Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24 000 nemocničních služeb. Kromě zrušení plánovaného navýšení objemu přesčasů chtějí mladí lékaři také samostatným zákonem upravit odměňování. Další jednání má proběhnout v říjnu.
Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od října náhradu nákladů. Za každou započatou hodinu by mohli získat paušál 4,60 Kč (tedy 36,8 Kč za osmihodinový pracovní den). Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva práce, kterou na svém webu zveřejnila vláda. Pravidla poskytování paušálu zaměstnancům při práci na dálku upravuje novela zákoníku práce, která čeká na podpis prezidenta. Resort práce počítá s tím, že by upravený kodex měl začít platit od října.
Především z řad mladých lékařů se ozývá ostrá kritika proti zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, kterou tento týden schválila sněmovna. Část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit, což by mohlo vést k omezení péče. Šéf sociálního výboru sněmovny, lékař a hlavní předkladatel návrhu Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) deníku Echo24 řekl, že zdravotnictví se nyní bez přesčasů neobejde, mělo by se ale hledat koncepční řešení.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit. Novela zákoníku práce ale zejména zpřesňuje vymezení práce na dohody, čímž má být předvídatelnější. Zpružnění pravidel pro dohody o provedení práce, jak je navrhovali s ohledem na sezónní pracovníky senátoři, dolní komora odmítla.
Problematiku přesčasů ve zdravotnictví může podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) znovu upravit další novela zákoníku práce, kterou chystá příští rok. Řekl to po jednání s mladými lékaři a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Znovu se podle ministrů sejdou za měsíc. Předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda ocenil navázání dialogu, výsledky schůzky ale podle něj pro řadu kolegů nebudou dostatečné.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje v příštím roce a půl snížit počet zaměstnanců o dva a půl tisíce. Informoval o tom ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Toto opatření podle něj ušetří peníze na zvýšení platů zaměstnanců úřadů spadajících pod resort, i na provoz budov úřadů. Velká část nedělní televizní debaty se věnovala důchodové reformě. Tu má Jurečka v plánu předložit začátkem října.
Škoda Auto pozastaví nejméně na týden od 11. září výrobu v závodě v Kvasinách na Rychnovsku, částečně zřejmě omezí i výrobu v Mladé Boleslavi. Důvodem je výpadek dodavatele ve Slovinsku, jehož výrobu zničily záplavy. Výpadek postihl celý koncern Volkswagen. ČTK o tom v pátek informovala za automobilku Ivana Povolná. Podle předsedy podnikové rady a odborového předáka Jaroslava Povšíka se omezení týká všech modelů kromě plně elektrického modelu Enyaq.
Karlova univerzita chystá hodlá vypracovat audit na Katolické teologické fakultě v souvislosti s nedávnou výpovědí dvěma profesorům, včetně Tomáše Petráčka. Ten vidí za svým koncem na fakultě ne snahu o úspory, ale své nepohodlné názory a to, že se kriticky stavěl k Alianci pro rodinu. Echo24 o případu tom informovalo zde. Vedení KTF audit vítá, podle proděkana Jakuba Jinka se tak ukáže, že fakulta nepochybila. Za výpověďmi v rámci úspor si vedení fakulty nadále stojí.
Kabinet prezidenta republiky Petra Pavla byl s platností k úterý 5. září zrušen. O den později byl zřízen sekretariát prezidenta, jehož vedoucí se stala Lucie Obdržálková, uvedl to odbor komunikace Hradu. Na pozici ředitele odboru komunikace zatím nikdo vybrán nebyl. Do úterý jej vedla Markéta Řeháková, která nadále zůstala jen Pavlovou mluvčí. Změny přicházejí po zmatené komunikaci Hradu kolem Pavlova odkládání podpisu ke změnám v předčasných důchodech.
Rektorka Univerzity Karlovy (UK) Milena Králíčková rozhodla o interním auditu na katolické teologické fakultě (KTF). Chce prověřit napjatou situaci na fakultě poté, co škola dala výpověď historikovi Tomáši Petráčkovi vystupujícímu smířlivě k manželství pro všechny. Vedení univerzity podle dnešního prohlášení navíc dostalo i další podněty a stížnosti, které naznačují další závažná porušení vnitřních předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů, studia nebo habilitačních řízení.
Novela zákoníku práce „zatopí“ zaměstnavatelům i před soudem. Brzy budou totiž zřejmě muset obhajovat, proč se rozhodli kupříkladu ukončit nejen pracovní smlouvu, ale třeba i jen dohodu o provedení práce. Míří k tomu novinka obsažená v novele zákoníku práce. Ačkoliv bude obvinění z možné diskriminace vznášet zaměstnanec, důkazní břemeno má podle novely unést zaměstnavatel.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzvala politiky, aby Sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda řekl v pondělí novinářům, že do výzvy se zapojilo 4000 z 20.000 lékařů sloužících v nemocnicích.
Spor mezi vedením Univerzity Karlovy a její Katolickou teologickou fakultou (KTF) se dále vyostřuje. Rektorát před víkendem vyzval zástupce fakulty, aby do úterý přišel s řešením neshod, které vznikly poté, co se KTF rozhodla propustit několik pracovníků včetně historika Tomáše Petráčka. Ten se proti postupu fakulty posléze ohradil s tím, že za odvoláním nestojí provozní důvody, ale politické. Petráček byl dle jeho slov vytlačován za „liberální názory“.
Třetina firem má v plánu propustit zaměstnance, kteří pracují na základě dohod mimo pracovní poměr poté, co pro ně budou méně výhodní v důsledku novely zákoníku práce. Ukázal to on-line průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, ředitelů a personálních šéfů firem, který se konal minulý týden. Naopak 44 procent zaměstnavatelů míní, že i po zpřísnění pravidel pro ně budou takzvaní dohodáři přínosem. Zbývající pětina firem novelu nepovažuje za zásadní změnu.
Děkan katolické teologické fakulty Vojtěch Novotný je v nemocnici. Deník Echo24 mluvil s proděkanem Jakubem Jinkem, podle kterého mu byla hospitalizace doporučena kvůli dlouhodobým zdravotním problémům, které se zhoršily v posledních dnech, a celkovému vyčerpání. Podle proděkana Novotný těžce nesl útoky z posledních dnů v souvislosti s propuštěním profesora Tomáše Petráčka pro nadbytečnost. Deník Echo24 o situaci na fakultě psal zde.
Pojem quiet quitting, tedy stav, kdy se zaměstnanec odpoutal od své práce, i když přímo nepodal výpověď, už možná vyšel z módy. Zaměstnanci se ale v práci stále nepřetrhnou, píše zpravodajský server BBC. Když se Hunter Ka‘imi loni na podzim objevil v americké televizní show Dr. Phila, producenti se ani nenamáhali uvést jeho příjmení. Místo toho jej prostě představili jako „quiet quittera“. „Mám za to, že quiet quitting je protest za práva zaměstnanců,“ řekl tehdy Ka‘imi obecenstvu.
Profesor Tomáš Petráček dostal v minulých dnech výpověď z pracovního poměru na Katolické teologické fakultě UK, což vyvolalo značné napětí nejen mezi českými katolíky. Postoj fakulty podporuje nejvyšší církevní autorita arcibiskup Jan Graubner, který rozhodnutí označil za děkanovu pravomoc, rektorka UK Milena Králíčková ale vyslovila nad vzniklou situací znepokojení. Deník Echo24 mluvil jak se zástupcem vedení fakulty, proděkanem Jakubem Jinkem, tak s Tomášem Petráčkem.
V debatách, jak příliš vysoké daně a příliš mnoho regulace ničí prosperitu, obhájci silného státu a vysokého přerozdělování velmi často vytáhnou skandinávské země. A argument zní nějak takto: Podívejte se, mají jedny z nejvyšších daní v Evropě, a přesto patří k nejbohatším a nejvíc prosperujícím. Státům, které jsou schopny jako jedny z mála v Evropě velmi dobře uspět v ostré světové konkurenci. Na rozdíl od nás, kteří jsme v tomto měřítku třetí nejhorší z celé EE, dokážou vytvořit nejvyšší přidanou hodnotu. To prakticky znamená, že to, co za hodinu vyprodukují, je někdo ochoten koupit za nejvyšší cenu.
Úmorná vedra bychom měli, ale co siesta? Někteří odborníci i politici ve střední Evropě si kladou otázku, zda není správná chvíle na změnu životního stylu. Konkrétně využití zkušeností, které mají jižní národy žijící v horkých krajinách. Natáhnout se na kanape, odpočívat či zkrátka relaxovat podle gusta v době, kdy je přes den největší horko, totiž dává smysl i podle lékařů. V Německu se debata dostala až na vládní úroveň.
Jsme výrazně chudší a ekonomicky méně výkonní, než jsme byli, když přišla v roce 2020 pandemie covidu. Jsme jedinou zemí Evropské unie, které se to přihodilo. Paradoxně makáme výrazně víc. Přesněji řečeno pracuje tady výrazně víc lidí než před covidem. Práci má největší počet lidí v historii. Zaměstnanost je rekordní a firmy si přesto stěžují, že „nejsou lidi“. Že by jich potřebovaly víc. Uvázli jsme v pasti nerůstu a chudnutí. Něco zjevně děláme špatně, když větší počet aktivních lidí dokáže vytvořit méně bohatství. Stojí za to podívat se, co vlastně, jinak se z pasti nerůstu a chudnutí nedostaneme.
Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy dala výpověď historikovi Tomáši Petráčkovi, který dříve veřejně kritizoval konzervativní Alianci pro rodinu. Vystupoval také smířlivě k manželství pro všechny. Kněz a církevní historik měl na fakultě menší úvazek, vedl na škole jen doktorandy, kteří by si nyní podle vedení školy měli hledat jiné školitele. Na případ upozornil levicový Deník N. Petráček dnes ČTK řekl, že za podle něj nestandardním krokem vidí tlak některých českých biskupů.
Ministerstvo práce lidoveckého šéfa Mariana Jurečky si protiřečí v krocích, které mají řešit problémy se stárnutím populace. Zatímco ministr říká, že je třeba motivovat seniory, aby zůstávali v práci i v důchodovém věku, druhým dechem jim situaci zkomplikuje. Firmy avizují, že přidušení flexibilních úvazků bude znamenat ukončování smluv či vyšší náklady, které se mohou podle odborníků přenést i na samotné zaměstnance.
Ministerstvo práce se chystá výrazně přitvrdit vůči zaměstnavatelům. Zákoník práce má doznat nejvíce změn od 90. let a v některých bodech jde i nad rámec toho, k čemu Česko zavazují evropské směrnice. Zaměstnavatelům tak přibudou komplikace i náklady navíc, zaměstnanci by naopak měli získat větší jistoty – jenže podle některých odborníků a podnikatelů se dopady nových pravidel mohou přenést i na ně.
Vláda pod vedením ODS plánuje výrazně přitvrzovat v oblasti pracovního práva. „Suchá nit“ přitom nemá zůstat na drobných podnikatelích, zaměstnavatelích ani dohodářích, kteří místo dříve zvažovaného zvýšení limitu pro odvody zřejmě dostanou přinejlepším pár set korun navíc či v horším případě vyhazov. Návrhy z dílny ministerstva práce, které vede předseda koaličních lidovců Marian Jurečka, tak možná poněkud překvapují tradiční voliče ODS.
Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít.
Americký poskytovatel videokonferenčních služeb Zoom, jehož jméno se v době pandemie covidu-19 stalo synonymem pro práci z domova, nařídil svým zaměstnancům návrat do kanceláří. Informoval o tom server BBC. Společnost Zoom podle BBC uvedla, že nyní považuje za nejefektivnější hybridní systém, tedy částečnou práci z domova. Lidé žijící v okruhu zhruba 80 kilometrů od kanceláře by podle firmy měli být na pracovišti minimálně dvakrát týdně fyzicky přítomni.
Nezaměstnanost v Česku po čtyřech měsících poklesu stoupla letos v červenci na 3,5 procenta z červnových 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Počet lidí bez práce oproti červnu vzrostl o více než 9000 na 258.933. Volných míst naopak mírně ubylo, a to o přibližně tisícovku na 285.627. Meziroční nárůst nezaměstnanosti byl výraznější. Lidí bez práce bylo loni v červenci asi o 18.000 méně než letos a podíl nezaměstnaných činil 3,3 procenta.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Umělá inteligence letos vletěla s razancí do veřejné debaty po otevření komplexních jazykových či vizuálních modelů. Ve skutečnosti je však v řadě ohledů už dávno přítomná v každodenním životě a nyní si tam hledá i nové cesty. Odhaluje neplatiče v tramvajích, pomáhá lékařům, může výrazně zlevnit výrobu dekorací a dokáže vytvořit třeba i recept ze skromných zbytků vysokoškolákovy lednice. Kromě toho však budí také značné obavy a někde budí i masivnější odpor.
Prezident Petr Pavel byl nadšeně přijat na festivalu Colours of Ostrava, což by se jeho dvěma posledním předchůdcům asi nestalo. Navíc diváky potěšil tím, že se vyjádřil pro legalizaci marihuany. To je jistě zpráva, kterou spousta lidí chtěla slyšet. Nedávno byla zveřejněna taky jiná zpráva, o které tito lidé neuslyší, a pokud ano, nevezmou ji na vědomí. Je to dosud největší longitudinální studie souvislosti mezi užíváním marihuany a psychickými problémy. Pracuje s daty od roku 1995 a vzorkem byli všichni obyvatelé Dánska starší šestnácti let.
