Poslankyně Romana Bělohlávková navrhla opatřit těhotenské testy informací, kde by těhotné ženy v náročné životní situaci mohly případně najít podporu pro to, aby své neplánované dítě donosily. Tím vyvolala spravedlivý hněv lidu, který, ač vnitřně rozerván na vzájemně se odpuzující molekuly, je v jedné věci vzácně zajedno: Škoda každého potratu, který padne vedle.
Váš oblíbený seriál o evropské sebevraždě s podtitulem „Můžete si myslet cokoli, pokud si myslíte totéž co my“ tu je s novou epizodou. Soud v britském Bournemouthu odsoudil muže na tři roky podmíněně za to, že se v takzvané „ochranné zóně“ potratové kliniky pomodlil. Myšlenkový zločin a jeho trest nabízí hned několik atraktivních story lines. Zastrašování odpůrců interrupcí. Útok proti křesťanům. No a tektonický právní zlom, neboť soud neudělil rozsudek proto, že odsouzený něco reálně spáchal nebo se na nějaký zločin dokladatelně připravoval, ale že si něco myslel.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta do listopadových prezidentských voleb vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Dřívější informaci médií Harrisová oficiálně potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Kdo je kandidát na viceprezidenta USA Tim Walz?
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová si jako svého viceprezidentského kandidáta do listopadové prezidentské volby vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze, napsal zpravodajský web televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje. Kampaň Harrisové zatím výběr oficiálně nepotvrdila.
Vstupem Kamaly Harrisové do přímého boje o Bílý dům se mění dynamika a do jisté míry i dosavadní témata kampaně. Pozvání do debaty k nadcházejícím volbám v USA přijali: europoslanec Alexandr Vondra, publicisté Roman Joch a Michael Durčák, komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss a politolog a amerikanista Kryštof Kozák. „Úspěchy Joea Bidena nemají ve světě srovnání,“ řekla Kamala Harrisová po jeho odstoupení z kandidatury na prezidenta.
Polskem stále hýbe otázka potratů. Poté, co polský Sejm poměrem hlasů 218:215 předminulý týden odmítl liberalizaci potratů, varoval bývalý polský ministr školství a v současnosti poslanec za Občanskou platformu Roman Giertych, že téma může rozložit polskou vládní koalici. Právě zmírnění protipotratových zákonů byl jeden z důležitých volebních slibů polské vládní koalice. Tlakům na odvolání od propotratové organizace čelí i polský místopředseda vlády a ministr obrany a předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz.
Spisovatelka Tereza Semotamová dala pro podcast RANT Prostoru rozhovor o tom, že potratila. Vystoupit bylo určitě náročné, nejspíš osobně statečné (jinak se bude tématu dotýkat extrovert, jinak introvert), rozhodně ojedinělé. Podobných veřejných výpovědí mnoho není, z čehož někdo soudí, že téma je tabu: spontánní potrat je totiž jev relativně častý, mělo by se o něm tím pádem taky víc psát. Ono je to tak, že ho sice zažije každá čtvrtá žena, zároveň ale naprostá většina bezprostředně po otěhotnění, kdy ještě ani neví, že je těhotná.
ÚHEL POHLEDU: Než zas dostanu čočku kvůli domnělému ultrakonzervatismu, což v podstatě znamená ochotu nemyslet nalevo od Lenina, ráda bych vytkla před závorku, že současnou českou legislativní úpravu interrupcí považuji za správnou – a to navzdory tomu, že katolíci mají pravdu.
V sobotu Praze došlo k souboji dvou manifestací. Prvním byl konzervativní Pochod pro život, který pokojně prošel hlavním městem, pomodlil se za nenarozené děti a zase se rozpustil. O hlavní zábavu se však postarala skupina progresivistů, antify a dalších krajních levičáků, kteří se rozhodli zablokovat pochod „klerofašistů“. Při té příležitosti sehráli komedii hodnou Louise de Funèse a následně se prohlásili za hlavní oběť celé akce.
Pražští hasiči na svých sociálních sítích kritizují aktivisty, kteří v sobotu odpoledne téměř tři hodiny blokovali most Legií, aby po něm nemohl projít pochod Hnutí pro život. Podle Hnutí měl pochod být "společenským gestem vyjadřující podporu ženám a rodinám čekajícím nečekané dítě". Organizátoři blokády Hnutí pro život označili za "klerofašisty". Hasiči k blokádě na síti X napsali, že nemohli projet k zásahu. "Neprojeli jsme. Naše jednotka byla zablokována na cestě k zásahu na Malé Straně."
Na Hradčanském náměstí v Praze začal dnes dopoledne happening Pochodu pro život, akce má podle pořádající organizace Hnutí pro život zajistit lepší podmínky pro ženy, které nečekaně otěhotněly. Shromáždění se účastnilo několik set lidí. Ve 14:00 se účastníci vydali přes centrum Prahy na Václavské náměstí. Kvůli předpokládanému narušení pochodu ze strany levicových aktivistů z různých skupin na místě dohlížela Policie ČR, podle redakce Echo24 se mohlo jednat až o stovku policistů včetně antikonfliktního týmu.
Záměnu pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, kvůli které jedna z nich potratila, kriminalisté vyšetřují pro podezření z ublížení na zdraví z nedbalosti.
Personál v pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce zapříčinil potrat zdravé ženy. Informovala o tom televize CNN Prima News. K incidentu došlo v pondělí, kdy si nemocniční personál údajně spletl dvě asijské pacientky. Zdravé těhotné ženě provedl zákrok jež vyvolal potrat, přičemž byl určen druhé ženě. Chybu, při které žena přišla o nenarozené dítě, potvrdila televizi i tisková mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
Obě komory francouzského parlamentu v pondělí na společné schůzi ve Versailles odhlasovaly zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem ve stoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak rozhodnutí zkritizovaly.
Rusko dlouhodobě čelí demografické krizi a se stagnující populací se nyní snaží omezit přístup k potratům. Mezi opatření patří to, že je snaha přesvědčit ženu, aby šla na potrat, trestným činem. Rovněž soukromé kliniky čelí nátlaku, aby zákrok přestaly provádět, píše BBC. Soukromé kliniky NA Krymu byly prvními, kdo potraty přestaly provádět. Klíčovou roli v kampani proti potratům hraje Ruská pravoslavná církev, která má úzké vazby na Kreml. Feministické skupiny tvrdí, že kampaň ohrožuje životy žen.
Americký soudce v pátek vydal předběžné rozhodnutí, kterým podle Reuters v podstatě zakazuje prodej široce používané potratové pilulky mifepristonu. Texaský oudce Matthew Kacsmaryk tak vyhověl žádosti protipotratové skupiny Aliance pro obranu svobody. Ta v žalobě uváděla, že americký regulátor při schválení v roce 2000 porušil vlastní zásady bezpečnosti léčiv. Necelou hodinu po vydání rozhodnutí o pozastavení registrace léku vydal washingtonský federální soudce v jiném případu opačné předběžné opatření.
Technologický gigant Meta poskytl policii soukromé zprávy mezi matkou a dcerou, které se týkají nelegálního potratu. Matka a nezletilá dcera z Nebrasky tak čelí obvinění z ilegální interrupce, informuje server CBS News. Policie na základě příkazu získala od společnosti Facebook přístup k soukromému chatu Jessicy Burgessové a její dcery Celeste Burgessové. Zprávy potvrzují, že matka sehnala potratové pilulky a instruovala svojí tehdy sedmnáctiletou dceru, jak je užívat.
Americká Indiana v pátek coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.
Jeden z nejzajímavějších amerických textů posledních týdnů se přímo nezabýval žádným z chytlavých hesel kulturní války, jež dnes zaručují kliknutí. Nevyšel ani v žádném prestižním médiu, ani na Substacku, nýbrž v nové webové publikaci Palladium, jedné z těch, jež se snaží o trochu něco jiného a kupodivu pořád vznikají. Jmenuje se Válka Stanfordu se společenským životem a není to žádná velká investigace, nedávná absolventka této univerzity Ginevra Davisová vycházela z osobních zkušeností. To mu neubírá na ceně.
Jeden český komentátor na v tu chvíli čerstvou zprávu o rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ohledně potratů napsal: „Tohle je skutečný výsledek práce ,woke‘ aktivistů. Bohužel.“ Myslím, že logiku, která se vyskytuje jinde, uplatnil na situaci, jež je trochu jiná. Jsou třeba zákony, jako je ten zakazující nemístnou sexualizaci výuky na základních školách, který nyní platí na Floridě, a další podobné, jež do této rubriky spadají.
Americká internetová společnost Google bude mazat historii pohybu uživatelů, kteří se vydají na potratovou kliniku. Jinak by si ji mohla vyžádat policie při vyšetřování. Firma to podle agentury Reuters uvedla v pátek. Google se ke kroku rozhodl poté, co Nejvyšší soud USA v červnu anuloval ústavní právo na potrat, což soudy v některých amerických státech začaly uvádět do praxe. Google bude mazat historii návštěv nejen potratových klinik, ale i jiných citlivých míst, jako jsou centra pro plodnost a zařízení pro léčbu závislostí.
Existuje určitý typ antiamerického Evropana, který se sice nemůže rozhodnout, zda je Amerika bezduchou doménou techniky, pouhou Zivilisation, ale nikdy ne Kultur, anebo zda je teokratickým reliktem středověku, ale má jasno v tom, že Amerika je podřadná. Povyšování se nad Ameriku (a nyní i Británii) je jediný akceptovaný západoevropský šovinismus a pro řadu lidí jediná fungující panevropská sjednocující idea. Takže rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu minulý týden poskytlo příležitost k oprášení varianty středověk.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických zrušit rozsudek Roe vs. Wade a tím i ústavně garantované právo na potrat vyvolalo všeobecné zděšení. Těžko najít západního politika, který by ho neodsoudil. Znepokojení vyjádřil třeba britský premiér Boris Johnson.Pobouření dorazilo i do České republiky. Například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová tweetovala: „Některé země by se potřebovaly podívat do kalendáře, aby zjistily, že středověk už skončil.“
První měsíce našeho života jsou tajemné a může se v nich odehrát mnoho věcí. Především se v nich rozhodne, zda se vůbec narodíme. To je základní okolnost našeho života, jestli nám to bude umožněno. Pokud ne, pak je pro nás veškerá debata o potratech zbytečná. Ať už v Americe, kde Nejvyšší soud rozhodl zrušit federální právo na interrupci (a předat pravomoc na jednotlivé státy unie), nebo tady, v Evropě, kde se za obvykle mainstreamový názor pokládá, že dostupná interrupce patří k důležitým vymoženostem.
V amerických městech se v sobotu pět odehrály protesty spojené s pátečním verdiktem Nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat a přenechal rozhodování na jednotlivých státech unie. Ministerstvo veřejné bezpečnosti státu Arizona v sobotu uvedlo, že se už v pátek večer demonstranti pokusili ve Phoenixu "prolomit dveře arizonského Senátu a vynutit si vstup do budovy" poté, co Nejvyšší soud zvrátil případ Roe v. Wade.
"K čertu s Nejvyšším soudem." Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat je podle prezidenta Joea Bidena tragický omyl a výsledek extremistické ideologie.
Americký nejvyšší soud dnes zrušil právo na potrat dané verdiktem starým skoro 50 let. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. To, že se nejvyšší soud, v němž nyní převažují konzervativní členové, rozhodl verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená sice, že budou interrupce automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech.
Demokratům se v americkém Senátu nepodařilo prosadit právo na potrat jako federální zákon. Proti návrhu hlasovali všichni republikáni a také konzervativní demokrat Joe Manchin. Tah, který byl prevencí proti očekávanému verdiktu nejvyššího soudu, byl předem odsouzen k nezdaru, píše na svém serveru stanice BBC.
Internetový prodejce Amazon proplatí americkým zaměstnankyním cestovní náklady na potrat. Reaguje tím na chystané zákony, které by ženám přístup k potratu v některých státech USA ztížily, napsal na svém webu týdeník Der Spiegel. Žena, která se rozhodne pro potrat, a bude proto muset cestovat dále než 160 kilometrů, bude moct čerpat na cestovní náklady a ubytování až 4000 dolarů (asi 94.000 Kč) z podnikového zdravotního pojištění.
K úternímu úniku informací z amerického Nejvyššího soudu by se dala napsat řada komentářů. Z hlediska americké politiky umělého přerušení těhotenství. Z hlediska vztahu soudnictví a zákonodárství v USA. O tom už bylo a ještě bude napsáno mnohé. Ale ten únik samotný je taky velmi neblahou událostí z hlediska demokratických norem. Téma potratů je z rodu těch, kolem kterých se organizují soupeřící americké politické síly. Pro konzervativce je potrat vražda, a když jde o vraždu, nesluší se dělat kompromisy.
