Společně s Velkou Británií patří k očkovacím premiantům, na rozdíl od ostrovů ale v Izraeli v souvislosti s raketovým nárůstem počtů nakažených zpřísňují opatření a hrozí už i čtvrtý lockdown. Aktivních případů covidu jsou nyní v devítimilionovém Izraeli desetitisíce, zatímco před dvěma měsíci to bylo méně než 200. Židovský stát proto své naděje upíná k třetí dávce vakcíny, kterou brzy začnou podávat už i lidem starším 40 let.
Izrael oznámil v úterý ráno za předchozí den 8646 případů covidu-19, což je nejvyšší denní počet od začátku února. Podle serveru The Times of Israel bylo pozitivních 6,2 procenta testů a reprodukční číslo, ukazující kolik lidí průměrně jeden infikovaný nakazí, činí v této zemi nyní 1,28. Aktivních případů covidu je nyní v devítimilionovém Izraeli 55 323, zatímco před dvěma měsíci to bylo méně než 200, uvedl deník The Jerusalem Post.
Poradce izraelského ministra školství pro arabské záležitosti Sahar Ismael byl v neděli zavražděn nedaleko svého bydliště v Ramě na severu Izraele. Pozadí vraždy může být spojeno s tím, že se nedávno zavázal bojovat proti městským gangům. Ismaelovi blízcí uvedli, že mu začaly přicházet výhružné zprávy poté, co prezentoval své plány v této oblasti. Zprávu o Ismaelově smrti přinesl deník The Jerusalem Post.
Izrael uvedl, že zrušil chystané vyslání svého nového velvyslance do Polska na protest proti zákonu, který omezuje restituční nároky. Učinil tak poté, co v sobotu večer tuto normu podepsal prezident Andzej Duda. Podle agentur se židovský stát obává, že zákon bude mít dopady na případná majetková odškodnění obětí holokaustu.
V pátek zemřel Leon Kopelman, poslední známý přeživší, který bojoval v povstání ve varšavském ghetu v roce 1943. Pamětníkovi, který se dvakrát vyhnul transportu do koncentračního tábora Treblinka a podařilo se mu uprchnout přes Itálii do Palestiny, bylo 97 let. O úmrtí informuje například Times of Israel či i24 News. Povstání ve varšavském ghettu vstoupilo do dějin, jako jedno z největších povstání civilního obyvatelstva v průběhu druhé světové války.
Americký spisovatel Leon Uris (1924–2003) se proslavil koncem 50. let velkým dokumentárním románem Exodus (vyšel v roce 1958), který snad dosud soutěží s Benem Hurem a Jihem proti Severu o nejprodávanější americkou beletristickou knihu vůbec. K jeho slávě přispělo i zfilmování s Paulem Newmanem v hlavní roli hrdinného budovatele státu Ariho. Román o putování Židů moderními dějinami a o vzniku Státu Izrael samozřejmě tehdy nemohl vyjít v Československu, to se stalo až po roce 1989, stejně jako další Urisovy knihy.
Třetí, posilovací dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo v Izraeli přes 420.000 lidí nad 60 let, což odpovídá více než třetině této věkové skupiny obyvatel. V neděli to na tiskové konferenci řekl šéf izraelské vlády Naftali Bennett. Podle premiéra je zájem o přeočkování velký. Bennett očekává, že do konce neděle počet lidí po třetí dávce vakcíny vzroste na půl milionu.
Izraelský ministr obrany Benny Gantz varuje před akutním bezpečnostním rizikem ze strany Íránu. Islámská republika není podle něj daleko od chvíle, kdy bude schopna sestavit funkční jadernou zbraň. Podle Gantze k tomu zbývá asi deset týdnů. Šéf íránského jaderného programu už před několika měsíci oznámil, že tamní vědci jsou schopni vyprodukovat uran obohacený až na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohatit uran alespoň na 90 procent.
Čtvrteční útok na tanker Mercer Street při kterém zahynuli dva členové posádky, byl pravděpodobně skutečně cílem íránského útoku. Poté, co o tomto podezření informovaly Spojené státy a Izrael, nyní informaci potvrdila i íránská televize Al-Alam. Podle ní byl útok veden drony a zaměřen na kajuty posádky. Ostatní íránské zdroje ale o útoku mlčí, Spojené státy a Izrael však využívání dronů ze strany Íránem podporovaných milicí značně znepokojuje. Informuje o tom například Jerusalem Post či New York Times.
Mezinárodní politika má viditelnou hladinu a neviditelné proudy pod ní. Na té viditelné hladině se arabské státy teprve neochotně smiřují s existencí Izraele. Tak například Maroko s ním navázalo vztahy v prosinci 2020 a Alžírsko tak ještě neučinilo vůbec. Naopak se svou bývalou koloniální mocností, Francií, mají Alžírsko a Maroko dobré vztahy. I proto je podezření, že alžírská a marocká rozvědka používaly služby izraelské společnosti NSO k napadení telefonu francouzského prezidenta, tak pikantní.
V Arabském moři poblíž Ománu byl napaden tanker provozovaný společností Zodiac Maritime Izraelce Ejala Ofera. O život přišli dva členové posádky. Podle společnosti Zodiac Maritime je vlastník lodi z Japonska. Panují neshody o povaze útoku, podle Zodiac Maritime mohlo jít o akci pirátů, což ale britská organizace pro námořní obchod (UKMTO) původně vyvrátila. Podle serveru Jerusalem Post za útokem stojí Írán, který použil dron.
Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě přišli na několik již existujících léčiv, které by podle nich mohly potencionálně pomoci v léčbě covidu-19 či dokonce nemocného člověka vyléčit. Izraelský výzkumný tým tvrdí, že takových léčivých látek, které by mohly být proti koronaviru účinné, našel osmnáct, píše web The Jerusalem Post. K výzkumu vědci získali soubor s více než 2800 schválenými sloučeninami.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zařadilo kvůli zhoršené epidemické situaci Izrael do druhé nejvyšší kategorie nebezpečných zemí a doporučilo neočkovaným Američanům, aby do Izraele nejezdili. Týká se to i palestinských území Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. CDC na své webové stránce uvádí, že to Izraele by měli cestovat jenom plně očkovaní. „Vzhledem k současné situaci v Izraeli mohou být cestující ohroženi nákazou a šířením variant“ koronaviru, stojí v upozornění.
Pokud se tato data potvrdí i na studiích z jiných zemí, což se v případě Izraele většinou děje, jsou covid pasy v současné podobě mrtvé. Očkování není cesta k bezinfekčnosti a kolektivní imunitě. Je to jen skvělá příležitost k osobní ochraně. Není to žádná ochrana druhých. Tvrdit to je ignorování reality. Provozovat covid pasy v současné podobě je čistá potěmkiáda. Je to jako přijít do obchodu s poloprázdnými regály a tvářit se, že je narvaný zbožím. Vlády včetně té české na to odmítají reagovat. Tváří se, že to n
Izrael zvažuje, zda začne očkovat starší osoby třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech, a to ještě dříve, než to schválí americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Cílem kroku by přitom bylo zabránit dalšímu šíření nakažlivé mutace delta. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl představitel izraelského zdravotnictví. Americké a evropské úřady nyní zvažují, zda bude některé rizikové skupiny nutné přeočkovat proti covidu-19.
Izraelské útoky v západní Sýrii zabily vojenského velitele Hizballáhu Imada al-Amina. Informovala o tom izraelská veřejnoprávní stanice Kan, šiítské militantní hnutí Hizballáh to potvrdilo, uvádí zpravodajský kanál i24news. Kromě vojenského velitele byl nedaleko města Homs na západě Sýrie zabit i vysoký důstojník Íránských revolučních gard Ahmad Qurayshi, uvedla arabská televize Al-Arabiya.
Izraelské zdravotnické úřady registrují pokles účinnosti vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která je hlavní používanou vakcínou v Izraeli. Ochrana proti nakažení koronavirem je nyní 39 procent. Ochrana ale zůstává relativně vysoká proti závažnému průběhu onemocnění covidem-19 a také proti hospitalizaci. V devítimilionovém Izraeli je plně naočkováno přes 5,2 milionu lidí, kvůli převažující variantě delta ale vláda obnovila část omezení.
Už několik dní se odvíjí špehovací skandál skrze mobilní telefony, který má doslova globální rozměr. Jde, jak známo, o software Pegasus, prodávaný izraelskou firmou NSO vládám napříč světem. Informaci vynesla skupina novinářů. Pegasus se podle dosavadních zpráv zaměřuje na chyby v operačních programech smartphonů, tudy vnikne do vašeho telefonu, dokáže vám nejen číst zprávy a poslouchat hovory vedené přes telefon, ale proměnit mobil v mikrofon a kameru, které vás snímají bez vašeho vědomí.
Možná to jednou bude považováno za zlomový moment v boji proti pandemii. Dne 25. června britský bulvární deník The Sun publikoval fotografie ženatého ministra zdravotnictví Matta Hancocka, jak se líbá se svou vdanou poradkyní Ginou Coladangelovou. I když mimomanželské aféry nejsou už považovány za důvod k rezignaci ani v Británii, která v tom byla vždy prudernější než třeba Francie, problém byl, že Hancock porušil vlastní protipandemická opatření. K Hancockově intimní chvíli došlo totiž 6. května, kdy bylo zakázáno stýkat se s lidmi mimo domácnost.
Izraelská vláda chystá nová omezení proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 v souvislosti s nárůstem potvrzených případů. Informoval o tom v noci na dnešek zpravodajský server The Times of Israel. Krizový štáb vlády se má kvůli tomu sejít v úterý. Počty potvrzených nákaz v Izraeli výrazněji stoupají od konce června a za poslední den jich dnes ministerstvo zdravotnictví oznámilo 343, což je nejvyšší denní přírůstek od dubna. Počty ale zdaleka nejsou tak vysoké jako začátkem roku, kdy přibývaly denně tisíce případů.
Izrael možná bude muset zničit skoro milion očkovacích dávek proti covidu-19, pokud se mu pro ně nepodaří získat zájemce v cizině. Vakcínám vyprší lhůta použitelnosti už koncem července. Podle izraelských sdělovacích prostředků má země nyní 1,4 milionu takových dávek v hodnotě stovek milionů dolarů, část z nich chce použít pro očkování mladistvých. Navzdory úspěšnému očkování Izrael prožívá zklamání, protože tam v posledních dnech znovu začalo přibývat nakažených.
V posledních týdnech dění v Izraeli dominovalo zprávám ze zahraničí. Nejdřív nepokoje okolo Chrámové hory v Jeruzalémě přerostly v násilnosti a nakonec v další válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jen co toto drama skončilo, rozpoutalo se další. Benjamin Netanjahu, který stál v čele židovského státu patnáct let, z toho dvanáct nepřetržitě, skončil. Vytvořila se proti němu široká koalice stran, od pravice po levici, od sionistů po Araby, které spojuje jediný cíl: ukončit Netanjahuovu éru.
Izraelská armáda v noci na středu ostřelovala cíle radikálního hnutí Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Reagovala tak na vypouštění zápalných balonů z Pásma Gazy, které způsobily dvacítku požárů na jihu Izraele. Jde o první větší incidenty od příměří z 21. května, které ukončilo 11denní přeshraniční boje, informovala agentura AFP. Podle Hamásu nebyl při náletech nikdo zraněn.Izraelská armáda uvedla, že její letadla zasáhla vojenské cíle využívané členy Hamásu v Chán Júnisu a ve městě Gaza. "
Izraelský parlament podle očekávání vyslovil důvěru nové koaliční vládě, kterou povede Naftali Bennett z nacionalistické strany Jamina. Končí tak 12leté období, kdy stál v čele izraelského kabinetu Benjamin Netanjahu. Izraelská média očekávají, že s odchodem Netanjahua z čelné pozice nastane posun v izraelské politice. Příchod nové vlády oslavovaly v izraelských ulicích tisíce lidí. Poslanci odsouhlasili novou vládu složenou z osmi stran těsnou většinou - poměrem 60 ku 59 hlasům. Naftali Bennett poté složil přísahu do rotující funkce předsedy vlády.
Pro začátek je třeba uvést, že Netanjahuův konec vůbec není tak jistý, jak se může zdát. Ja’ir Lapid, bývalý novinář a populární moderátor, nyní lídr strany Ješ atid (doslova Budoucnost existuje), sice informoval prezidenta Re’uvena Rivlina, že má dostatek hlasů k sestavení vlády, ale jde o dost nesourodý slepenec. Kromě středové Lapidovy strany Ješ atid, která se opírá o hlasy sekulární střední třídy, je součástí koalice sedm dalších stran napříč politickým spektrem.
Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid oznámil prezidentovi Reuvenovi Rivlinovi, že se mu podařilo sestavit vládní koalici. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář. Dohoda znamená konec dvanáctiletého období Benjamina Netanjahua na postu izraelského premiéra. Přišla jen krátce před koncem lhůty, kterou Netanjahuovi oponenti měli na vyjednávání o vládě, a podle agentury AP zabránila tomu, že by Izraeli hrozily páté parlamentní volby během pouhých dvou let
Izraelský parlament zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014. Šedesátiletý Herzog je synem někdejšího prezidenta Chaima Herzoga a v minulosti vedl Stranu práce. Bude jedenáctým prezidentem státu a Rivlina by měl vystřídat v červenci. V parlamentu dalo Herzogovi hlas 87 poslanců. Jeho soupeřkou byla Miriam Perecová, kterou volilo 26 zákonodárců.
Několik případů zánětu srdečního svalu, které se objevily v Izraeli především u mladších mužů, pravděpodobně souvisí s očkováním vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Oznámilo to izraelské ministerstvo zdravotnictví, které si kvůli výskytu myokarditidy nechalo vypracovat odbornou studii, napsala agentura Reuters. V Izraeli bylo mezi pěti miliony očkovaných od loňského prosince do letošního května hlášeno 275 případů myokarditidy.
Izrael dostal zelenou pro zahájení experimentální léčby covidu-19 pomocí svého „zázračného léku“, jak o účinné látce mluví tamější premiér Benjamin Netanjahu. Mezi zeměmi, které by se pravděpodobně měly podílet na provádění studie k této léčbě, má být i Česko, uvádí deník Jerusalem Post. Podání látky by mělo pomoci hlavně koronavirovým pacientům se středním až těžkým průběhem onemocnění. Odborníci ji považují za průlom.
