Přehřátému tuzemskému trhu práce by mohla současná situace s příchozími uprchlíky jen prospět. Tvrdí to analytici, podle kterých může být současný příchod uprchlíků z Ukrajiny vzpruhou pro celou českou ekonomiku. Již několik let totiž dochází k tomu, že úřady práce nabízejí více míst než je zaevidovaných uchazečů.
Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.
Řada českých firem už řeší problém s ukrajinskými pracovníky. Ti totiž dostávají povolávací rozkaz do armády. Situaci pro Echo24 potvrdila například mluvčí společnosti Rohlík.cz, ve čtvrtek ráno pak o tomto problému informovala logisticko-technologická firma Zásilkovna. Situaci řeší také mladoboleslavská Škoda Auto, která již sestavila krizový tým. Situaci řeší podle informací serveru Echo24 také HK ČR, která uvedla, že zatím konkrétní informace nejsou, protože situace je velmi čerstvá.
Všichni zaměstnanci včetně živnostníků a jednatelů firem se musejí ode dneška testovat dvakrát týdně antigenními samotestovacími sadami na covid-19. Následující testování je třeba provést nejdříve třetí den po předchozím. V případě pozitivního testu odejde pracovník na pět dní do karantény. Může podstoupit ověřovací PCR test, pokud bude negativní, smí se hned vrátit do práce. Nově mají očkovaní lidé z veřejného zdravotního pojištění hrazených pět PCR testů měsíčně místo dosavadních dvou.
Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo zásadnímu nedostatku lidí na trhu práce, kvůli kterému by klesla produktivita v hospodářství a který by znamenal ohrožení pro úspěšnou přeměnu energetiky. Podle agentury Reuters to uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. "Nyní máme 300.000 neobsazených míst a očekáváme, že tento počet vzroste na milion a více," řekl.
Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat pracovníky v nedostatkových profesích. V Otázkách Václava Moravce v ČT to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O otevření trhu práce bude chtít jednat s partnery z tripartity, aby se dohodl, které parametry ve spolupráci s ministerstvy práce, vnitra, průmyslu a zahraničí upraví vláda tak, aby zajistila bezpečný příliv pracovníků pro pozice, kde je to nezbytně nutné. í
Kvůli počínající vlně varianty koronaviru omikron vláda chystá úpravy některých opatření. Jedním z nich je i takzvaná pracovní karanténa. Ministerstvo vnitra má vybrat oblasti kritické infrastruktury nezbytné pro chod státu, kde by mohli v případě nutnosti chodit do práce i lidé, kteří se dostanou do karantény po pozitivním antigenním samotestu. Týkat se to může podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) také pracovníků v sociálních službách, školství či zdravotnictví.
Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště. Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) končí ve funkci starostky Prahy 2, důvodem je její vstup do vlády. Své rozhodnutí sdělila během jednání zastupitelů druhé městské části. „V dnešních dopoledních hodinách jsem podala rezignaci na pozici starostky Prahy 2,“ řekla Černochová. Skloubit funkci starostky a ministryně podle ní není možné. Novou starostkou byla zastupiteli zvolena dosavadní místostarostka a pražská zastupitelka Alexandra Udženija (ODS).
Chronické potíže s bederní páteří budou od roku 2023 patřit mezi nemoci z povolání. Schválila to v pondělí vláda v demisi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Pracovníci s nemocí z povolání mají nárok na odškodnění. Projednávání nařízení trvalo několik let. Ministerstvo práce doplnění seznamu nemocí z povolání o chronické potíže s bederní páteří navrhlo v předminulém volebním období.
Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.
Vláda Andreje Babiše hodlá zavést bavorský model restrikcí proti koronaviru, ovšem v české a úsporné variantě. Vyplývá to z rozhodnutí končícího kabinetu, aby se zavedlo krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténtě. Bavorský model ale počítá s daleko vyššími čísly, která mají svůj důvod. Tedy aby skutečně kompenzovala lidem vypadnutí z běžného života. Návrh kritizuje šéf odborů Josef Středula.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě, informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident. „Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně.
Polovina Čechů, kteří v posledním roce rekonstruovali své nemovitosti, si na pomoc přizvala řemeslníky. V téměř polovině případů se cena za služby řemeslníků jevila jako vysoká. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícovkou respondentů. Nejčastěji využitými profesemi byly zedníci, instalatéři a elektrikáři.
Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.
Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.
Desítky milionů Američanů pracujících ve firmách s více než stovkou zaměstnanců budou muset být od 4. ledna plně naočkování, nebo budou muset podstupovat pravidelné testy a nosit na pracovišti roušky. Pravidla ve čtvrtek zveřejnila administrativa demokratického prezidenta Joea Bidena, která hrozí firmám pokutou téměř 14.000 dolarů (307.000 Kč) za každého zaměstnance, který nařízení poruší.
V německé automobilce Volkswagen se sejde speciální komise tvořená členy dozorčího orgánu firmy, která má řešit budoucnost jejího šéfa Herberta Diesse. Ten se ocitl pod tlakem společnosti poté, co na nedávném jednání představenstva prohlásil, že automobilka možná bude muset kvůli tlaku na elektromobilitu propustit na 30 tisíc zaměstnanců. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři své zdroje. Po zveřejnění zprávy akcie koncernu, pod který spadá i tuzemská Škoda Auto., spadly o 4,7 procenta.
Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.
Německo se potýká s prohlubujícím se velkým problémem. Není dostatek zaměstnanců. Šéf Spolkového úřadu práce varuje, že zhruba v 70 profesích je již nyní nedostatek pracovníků na odborné úrovni. Nový seznam od Institut der Deutschen Wirtschaft ukazuje, kde chybí obzvlášť velké množství lidí. Nová data IW ukazují, ve kterých oborech chybí nejvíce kvalifikovaných pracovníků. Největší je nedostatek kvalifikovaných pracovníků u sociálních pedagogů (18 300). Podobně velký je i u geriatrických sester (17 900) a ošetřovatelů (16 700).
Británie mění směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.
Stovky hodin zbytečného papírování, přeregulovanost a zároveň rostoucí náklady na státní zaměstnance. Efektivita státu se v posledních letech v Česku výrazně propadla a za vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) se pevně usadila na chvostu v mezinárodním srovnání, jak ho zveřejňuje Světové ekonomické fórum. „Stát nehospodaří dobře a není výkonný,“ uvedl v poslední zveřejněné výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který situaci dlouhodobě kritizuje.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Vrátila se tak na úroveň z loňského května, před rokem v srpnu byla o dvě desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889, ve srovnání s loňským srpnem bylo nezaměstnaných zhruba o 11.200 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.
Trend je jasný, určité procento zaměstnavatelů zkrátka experiment s prací z domova prodlužovat nechce, nebo jej chce aspoň pořádně ořezat.
Německo potřebuje zhruba 400 000 přistěhovalců ročně, aby mělo dostatek pracovních sil. V rozhovoru s německým listem Süddeutsche Zeitung to řekl šéf spolkového úřadu práce Detlef Scheele. Upozornil, že v tomto případě hovoří o cíleném přistěhovalectví k pokrytí mezer na trhu práce, nikoli o poskytování azylu uprchlíkům. Informovala o tom dnes agentura DPA. „Od pečovatelských služeb přes techniky klimatizačních zařízení až po logistiky a akademiky – všude budou chybět pracovní síly," prohlásil Scheele.
Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně.
Nedostatek pracovníků trápí Českou republiku už delší dobu. Zejména kvalifikovaní jedinci ve specializovaných oborech jsou žádaným zbožím, o které se firmy doslova přetahují. Důvodem je vysoká zaměstnanost, která se téměř nehnula ani po koronavirové krizi a tím také menší výběr kvalifikovaných zaměstnanců. Některé společnosti proto neváhají utrácet vysoké částky jen za to, že pracovník do jejich firmy nastoupí.
Nastartování ekonomiky po dlouhých restrikcích se pozitivně projevuje. Počet nezaměstnaných totiž klesá, což dokazují červnová čísla oproti květnu. Lidé tak o práci nepřicházejí ani po tlumení podpůrných programů. Přibývá ale lidí ve státní správě, kteří odcházejí ze soukromého sektoru. Stále také chybí manuální pracovníci, zejména ve stavebnictví, zemědělství nebo v pohostinství. Nezaměstnanost se stále snižuje již čtvrtý měsíc v řadě.
Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Ve čtvrtek 15. července Soudní dvůr EU, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Soudci nyní konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.
Nucený home office nařízený kvůli pandemii koronaviru se stává pro řadu pracovníků běžným standardem. A to takovým, že se lidé zpět do svých pracovišť přestávají vracet. Zaměstnavatelé své pracovníky v řadě případů přestávají přemlouvat k návratu a nabízejí jim hybridní režim. Pro firmy to ale znamená zátěž, kdy musí upravovat své smlouvy na pronájem pracovní plochy nebo se musí zbavit přebytečného pracovního materiálu.
