Péefka. Děcka. Stromečky. Zvířátka. Přání. Koncem roku to tak (nejenom) na sociálních sítích chodí, ten loňský nebyl výjimkou, jakkoli byl průběh svátků i příchodu nového roku ze známých důvodů méně družný a klidnější. K tomu svátečnímu spojení přispěl taky prezident Miloš Zeman svým vánočním poselstvím, obvyklým způsobem se v něm pokusil naložit opozici, médiím a dalším rozvratným živlům.
Prezident Miloš Zeman v dnešním vánočním poselství vyzval všechny občany, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Lidé by podle něj neměli poslouchat výzvy k nenošení roušek a k chování, jako by epidemie neexistovala. Neměli by také podléhat pokušení a vyzývat k dalšímu rozvolňování opatření, i když by to možná bylo populární. Zároveň poděkoval vládě, že situaci – byť i s chybnými momenty – zvládla.
Na sever od Brna, asi někde za výletní restaurací Velká Klajdovka, začíná tajemná a bájná říše lesů, vod a strání. Tam v stinných zákoutích u řeky Svitavy, v křovinách tichých a lukách šťavnatých se dosud možná někdy mihne oháňka lišky Bystroušky. Tedy samozřejmě ne její vlastní, ale jejích potomků, jejichž první generaci zplodila s tím decentním fešákem Zlatohříbkem, se kterým se po svatbě raději odstěhovala co nejdál od revírníkovy myslivny.
„Při líčení vánoc dlužno jásat. Já jsem jásal jenom tehdy, když jsme měli ve škole komposici na téma Kouzlo vánoc. Bylo předepsáno, že vánoce jsou svátky plné dojímavé něhy a všelijakého kouzla, že jsou to svátky rodinné pospolitosti. O Štědrém večeru je dojat i nenapravitelný zpustlík a každý marnotratný syn se vrací k rodinnému krbu, aby se kál, pojedl vánočky a napil se čaje s rumem.
Smažený kapr v trojobalu, bramborový salát, hromada vánočního cukroví a nějaká ta česká pohádka puštěná na pozadí. Takto si většina lidí představí české Vánoce, přestože v posledních letech nabírá na popularitě kuřecí řízek místo rybího masa. Češi žijící v zahraničí se snaží letité tradice dodržovat, jakkoliv je mnohdy těžké sehnat správné ingredience, a to včetně kapra.
Obálka s penězi se v posledních letech stává stále častějším dárkem a i letos by mohlo hotovost pod stromečkem najít přes padesát procent Čechů. Podle analytiků je za tím tradičně snaha vyhnout se nechtěným dárkům či mezigeneračnímu neporozumění, letos by však roli mohla hrát i snaha vyhnout se nákaze novým koronavirem.
Je to trápení věčné, nebo přinejmenším stoleté. Jak na Štědrý večer povečeřet, aby to bylo jídlo tradiční, a přitom ne každý rok úplně stejné? Není ostuda si tím lámat hlavu teď, tahle otázka doprovázela Vánoce vždy, pokud lidé zrovna nemuseli řešit válku nebo hospodářskou krizi. Časopis Eva, který byl rukovětí moderní ženy ve dvacátých letech minulého století, nabízel odpověď hned na několika stranách.
Nastal čas sváteční, pro jednou by tak jeden mohl na toto místo napsat něco jiného než více či méně pronikavé odůvodnění, proč svět míří do horoucích pekel a nedá se s tím moc dělat.
Pokud bude kvůli covidu-19 platit nouzový stav i o Vánocích, vláda ve svém opatření výslovně umožní prodej na Štědrý den dopoledne. Po dnešním zasedání kabinetu to novinářům řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vláda podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) dnes upravila pravidla omezující volný pohyb, aby podle nich nebylo při nakupování povoleno jen obstarávání základního zboží. Po pátečním posunu do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES totiž zůstanou otevřené i obchody s dalším zbožím.
V celém Německu se ve středu kvůli nepříznivému vývoji pandemie covidu-19 zavřou obchody, které neprodávají zboží každodenní potřeby. Neotevřou se ani školy. Zpřísněná opatření proti šíření koronaviru začínají platit také v Londýně. V britské metropoli se opět zavřou hospody, kina či divadla. O zpřísnění karanténních omezení ve středu pravděpodobně rozhodne také slovenská vláda. V Německu, Anglii i na Slovensku se v poslední době epidemická situace zhoršila.
V několika světových jazycích kromě češtiny ve středu v katedrále sv. Víta promlouval k věřícím pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Hned na začátku mše, která oslavuje narození Ježíše Krista, přivítal vedle farníků z Česka také věřící z celého světa, především z Asie. Dnešní Slavnost narození Páně či Boží hod vánoční je pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Příchod Mesiáše připomínají v kostelech betlémy, v jesličkách se objevuje malý Ježíšek.
Každá profese má svoje dno. V té komentátorské ho představuje text, v němž autor pokud možno neotřele sděluje publiku, že neví, o čem napsat komentář. Nemálo kolegů si do toho dna pořádně hráblo, já asi taky, chybí mi jenom odvaha to empiricky zjišťovat, raději setrvávám v bezpečí selektivní paměti. Být komentátorem bez názoru je přece výraz až existenciální marnosti, popření smyslu.
Jsou tu Vánoce. Z našich příbytků táhne desatero vůní. Vzdor gastronomické osvětě všeho druhu, varování zdravotníků, racionalizaci stravy a rostoucímu počtu žlučníkářů budeme zase tak těžce vstávat od prostřených stolů prohýbajících se pod majonézovými saláty, smaženými kapry a přeslazeným cukrovím. Pro útěchu lze nahlédnout do kuchyní jiných zemí. Hodování je součástí Vánoc po celém světě.
Křesťané si na Štědrý den připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na rozdávání dárků. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě.
Slovo advent pochází z latinského adventus, tedy příchod. Křesťané tuto dobu vnímají jako dobu radostného očekávání příchodu spasitele. První neděle adventní je zaměřená na Kristův druhý příchod na konci světa s výzvou, aby byl na něj člověk připraven. Na první neděli adventní se přinášejí věnce do kostela před obětní stůl, kde je kněz požehná. První svíčka na adventním věnci je nazývána svící proroků, kteří podle bible předpověděli narození Ježíše Krista.
Zhruba 850 kilogramů dělbuchů a petard zabavila německá policie krátce před oslavami příchodu nového roku 23letému muži z Hamburku. Tip dostali policisté od sousedů, kteří viděli mladíka zábavní pyrotechniku vnášet do bytu a do sklepa, informovala v neděli agentura DPA. Další dělbuchy našli policisté i ve dvou jeho dodávkách. Událost se stala v době, kdy mnohá německá města začala omezovat či dokonce zakazovat ohňostroje ve svých centrech.
V obchodech začíná po Vánocích hlavní vlna výprodejů. Otevírají se i velké kamenné prodejny, které musely být ze zákona od poledne Štědrého dne zavřené. Slevové akce, pomocí kterých se obchodníci snaží opět přilákat zákazníky do prodejen a zbavit se zbývajících zásob sezonního zboží, budou pokračovat i v lednu.
Prezident Miloš Zeman ve vánočním projevu opět vyzval k povinné účasti ve volbách a také k přímé volbě starostů či hejtmanů. Varoval i před zpomalením české ekonomiky a za krátkodobé řešení nedostatku pracovních sil označil odebrání sociálních dávek těm, kteří odmítli nabízenou práci. Vymezil se také proti demonstracím za demisi vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM, které byly často kritické také vůči Zemanovi, dále též proti „špionománii“ a už tradičně vůči médiím.
Středa je druhý svátek vánoční, který připomíná památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána. Podle legendy položil život za víru v Krista. Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se v tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelích světit osivo.
O Štědrém dnu Češi volali z mobilu méně než loni, rekordy ale padaly v objemu přenesených dat. Lidé tak daleko více volali přes internet, posílali vzkazy po sociálních sítích a přes komunikační aplikace. Celkem spojili operátoři 41,2 milionu hovorů, lidé také poslali 54,5 milionu SMS. Vyplývá to ze statistik operátorů.
Britská královna Alžběta II. ve svém letošním vánočním poselství mimo jiné vyzvala k respektu a úctě k druhým i v situacích, kdy mají odlišné názory. Podle televize Sky News lze právě tento vzkaz interpretovat jako odkaz na současné spory ohledně odchodu Británie z EU. Královna se ve svých poselstvích vyhýbá komentářům veřejného politického dění. Letos si v poselství také zažertovala, když řekla, že letošní události v rodině z ní udělaly „velmi zaměstnanou babičku“.
V internetových obchodech v úterý začínají povánoční výprodeje. Obchodníci slibují slevy v desítkách procent. Sezónními výprodeji si prodejci uvolňují místo ve skladech, aby mohli nakoupit nové zboží. Velké obchodní řetězce se otevřou zákazníkům až 27. prosince. "Slevy, které počítáme z doporučených maloobchodních cen nebo cen při zahájení prodeje, dosáhnou až 80 procent," uvedl marketingový ředitel CZC.cz Milan Duda. Největšími trháky výprodejů mají být mobilní telefony, notebooky, televize, herní konzole či audio.
V úterý je Boží hod vánoční, první a pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.
Pamatujete na chudé, střezte se materialismu a uvažujte o duchovním rozměru života, vyzval papež František v tradičním poselství mše vánoční křesťany. „Lidé se stali chamtivými a nenasytnými. Shromažďování a vlastnění věcí se pro mnohé zdá být smyslem života,“ řekla hlava katolické církve, známá svým zasazováním se za chudé a vyděděné, v chrámu svatého Petra v Římě.
V Praze se na Štědrý den konají půlnoční bohoslužby, mše s koledami, s Českou mší vánoční od Jakuba Jana Ryby, cizojazyčné bohoslužby i mše upravené pro rodiny s dětmi. Půlnoční mši v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěch na Pražském hradě bude celebrovat kardinál Dominik Duka. Biskup Václav Malý odslouží mši v kostele svatého Ducha na Starém Městě. Půlnoční mše budou odslouženy v desítkách pražských kostelů, jejich seznam je uvedený na webu.
Možná nejslavnější vánoční píseň, Tichá noc, vznikla jako tichá prosba o mír a klid v nevlídném světě. V roce 1815 mladík, sotva vystudovaný teolog, Josef Mohr napíše báseň, Stille Nacht, kterou o tři roky později zhudební jeho přítel, o dvanáct let starší hudebník a kantor Franz Xaver Gruber. Poprvé ta melodie zazněla na Štědrý den 1818 ve vesnici Oberndorf severně od Salcburku, v kostele svatého Mikuláše.
Prý je to Olivier, ale kdoví, jak se to s tou legendou ve skutečnosti má. Možná za bramborovým salátem žádná ušlechtilost a noblesa není a je to zkrátka jen salát. Vánoční čas však přeje romantickým příběhům, tak proč si nedopřát i ten bramborový. To prý jistý francouzský kuchař, usazený v carském Rusku, připravoval z pokrájených vařených brambor, zeleniny a majonézy salát pro moskevskou smetánku. Pojmenoval ho Olivier a pod tímto názvem si ho Rusové dopřávají dodnes. Jeho variace se pak rozšířily po celé Evropě, tedy prý.
Rozumný člověk řeší problémy, až když nastanou, případně si ještě nějaký čas počká. A právě těm, kdo až plus minus touhle dobou začínají pomýšlet na to, jaké dárky blízkým nadělí pod stromeček, je určen následující výběr pozoruhodných desek, které se objevily během posledních týdnů a měsíců. Selekce je orientována na zákaznictvo věku, řekněme, zralejšího.
Ještě týden a i lidé, kteří chodí v této zemi do kostelů jen výjimečně, se půjdou podívat na betlémy, ty barevné figurky rozestavené do tajemné scenerie. Stavění betlému je relativně nová tradice. Teprve od 13. století, kdy pár let před smrtí dostal o Vánocích František z Assisi nápad, že by mohl „zinscenovat“, jak to vypadalo v jeskyni nebo ve chlévě (v tom se verze liší), kde se narodil Ježíšek. Tento středověký hippie stal se tak vynálezcem jesliček. To tu připomínáme, kdybyste to náhodou nevěděli.
Přibližně desítka českých skautů přivezla vsobotu večer do republiky betlémské světlo. Skupina dorazila s tradičním symbolem Vánoc vlakem z rakouského Lince do Českých Budějovic. Betlémské světlo pak skauti v neděli začnou distribuovat do dalších míst České republiky. V minulých letech betlémské světlo putovalo z Rakouska do Brna. Nyní se však slavnostní bohoslužba, kde jej skauti z celé Evropy dostali, nekonala ve Vídni, ale v Linci, proto bylo snadnější cestovat s ním vlakem do Českých Budějovic.
