PRÁCE NA DOHODU

Vyšší daňové úlevy pro „dohodáře“. Část ODS navrhuje 25 tisíc

PRÁCE NA DOHODU
Vyšší daňové úlevy pro „dohodáře“. Část ODS navrhuje 25 tisíc

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.

Iniciativu za zvýšení limitu, od kdy se platí sociální a zdravotní pojištění a také daň z příjmu, pracuje-li člověk na dohodu, prosazuje Česko.plus, tedy mladí členové ODS. „Využívají to zejména studenti a ti dnes už dělají mnohem kvalifikovanější práci a ten limit je pro ně problém. Student zvládne udělat grafiku i za 200 na hodinu a tím to má za pár hodin vyčerpáno,“ říká zastupitel obvodu Ostrava Jih Radim Ivan (ODS), který změnu navrhuje.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) konkrétní výši částky, do které by zaměstnanci pracující na dohodu nově neplatili daně, nenastínil. Podle Ivana je však změně „nakloněn“. „On to navrhoval už jako řadový poslanec, ale bylo to odmítnuto. Z jeho strany tam cítím podporu, ale bude to předmětem koaličního vyjednávání,“ říká Radim Ivan. Odkdy by změna mohla platit zatím kabinet neoznámil.

Česko.plus navrhuje úlevu pro lidi s příjmem do 25 000 korun, počítá však s tím, že během vyjednávání dojde zřejmě k částce, která bude stanovena kompromisně. „Můj odhad je, že se budeme pohybovat někde kolem 15 až 20 tisíci,“ nastiňuje Ivan. Jakou částku preferuje KDU-ČSL, nechtěl naznačit ani předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Určitě limit zvýšíme, o částce budeme jednat,“ sdělil deníku Echo24.

Podobně se vyjádřil i přímo ministr financí Stanjura. „V programovém prohlášení vlády máme uvedeno, že zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti. O této věci budeme zejména s kolegy z ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví debatovat. Limit 10 tisíc korun u DPP je totiž určující hlavně pro platbu sociálního a zdravotního pojištění, neboť daňová povinnost při uplatnění základní slevy na poplatníka zpravidla nevzniká,“ sdělil deníku Echo24 šéf státní kasy.

Vláda slibuje úpravu limitu přímo ve svém programovém prohlášení, omezuje se v něm však pouze na jedinou větu. „Zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti,“ uvádí kabinet bez dalších podrobností.

Detaily o vládním záměru nemá ani hnutí ANO. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová tak nechtěla komentovat, zda by s navýšením limitů souhlasila. „V této chvíli neznám konkrétní parametry zmiňovaného návrhu, ale platí, že hnutí ANO podpoří každou úpravu, která pomůže zejména lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky nejlépe, a která zvýší flexibilitu pracovního trhu,“ sdělila Schillerová deníku Echo24.

V současnosti platné rozhodnutí, které stanovuje limit 10 tisíc korun, je z roku 2010, kdy se mzdy pohybovaly na nižší úrovni. Lidé, již pracují na dohodu a jejich mzda přesáhne tento strop, musejí státu povinně odvést sociální pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 % z hrubé mzdy.

V Česku jsou nejčastěji používané dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Zatímco u druhé zmíněné se sociální a zdravotní odvody odvádějí i v případě příjmů pod 10 tisíc, u dohody o provedení práce nikoliv.

 

Vojtěch Drbohlav

13. března 2022