Na jedné straně se mělo jednat o částečnou úlevu pro podnikatele a živnostníky, na straně druhé se objevuje rozčarování. Řeč je o dotace na komerční nájemné, o které si mohou podnikatelé a živnostníci zažádat u ministerstva průmyslu a obchodu. Program měl přinést dílčí pomoc až pro 150 tisíc nájemníků. Přesto je už čtvrtina částky vyčerpána a na pomoc zatím dosáhlo 1400 firem.

Hned od prvního dne, kdy vláda vypnula ekonomiku, musela drtivá většina podnikatelů řešit, jak platit nájemné. Kromě výjimek totiž zůstaly všechny provozovny zavřené, přesto majitelé budov peníze za nájem požadovali. Vláda nakonec po tvrdých jednáních se zástupci firem a pronajímatelů přišla s řešením, že stát přispěje za duben až červen 50 procenty. Musí však být splněna podmínka, že nájemné o 30 procent majitelé sníží a zbytek doplatí firmy.

Pomoc měla být koncipována pro 150 tisíc nájemníků, přesto se po měsíci fungování programu ukazuje, že tento cíl nebude splněn. Ministerstvo průmyslu totiž uvádí, že obdrželo 1400 žádostí za 167 milionů korun a více jak 3800 žádostí za více než 600 milionů je rozpracovaných. Na konečné schválení je připraveno okolo 400 žádostí za 62 milionů korun a dalších více jak 200 žádostí bylo vráceno k doplnění.

Statistika poskytnuté pomoci zvedla ze židle předsedu Podnikatelských odborů, podle kterého se jedná od začátku za velký podvod. „Covid-nájemné je po všech stránkách podfuk. Tvrdíme, už od začátku, že tato dotace je upravená pro velké realitní firmy a pro majitele velkých nákupních center. Případně je to připraveno i pro velké nájemce, jako například velké nadnárodní řetězce. Ministerstvo ve svém materiálu tvrdilo, že pomoc bude poskytnuta až pro 150 tisíc nájemníků. To byl ale nesmysl, který se nyní prokázal. Žádostí je asi 1500, což je 1 procento z celkového počtu pomoci. Vyčerpána je ale už 1 miliarda z původně alokovaných 4 miliard,“ řekl pro Echo24 Radomil Bábek.

Podle něj mohla být situace ještě vyostřenější, protože horní hranice poskytnuté pomoci se pohybovala na 20 milionech korun. Ministerstvo průmyslu ale po kritice hladinu o polovinu zmenšilo. „Ukázalo se to jako kosmetická změna, čerpat mohou jen ti největší,“ dodal Bábek.

Že se bude jednat o složitou pomoc dokládá i samotné nastavení pomoci. Nájemci si totiž nejprve musí s majitelem budovy slevu vyjednat. Bez ní nemohou o pomoc státu zažádat. Malí živnostníci a podnikatelé jsou tak v nevýhodě, protože při své živnosti musí mnohdy obtížně jednat s pronajímatelem a poté podávat složitou žádost.

„Hned na počátku se žadatel musí registrovat do informačního systému AIS MPO přes eidentita.cz a provést ověření, buď přes datovou schránku, eObčanku s čipem nebo Čipovou kartou Starcos přes čtečku karet. Uživatelsky bude dle našeho názoru nejčastější ověření datovou schránkou, která se občas potýká s výpadky,“ řekla Lenka Němcová, která je partnerem v advokátní kanceláři Forlex.

Podle ní tak mohlo i řadu podnikatelů odradit složitost samotné žádosti. „Pokud bude žadatel úspěšně registrován, musí doložit požadované přílohy, mezi něž náleží mj. čestné prohlášení od pronajímatele, že poskytl slevu na nájemném za rozhodné období alespoň ve výši 30 procent, přičemž prohlášení musí být také ověřeno, úředně nebo elektronicky. Splnění této podmínky přitom nemusí být jednoduché a vyžaduje jednání s pronajímatelem, aby se vzdal 30 procent nájmu za rozhodné období, které mu nemusí být kompenzováno,“ dodává Němcová.

O program Covid-nájemné navíc nemohou žádat všichni podnikatelé. Žádost mohou podat živnostníci, kterých se krizová opatření dotkla, pokud navíc podnikají v maloobchodu či službách zákazníků. Podmínkou je, že obchodníci museli mít své firmy uzavřené či fungovali omezeně přes výdejní okénka či e-shop. Výjimkou jsou tak například lékárny či optiky, které o náhradu nájemného nemohou žádat.