Firmy mohou podle ministerstva zdravotnictví začít testovat zaměstnance na náklady pojišťoven. Ministerstvo vyjasnilo podmínky, za kterých mohou firmy vycházet z již přes dva měsíce platného mimořádného opatření, které upravuje antigenní testování občanů „zdarma“. Podle zástupců zaměstnavatelů je však problémem například nejistota plynoucí ze spojení s opatřením, které může kdykoliv nečekaně skončit.
Dlouhodobá práce z domova s sebou přináší i řadu úskalí, na která zaměstnanci doposud nebyli zvyklí. Značná část z nich zažívá pocity odtržení od kolektivu, ztrácí přehled o dění ve firmě či dostává pocit, že jsou z nich „automaty“ na plnění úkolů a v práci tak přestávají vidět přidanou hodnotu. Úskalí však bezprecedentní využívání home office znamená i pro samotné firmy, na které může klást velké nároky na adaptaci dosavadních zvyklostí.
Uprostřed newsroomu Washington Post je velká elektronická tabule, která živě promítá nejdůležitější informace o webu, jako je aktuální počet návštěvníků, nejčtenější články a podobně. Tabule byla jednou z inovací Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, nejbohatšího člověka na světě a od roku 2013 majitele deníku Washington Post. Bezosova akvizice se od té doby stala příkladem veleúspěšného příběhu.
I když se může zdát, že peníze pro poškozené firmy bere Babišova vláda jen z obřího deficidního 500 miliardového rozpočtu, tak ve skutečnosti z toho tratí kraje a obce.
Chaotická rozhodnutí vlády Andreje Babiše o opatřeních proti koronavirové nákaze děsí podnikatele.
Nouzový stav znovu vyhlášený vládou Andreje Babiše se také dotýká firem, které jsou už tak poznamenané jarním vypnutím ekonomiky. Současné restrikce z části dopadnou zejména na sportovní kluby, restaurace nebo obchodní centra, kde má být podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly omezen počet shromážděných osob. Dalšímu případnému odškodňování se snaží vyhnout stát, který tlačí na změnu ústavy a s tím spojený krizový zákon.
I když se stát chlubí velkým zájmem o program Antivirus, probíhají souběžně s ním i plošné kontroly.
Přelomové rozhodnutí Nejvyššího soudu rozjelo mezi firmami obavu ohledně odměňování pracovníků. Řidič České pošty uspěl s žalobou, která poukazovala na rozdílné platy zaměstnanců na stejných pozicích v různých regionech. Společnosti se proto obávají, že tento precedens bude použit v případných dalších sporech, a proto upravují odměňování v podobě jiných benefitů.
Vypnutí ekonomiky z důvodu obav z koronavirové nákazy a následná krize drtivě dopadla na řadu firem. Některé nyní přežívají na státních programech a čekají na podzim, kdy by měl skončit Antivirus, který jim pomáhá platit mzdy pracovníků. V nadcházejících dvou měsících tak má dojít k propouštění a pražské firmy odhalují, jak bude vypadat období výpovědí.
Na jedné straně se mělo jednat o částečnou úlevu pro podnikatele a živnostníky, na straně druhé se objevuje rozčarování. Řeč je o dotace na komerční nájemné, o které si mohou podnikatelé a živnostníci zažádat u ministerstva průmyslu a obchodu. Program měl přinést dílčí pomoc až pro 150 tisíc nájemníků. Přesto je už čtvrtina částky vyčerpána a na pomoc zatím dosáhlo 1400 firem.
Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.
Na čtyři desítky firem již požadují od státu náhradu za škodu a ušlý zisk. Žádosti se vztahují na období karantény, kdy vláda Andreje Babiše vypnula ekonomiku z obavy před koronavirovou nákazou. Firmy se svými požadavky obracejí na ministerstvo vnitra, které ale vzkazuje, že nárok na náhradu ušlého zisku nelze podle krizového zákona uplatnit.
Generační střet zájmů, který můžeme z různých průzkumů sledovat v politice a veřejném prostoru, je čím dál ostřejší i uvnitř ekonomické elity. Rodin, které dokázaly za posledních třicet let svobody vybudovat úspěšné firmy. Stále víc zakladatelů má pocit, že si nedokázali ve své rodině vychovat nástupce, kteří by byli schopni od nich rodinný majetek převzít, zodpovědně ho spravovat a rozvíjet. Ukazuje to studie J&T Family Office 2019, která se zabývá správou rodinných majetků.
Česká vláda podcenila pomoc podnikatelům, což vede k tomu, že firmy nebudou k vládě vstřícné a pravděpodobně využijí možnosti podat žaloby kvůli škodě způsobené opatřeními vůči šíření koronaviru.
Koronavirová krize překvapila nepřipravené firmy a společnosti, které bleskově musí řešit svou budoucnost.
Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.
Vzhledem k opatřením vlády proti šíření koronaviru, kam patří zavřené obchody, restaurace či provozovny dalších služeb, by stát mohl podnikatelům výrazně pomoci. Stačilo by odložit platby státu, které firmy čekají, říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v rozhovoru s deníkem Echo24.
Potíže kvůli šířící se nákaze nového typu koronaviru pociťuje víc než třetina českých průmyslových firem. Zaměstnance v karanténě má třetina podniků, problém s dodávkami mají nebo očekávají zhruba dvě pětiny společností. Komplikace s dopravou a logistikou řeší zhruba 36 procent firem. V souvislosti s koronavirem by se mohla do potíží s cash flow dostat pětina podniků. Vyplývá to ze šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi 347 průmyslovými společnostmi.
Opatření proti koronaviru drtí některé podnikatele a firmy.
Lidé se snaží chránit si zdraví a vyhnout se dočasné ztrátě svobody v karanténách a izolacích. Do řady zemí přivezli koronavirus první obchodníci a manažeři cestující po konferencích a turisté. Proto dnes každý se zdravým úsudkem zvažuje, jestli je jeho pracovní cesta nutná a nepřináší zbytečný risk.
Na firmy i veřejné instituce se z EU valí nová povinnost. Budou muset usnadnit pozici těm, kteří chtějí oznámit porušení práva ve firmě či v úřadu.
Německo plánuje důkladněji prověřovat mimoevropské investory, kteří hodlají vstoupit do německých firem podnikajících v oblasti špičkových technologií, jako jsou robotika a umělá inteligence. Informuje o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na vládní dokument ohledně nové průmyslové strategie.
Roboty ve výrobě používá 27 procent průmyslových firem v Česku. Dvě pětiny z nich si je pořídily letos, pětina před jedním až třemi lety. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Orobotice.cz. „Robotizace výroby je velkým tématem hlavně pro menší firmy do 50 zaměstnanců. Ty jsou totiž na rozdíl od větších pružnější při zavádění nových technologií. Menší podniky zároveň patří mezi technologické inovátory a nebojí se více riskovat,“ uvedl Jiří Böhm ze serveru Orobotice.cz.
Celosvětové snahy jsou, aby prodeje elektromobilů explodovaly. Na některých důležitých trzích však k něčemu takovému nyní nedochází. Naopak. Prodeje aut na elektrický pohon tam dokonce klesají. Ačkoliv se očekával zlom v oblasti elektronické mobility, prodeje váznou. Dle čísel „E-Mobility Sales Review“ společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) se ve třetím čtvrtletí roku 2019 počet nových registrací bateriových elektrických vozidel globálně snížil o 2,8 procenta. Stalo se tak poprvé od roku 2014.
V supermarketech Billa jsou od tohoto měsíce k dostání namísto papírových nákupní tašky z recyklovaného plastu. Firma tím reaguje na nedávnou studii Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), podle níž nejsou plastové tašky takovým strašákem, jak by člověk předpokládal. Billa tedy ze sortimentu vyřadí tašky papírové, jejichž výroba je velmi energeticky náročná. Zákazníci navíc papírové tašky používají spíše jednorázově, což se ve vztahu k životnímu prostředí nevyplatí, argumentuje řetězec.
Zhruba 87 procent zákazníků tuzemských mobilních operátorů si vystačí s objemem mobilních dat do tří GB za měsíc. Neomezený datový tarif, který všichni operátoři letos nabídli, většinou nepotřebují. Vyplývá to z údajů srovnávacího portálu Ušetřeno.cz od více než 55.000 návštěvníků.
Ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) připravuje novelu zákoníku práce, jež obsahuje novinku. Sdílené pracovní místo, v rámci kterého by se o plat i pracovní dobu dělilo více zaměstnanců. Oproti částečným úvazkům, které fungují už nyní, v tom ministerstvo vidí větší flexibilitu zaměstnanců. Aby se zaměstnavatelům taková pracovní místa vyplatila, resort by je dotoval. Kritické hlasy se k nápadu ozývají z opoziční TOP 09 a od Pirátů. Zástupci zaměstnavatelů preferují spíš podporu klasických zkrácených úvazků.
Poradenská společnosti Bisnode informovala o poklesu počtu živnostníků, v prvním pololetí roku se snížil o 24 tisíc na 2 107 068.
Finanční správa začíná po několikaleté kritice brzdit s vydáváním zajišťovacích příkazů, u nichž stát minimálně dočasně zmrazil firmě podstatnou část peněz, aby se jistil, že společnost bude mít na zaplacení daní. Pro spoustu subjektů však bylo takové jednání likvidační a to i v případě, že zákon neporušily. Finanční správa přiznává, že hlavním důvodem je několik rozsudků Nejvyššího správního soudu (NSS), které ruší velké množství zajišťovacích příkazů.
Průmyslový gigant Gillette odstartoval letos v lednu novou reklamní kampaň. Tak banální věc, jako je krátký spot o mužské hygieně, se okamžitě stal součástí kulturních válek. Video zobrazovalo muže, kteří se špatně chovají, otravují ženy a podobně. Tehdy jsme ho popsali takto: „Na začátku různí muži oduševněle hledí do zrcadla a ozývají se slogany jako ,me too‘ a ,toxická maskulinita‘. Následuje několik výjevů problematického chování.
