Ministerstvo práce lidoveckého šéfa Mariana Jurečky si protiřečí v krocích, které mají řešit problémy se stárnutím populace. Zatímco ministr říká, že je třeba motivovat seniory, aby zůstávali v práci i v důchodovém věku, druhým dechem jim situaci zkomplikuje. Firmy avizují, že přidušení flexibilních úvazků bude znamenat ukončování smluv či vyšší náklady, které se mohou podle odborníků přenést i na samotné zaměstnance. V konečném důsledku ale firmám zřejmě nezbude, než se s náklady smířit. Demografická data totiž ukazují, že se v příštích letech bez seniorních zaměstnanců zkrátka neobejdou.

Novelu zákoníku práce poslal Senát zpátky, snaha dopady novely zmírnit skončila snahou spíše o drobné úpravy. Ani ty však zřejmě přes vládní většinu ve sněmovně neprojdou. Ministr Marian Jurečka totiž dopředu jakékoliv další změny odmítl. Argumentuje především tím, že jde o transpozice evropských směrnic, které musí rychle projít kvůli hrozícím pokutám. Proti sobě tak stojí největší úprava zákoníku práce od devadesátých let a vyměřená pokuta ze strany Evropské komise, která by se řádově pohybovala v desítkách milionů korun.

Neprošel tak ani návrh účinnost novely případně i za cenu pár desítek milionů alespoň odložit. Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna a na zavedení do praxe běžela tříletá lhůta, kterou minulá vláda Andreje Babiše (ANO) nechala plynout bez povšimnutí. Kabinet Petra Fialy (ODS) tak navrhuje účinnost už od září, od kdy by Česko muselo začít sankce platit.

Jedním ze zásadních aspektů novely je přitvrzení pravidel flexibilních pracovních smluv, tedy takzvaných dohod o provedení práce či o pracovní činnosti (více jsme o tom psali například zde či zde). Firmy ale dávají jasně najevo, že snaha dát zaměstnancům více jistot může vést naopak k negativním důsledkům. Podnikatelé tak avizují rušení pracovních smluv na dohody o provedení práce či upozorňují, že flexibilní úvazky je třeba do budoucna zatraktivnit a ne naopak.

Dlouhodobě se mluví například o zvýšení limitu, do kterého není třeba odvádět z výdělků na dohody pojištění. Ten však vláda prakticky nechává prozatím stejný, jen k tomu tvrdě zdaní ty, kteří si práci dělí mezi více zaměstnavatelů. A těm navíc přibudou náklady a administrativa navíc, což podle odborníků postihne zejména malé podnikatele a v návaznosti za nimi mimo jiné právě i pracující důchodce, kteří smluv často využívají.

Odborníci a nakonec i ministerstvo práce mluví přitom dlouhodobě o tom, že kvůli demografické křivce a očekávanému výraznému nárůstu seniorní populace je žádoucí motivovat zaměstnance k prodlužování pracovního života. Čísla jsou přitom v tomto případě celkem neúprosná.

„Když se díváme na demografii a budoucí vývoj, jednoznačně tam svítí, že pokud nebudeme schopní výrazně déle udržet lidi na pracovním trhu třeba skrze snížený úvazek, při nároku na důchod, alespoň rok, dva, tři, budeme mít obrovský problém. Protože budeme mít úbytky dostupných zaměstnanců v řádu stovek tisíc. Řádově 300 až 500 tisíc bude manko, které nám vznikne v horizontu nějakých deseti let,“ popsal situaci dříve deníku Echo24 Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která provozuje největší české pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz.

Podle Hospodářské komory jde v tomto novela opačným směrem. Zavádí u flexibilnějších úvazků například přísnější plánování práce, nárok na dovolenou či nároky na příplatky za víkendy a svátky. Vzniknout má nová evidence i oznamovací povinnosti. „K rozšířenějšímu zaměstnávání seniorů by pomohlo, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a zatěžující zaměstnavatele,“ řekl viceprezident komory Tomáš Prouza.

Neúprosné demografické křivce však podle Dombrovského nakonec neuniknou ani firmy, které se na situaci kolem stárnutí populace předem neadaptují, protože je zkrátka dožene „z nouze ctnost“. I další odborníci mluví o tom, že to nebude nyní nastupující mladá generace, kdo promění v příštích letech pracovní prostředí, ale spíše naopak snaha adaptovat se na zaměstnance starší. Ze strany státu však s podporou zaměstnávání a práce seniorů zůstává pouze u slov. Ministr práce Marian Jurečka chtěl původně v tomto duchu v rámci novely o sociálním zabezpečení odpustit pracujícím důchodcům sociální odvody. Ze záměru však nakonec ustoupil s tím, že má být motivace k práci seniorů obsažená až v rámci připravované důchodové reformy.

Podle průzkumu Hospodářské komory zaměstnávají lidi v důchodovém věku tři čtvrtiny tuzemských firem. V případě osob v předdůchodovém věku starších 55 let je to přes 93 procent podniků. Podle zaměstnavatelů senioři vykazují pracovní nasazení a výsledky srovnatelné s mladšími pracovníky. Myslí si to 42 procent respondentů. Podle 17 procent zaměstnavatelů senioři vykazují dokonce lepší pracovní nasazení i výsledky než jejich mladší kolegové. Nižší pracovní výkonnost u seniorů pozoruje jen sedm procent oslovených podnikatelů. Nejlepší způsob, kterým lze podpořit zaměstnávání seniorů, téměř dvě třetiny firem vidí ve větší podpoře státu pro zkrácené úvazky (zejména nižší odvodovou zátěž). Podobný počet zaměstnavatelů také uvedl, že k zaměstnávání seniorů by napomohlo zachování legislativních pravidel pracovních dohod, které firmy ve velké míře využívají právě při zaměstnávání seniorů, lidí na rodičovské dovolené a studentů.

Pracujících důchodců v Česku přibývá, sčítání lidu v roce 2021 ukázalo, že se jejich počet v posledních deseti letech více než zdvojnásobil. V roce 2021 jich bylo už 566 tisíc a tvořili 10,7 % všech zaměstnaných. Z celé „kohorty“ lidí v důchodovém věku jde však stále o značnou menšinu.