ÍRÁN JAKO BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO

„Íránu zbývá deset týdnů do získání jaderné zbraně. Teď je čas na činy,“ zní z Izraele

ÍRÁN JAKO BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO
„Íránu zbývá deset týdnů do získání jaderné zbraně. Teď je čas na činy,“ zní z Izraele

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Izraelský ministr obrany Benny Gantz varuje před akutním bezpečnostním rizikem ze strany Íránu. Islámská republika není podle něj daleko od chvíle, kdy bude schopna sestavit funkční jadernou zbraň. Podle Gantze k tomu zbývá asi deset týdnů. Šéf íránského jaderného programu už před několika měsíci oznámil, že tamní vědci jsou schopni vyprodukovat uran obohacený až na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohatit uran alespoň na 90 procent.

Izraelský ministr obrany varoval před bezprostředním rizikem jaderného útoku ze strany Íránu ve středu, a to na jednání Rady bezpečnosti při OSN.

Írán je podle Gantze „jen asi 10 týdnů od získání materiálu potřebného pro výrobu jaderné zbraně“. „Je čas na činy - slova nestačí. Je čas na diplomatické, ekonomické a dokonce vojenské činy,“ varoval Gantz podle serveru The Times of Israel.

Podle izraelské televize I24 News Gantz v této souvislosti připomněl i nedávný útok bezpilotního letounu na tanker spojený s izraelským miliardářem. K útoku došlo v Ománském zálivu a podle Severoatlantické aliance za ním stojí právě Írán. Při této příležitosti označil íránskou hrozbu jako záležitost, kterou by se měla neprodleně OSN zabývat.

Izrael chce podle slov Gantze i nadále v této věci koooperovat ve spolupráci s mezinárodním společenství, vyhrazuje si však zasáhnout, pokud by došlo k narušení jeho suverenity nebo ohrožení života občanů.

Írán porušuje dohodu, odstředivky se nezastaví

Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Ta mu zakazovala obohacovat uran na vyšší hodnotu, než je 3,67 procenta. K výrobě jaderné bomby je totiž potřeba uran obohacený alespoň na 90 procent.

Tuto dohodu nicméně Írán nedodržuje poté, co ji před třemi lety vypověděl prezident Donald Trump. Letos v dubnu šéf íránského jaderného programu oznámil, že islámská země je schopna produkovat uran obohacený až na 60 procent.

V dubnu došlo současně také k útoku na jeden z íránských jaderných provozů. Izraelská média poté s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje tvrdí, že provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace izraelské tajné služby Mossad, což mělo zpomalit obohacování uranu i o několik měsíců. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval. Írán útok rovněž přisuzuje Izraeli.

Incident v Nantazu se stal den poté, co Teherán spustil v místě nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový.

 

, jaf

4. srpna 2021