Německo má v těchto dnech převézt do vlasti tři ženy s několik dětí ze Sýrie do Německa. Jde o ženy, které se vydaly po boku svých mužů bojovat za Islámský stát (IS). Nyní jsou zadržovány v táborech, odkud je transportuje letecký speciál v doprovodu policie. Informují o tom německá média, například server Taz.
Současná hlava teroristického hnutí Islámský stát (IS), Amir Muhammad Sa‘id Abdal-Rahman al-Mawla, poskytl Spojeným státům v roce 2008 informace až o 88 džihádistech, z nichž někteří byli díky těmto údajům zabiti či zajati americkými vojáky.
Dvacetiletý zradikalizovaný islamista Kujtim Fejzulai, který je provedl teroristický útok z počátku týdne ve Vídni, uspořádal podle švýcarských médií, jež cituje rakouská veřejnoprávní televize ORF, v červenci setkání.
Kanadský premiér Justin Trudeau reagoval na nedávné teroristické útoky islamistů ve Francii, při nichž byl zabit i francouzský učitel, který ukázal studentům karikaturu proroka Mohameda z časopisu Charlie Hebdo. Incidentu by podle něj šlo předejít, ani svoboda projevu totiž podle něj není bezmezná. „Musíme si být vědomi dopadu našich slov, vlivu našich činů na ostatní…,“ říká nyní kriticky Trudeau.
Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 letech propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe, ale neuvědomila si, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.
Severská televizní tvorba, především tamní krimi, představuje pro část publika i kritické obce jakýsi „zlatý standard“. No, asi bych tím nadšením trochu šetřil. Nějaké kvality ale skandinávská televizní tvorba jistě má. Výstižně je ilustruje švédská minisérie Chalífát z nabídky streamovací služby Netflix. Napínavý příběh na téma, které bylo před pandemií považováno za velice aktuální, až žhavé: islamistický terorismus a především tzv. Islámský stát. Podáno je docela vtahujícím způsobem a s realizační jistotou. Navíc způsobem, který není nijak relativizující, nevysvětluje terorismus jako nutný důsledek útlaku muslimských menšin v Evropě, vlastně ho nevysvětluje vůbec.
Sedm mužů, kteří byli v pondělí zadrženi v západní Francii kvůli podezření z terorismu, bylo obviněno a umístěno do dočasné vazby.
Islámský stát (IS) možná zastavil svůj úpadek a po reorganizaci se vrátí silnější a nebezpečnější.
Německá policie v pátek večer nakonec přece jen zatkla stoupenkyni teroristické organizace Islámský stát (IS) hned po jejím příletu z Turecka do Frankfurtu.
Unikátní záběry z jedné věznice na severu Sýrie, kde Kurdové drží zajaté bojovníky Islámského státu, odvysílala Česká televize. Leží na nich v přeplněných celách v oranžových stejnokrojích. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu dnes podle Reuters prohlásil, že Turecko pošle v Sýrii zadržené bojovníky IS do jejich domovských zemí. Zkritizoval zároveň Evropu za její nezodpovědný postoj k této záležitosti a vytkl jí nečinnost. Mezi zajatci střeženými Kurdy má být zhruba 2000 cizinců.
Pentagon zveřejnil první záběry z víkendového zásahu proti vůdci takzvaného Islámského státu (IS) abú Bakrovi Bagdádímu na severozápadě Sýrie.
Tou nejvíc fascinující věcí na Islámském státu z našeho pohledu asi bylo, že oni to brali vážně. Snaha o návrat k „čistému“ islámu je stará desítky let, ale to bylo vždy jen společenské hnutí. Abú Bakr al-Bagdádí vytvořil, byť dočasně, stát. Skutečný stát, který ovládal území, na němž zajišťoval odvoz odpadků, vydával rodné listy a registroval auta. Což bylo pro tisíce lidí tak inspirující, že tam odjížděli žít a pracovat (tj. bojovat).
Významný americký deník The Washington Post přestřelil. Zabitého vůdce Islámského státu, abú Bakra Bagdádího, totiž na svém serveru v titulku článku označil za „striktního náboženského učence“
Američtí vojáci, kteří se stáhnou ze Sýrie, odejdou do západního Iráku. Podle agentury AP to prohlásil šéf Pentagonu Mark Esper. Stahování ze Sýrie má být dokončeno v průběhu dnů až týdnů. Několik stovek amerických vojáků prý již Sýrii opustilo. Podle zprávy agentury AFP Američané odjeli ze základny v provincii Halab (Aleppo).
Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.
Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči syrskému území".
Americký prezident pohrozil, že „totálně zničí a vyhladí“ tureckou ekonomiku, jestliže Ankara podnikne v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie cokoli, co bude Donald Trump považovat za překročení určité hranice. Trump to napsal na twitteru. Francie vyzvala Turecko, aby na severu Sýrie nepodnikalo žádné jednostranné kroky, které mohou bránit pokračujícímu boji proti teroristům z organizace Islámský stát (IS).
Kvůli pokusu o spáchání atentátu před pařížskou katedrálou Notre-Dame a útoku na policistu z roku 2016 stanulo před francouzským soudem pět žen, které se přihlásily k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura AFP. Čtyřem z obžalovaných ve věku 22 až 42 let hrozí trest od 30 let za mřížemi po doživotí.
Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Evropě, zvláště pak Německu a Francii, že vysadí zajatce z řad Islámského státu na její břehy, kde si je budou muset evropské státy „znovu chytit“.
Syrské vládní jednotky v neděli obsadily strategicky důležité město Al-Habít ležící v severozápadní provincii Idlib. Informovali o tom opoziční aktivisté i státní média. Syrská armáda a její spojenec Rusko vedou v oblasti od dubna ofenzivu, jejímž cílem je dobýt poslední baštu odpůrců prezidenta Bašára Asada. Boje si dosud vyžádaly stovky životů a přinutily statisíce lidí opustit jejich domovy.
Syrský prezident Bašár Asad se v neděli u příležitosti muslimského svátku oběti íd al-adhá objevil na veřejnosti a modlil se v mešitě v Damašku. Informovala o tom syrská média. Syrská státní tisková agentura SANA zveřejnila fotografie, na kterých je vidět Asad během ranních modliteb společně s dalšími vysokými představiteli země, mimo jiné se syrským premiérem a velkým muftím.
Dvacet mrtvých a zhruba 50 zraněných si vyžádal nedělní rozsáhlý útok na politické ústředí někdejšího afghánského ministra vnitra Amrulláha Sáliha v centru Kábulu.
Německo je ochotné přijmout ze Sýrie děti svých občanů, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na vyjádření vlády, které zaznělo u soudu v Berlíně, o tom v pátek informoval list Süddeutsche Zeitung (SZ). Ministerstvo zahraničí odmítlo na dotaz agentury DPA tento svůj údajný postoj potvrdit.
Vůdce Islámského státu (IS) abú Bakr Bagdádí se po pěti letech objevil na propagandistickém videozáznamu. Na videu potvrzuje, že bitva v obci Baghúz, která byla poslední baštou islamistů v Sýrii, skončila. Slibuje nicméně pomstít bojovníky IS, kteří byli zabiti nebo uvězněni. Záznam zveřejnila propagandistická agentura IS Al-Furkán. Velikonoční útoky na Srí Lance byly podle něj odvetou za ztráty Islámského státu v Baghúzu.
Indie předala Srí Lance podrobné informace o plánování teroristických útoků, Srí Lanka však nekonala. S odvoláním na šéfa institutu pro zvládání konfliktů v Dillí Adžaje Sáhního to ve středu uvedla agentura AP. Indická policie na plán narazila v jižní Indii. Při několika útocích radikálních muslimů na křesťanské kostely a hotely o Velikonoční neděli na Srí Lance zahynulo více než 250 lidí.
Srílanská policie v souvislosti se sérií víkendových útoků na kostely a hotely v zemi stále pátrá po 140 lidech, kteří jsou podezřelí z vazeb na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Uvedl to v pátek srílanský prezident Maithripala Sirisena. Atentáty si podle upravené bilance vyžádaly kolem 250 lidských životů a 500 zraněných. Sirisena dodal, že s IS, který se k útokům přihlásil, byli v kontaktu někteří mladí Srílančané už od roku 2013.
Poté, co aktuáoně vyšlo najevo, že vojáci afghánské armády a mezinárodních sil zabili v prvních třech měsících letošního roku v zemi poprvé více civilistů než bojovníci Tálibánu, se ukazuje, že podobné kontroverze zřejmě provázely i válku s Islámským státem (IS). Podle šetření organizace Amnesty International při osvobozování syrského města Rakká zabila koalice vedená Spojenými státy za pouhé tři měsíce 1600 civilistů. Což je číslo asi pětinásobně přesahující původní údaje zveřejněné nejen USA.
Rakouská policie zadržela ve Vídni Iráčana, kterého podezřívá ze dvou teroristických útoků na vysokorychlostní vlaky v Německu. Informovala o tom agentura APA. Podle německého generálního státního zastupitelství muž zjevně sympatizoval s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Rakouská prokuratura uvedla, že ve vlacích nikdo nepřišel o život jen díky technické chybě.
Přestřelka Hrad – turecký velvyslanec vypadá skoro jako chvíle, kdy se Zeman pokouší navázat na své dva předchůdce, Václavy Havla a Klause, kteří oba Pražský hrad používali jako místo k nekonvenčnímu výroku, úvaze, postřehu, jako kazatelnu, ze které mohou být slyšeni i za hranicemi. Splňují Zemanova slova o faktickém spojenectví Erdoganova Turecka a Islámského státu (včera to fakticky omezil na dobu do roku 2015) kritéria odvahy a nekonvenčnosti?
Turecko je podle českého prezidenta Miloše Zemana faktickým spojencem teroristické organizace Islámský stát. Zeman, který v úterý zahájil návštěvu Karlovarského kraje, to řekl v debatě s veřejností ve Vintířově na Sokolovsku. Odpovídal na dotaz z publika, proč Turecko útočí na Kurdy, kteří bojují s islamisty.
