Třetina firem má v plánu propustit zaměstnance, kteří pracují na základě dohod mimo pracovní poměr poté, co pro ně budou méně výhodní v důsledku novely zákoníku práce. Ukázal to on-line průzkum personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou stálých respondentů z řad majitelů, ředitelů a personálních šéfů firem, který se konal minulý týden.

Naopak 44 procent zaměstnavatelů míní, že i po zpřísnění pravidel pro ně budou takzvaní dohodáři přínosem. Zbývající pětina firem novelu nepovažuje za zásadní změnu.

S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích.

„Zaměstnavatelé reagují pragmaticky. Utažení pravidel nepatří mezi kroky, kterými by vláda podporovala trh práce. Nicméně zájemců o práci je už několik let katastrofický nedostatek, takže se firmy snaží nabírat kohokoli, kdo je ochotný pracovat,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel agentury František Boudný.

Takzvaní dohodáři zajišťují pět až deset procent pracovních pozic. V 17 procentech případů tento typ pracovního vztahu uzavírají firmy proto, že zaměstnanci ani nemají zájem o trvalý pracovní poměr. „Jde jenom o zbytečnou byrokracii, která zvýší administrativní náročnost, navýší náklady a sníží flexibilitu této formy spolupráce,“ dodal Boudný.

Na změně podmínek pro dohodáře zaměstnavatelům podle průzkumu nejvíce vadí zavedení placené dovolené (78 procent respondentů) a nutnost hlídat existenci dohod u jiných zaměstnavatelů (72 procent).

V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.