělé inteligence. Investory momentálně láká i výhled snižování úrokových sazeb napříč centrálními bankami. Jenže, do jakých akcií se v příštím roce vyplatí investovat? Přinášíme investiční tipy českých ekonomů.
Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.
Není čas na dlouhé proslovy, když v nich řečník nesděluje nic průlomového nebo objevného. Pak je lépe držet se minimalistického, že méně bývá více. To se ve vánočním projevu podařilo premiéru Petru Fialovi. Obsah se dá shrnout slovy, že za sebou máme jeden z nejtěžších roků a máme mít naději, že ten příští bude lepší. Ta naděje je základ, aby byl. Ti, kdo ji mají, žijí lépe než pesimisté. Ať už se jim a kolem nich děje cokoli. Tím, v co věříme, tu realitu vytváříme. Nejsme pasivní pasažéři dějin. Jsme jejich tvůrci. Tím, co děláme, o co se snažíme. I tím, co jen pasivně přijímáme a ani se to nesnažíme ovlivnit.
Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo. Rozpočtový deficit byl v poměru k HDP plánován na úrovni dvou procent. Nakonec ale bude nižší, protože ruská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, uvedl ministr.
Příští rok nabízí podle premiéra Petra Fialy (ODS) naději, že bude mnohem lepší než roky předcházející. To nejhorší má Česko za sebou, řekl dnes Fiala ve svém vánočním projevu. Inflace se vrátí v roce 2024 k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou růst, dodal. Za dobrou zprávu označil, že se podařilo i díky konsolidačnímu balíčku dostat pod kontrolu zadlužování země a deficit veřejných financí klesne pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Níže přinášíme úplné znění premiérova projevu.
Chýlí se ke konci další nepříliš šťastný a lehký rok, což platí jak o dění ve světě, tak u nás doma. Po éře covidových uzavírek, nesmyslných zákazů a rozlišování na očkované a neočkované nastala léta dřív nepředstavitelné vysoké inflace způsobené nalitím peněz do ekonomiky právě kvůli pandemickému ochromení hospodářství, propadání životní úrovně, drahých energií i základních potravin.
ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě. Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %.
Kritici vlády Petra Fialy (ODS) v čele s Andrejem Babišem (ANO) opakovaně uvádí, že pod Fialovým vedením se tuzemská ekonomika jako jediná v Evropě ještě nedostala na úroveň před začátkem pandemie koronaviru. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, co „předcovidová úroveň“ znamená a kdy se na ni tuzemská ekonomika vrátí. U životní úrovně to může být i za několik let. Expremiér Babiš opakovaně tvrdí, že špatný výkon ekonomiky je chyba premiéra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS),
„To nebyl pravý komunismus, pravý komunismus nikdy nebyl vyzkoušen,“ je častá odpověď radikálních levičáků na námitku, že všechny komunistické země skončily jako totalitní režimy s ekonomikou v troskách. Nyní se v Argentině rozjíždí experiment opačného typu. Nový prezident Javier Milei slíbil znovu nastartovat argentinské hospodářství pomocí drsné „šokové terapie“. Nyní zastánci tržní ekonomiky a minimálních zásahů státu s napětím sledují, jestli se mu to povede. Milei upoutal pozornost světových médií díky své excentričnosti. Sice vystudovaný ekonom, ale mezi jeho bývalá povolání patří i kouč tantrického sexu.
Německý ministr financí Christian Lindner (FDP) oznámil plány na reformu dluhových pravidel. Země by tak mohla více utrácet v době hospodářského poklesu. Uvedl to v rozhovoru pro německé regionální noviny. Lindner zároveň zkritizoval plánované škrty v dotacích a z toho plynoucí zvýšení výdajů pro zemědělce a letecké společnosti, píše web Politico. Lindner prohlásil, že má v úmyslu revidovat složku ekonomického výpočtu, která definuje, kolik nových půjček si vláda může každý rok vzít
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. ECB dnes rovněž předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo. Zároveň mírně zhoršila výhled ekonomiky eurozóny na letošní a příští rok. Řada ekonomů předpokládá, že v příštím roce ECB začne úroky snižovat.
Česká televize v příštím roce meziročně navýší své výnosy a náklady o 566 milionů Kč na 7,952 miliardy korun. Ve vyrovnaném rozpočtu chce využít zhruba jednu miliardu korun z rezerv z minulých let, kdy televizi vedl Petr Dvořák, předchůdce současného ředitele Jana Součka. Rozpočet ve středu schválila Rada ČT. Veřejnoprávní televize rozpočet navýšila s výhledem na zvýšení televizního poplatku od roku 2025 ze 135 na 160 korun měsíčně, jak s tím počítá připravovaná novela ministerstva kultury.
Byl říjen 2020. Svět se uzavíral do druhé vlny covidových lockdownů. Ekonom Mojmír Hampl v Salonu Týdeníku Echo varoval, že největším rizikem pro naši prosperitu bude snaha o soběstačnost. „Trápí mě věc, která se objevuje ve všech debatách v Evropě, anglosaském světě, v Japonsku. Točí se kolem toho, že potřebujeme víc odolnosti. Anglicky se tomu říká resilience, to je teď nesmírně frekventované slovo. Všude se to resilience překládá jako víc lokalizace. Návrat k tomu, co si budeme vyrábět a zajišťovat sami, bez mezinárodního obchodu. Co nás ochrání od těch ostatních. To vidíme úplně všude. Je to strašně velká změna.
Na Slovensku v říjnu podle předběžných údajů poprvé po více než dvou letech rostly mzdy rychleji než inflace ve všech deseti sledovaných odvětvích, informoval ve středu slovenský statistický úřad. Naposledy reálné výdělky pracovníků napříč všemi produkčními sektory stouply v srpnu 2021. Ekonomika Slovenska s výjimkou dvou odvětví nadále čelí poklesu počtu zaměstnanců.
Obyvatelé zemí Evropské unie očekávají v krátkodobějším horizontu další propad životní úrovně. Myslí si to drtivá většina napříč zeměmi, stejně vysoký poměr platí i pro Českou republiku. Polovina lidí napříč státy si přitom také myslí, že se věci v EU v současnosti ubírají špatným směrem. Téměř polovina Čechů pak nevidí členství v EU pozitivně ani negativně. Ukazují to výsledky průzkumu Eurobarometru z tohoto týdne.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A- z dosavadní známky A. Změna ratingu je reakcí na zhoršení stavu veřejných financí v uplynulých měsících a agentura negativně hodnotí také výrazný nárůst dluhu země. V pátek informovalo slovenské ministerstvo financí. Agentury Standard & Poor‘s a Moody´s v listopadu rating Slovenska nezměnily.
Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.
Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu stagnovala na říjnových 3,5 procenta. Lidí bez práce bylo na konci listopadu 263 226, což bylo o 2585 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně klesl o 1788 na 278 708. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti stejná, tedy 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy 257 187 lidí a volných míst 291 970. Nejvyšší nezaměstnanost byla letos v listopadu v Ústeckém kraji, kde činila 5,4 procenta.
Z EU opět přišla neradostná čísla: stagnace. Ve třetím čtvrtletí se proti předchozím třem měsícům ekonomický výstup nezměnil. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl miniaturní „růst“ o 0,1 procenta. A do toho Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí Unie.
Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to ve čtvrtek v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnovala. Ve zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomika nerostla ani v meziročním srovnání, ačkoliv odhad zveřejněný v polovině listopadu uváděl růst o 0,1 procenta. Česká republika je s mezičtvrtletním poklesem o 0,5 procenta pátá nejhorší ze sedmadvaceti členských zemí unie.
Na otázku, proč se právě nám v téhle zemi vede tak špatně, bylo v poslední době napsáno a řečeno mnoho a byla snesena řada argumentů, dat a návrhů. Nepochybně nějaké důvody oné stagnace existují, mnohé z nich nelze tak úplně ovlivnit. Tam, kde to snad jde, se to dělá asi špatně. Ekonomika má své zákonitosti, jež se projevují v poklesu a vzestupu, který zase třeba nastane, ale zatím to moc na rychlý obrat nevypadá.
Tržby v maloobchodě v Česku se v říjnu snížily meziročně o 1,4 procenta, pokles zmírnil po zářijovém revidovaném snížení o 4,3 procenta. Meziročně tržby obchodníků klesají rok a půl. Proti předchozímu měsíci tržby v říjnu vzrostly o 0,6 procenta. Údaje dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému říjnu se snížily tržby za prodej potravin o 2,7 procenta a nepotravinářského zboží o procento, za pohonné hmoty se naopak zvýšily o 0,8 procenta.
Nepřicházejí dobré zprávy. Nejsou dobré výhledy do nejbližších měsíců nebo příštího roku. Často to nakonec nebývá tak špatné, jak se projektuje ve veřejném prostoru, ale jen samotná pesimistická očekávání stav věcí ještě zhoršují. Směřují k opatrnosti, šetření, brání kreativitě, odvaze a rozletu. Vyhlídky lidí v České republice skutečně nejsou dobré. Vnímají to ekonomové i v zahraničí, německý deník Die Welt přednedávnem nazval Českou republiku nemocným mužem Evropy.
